Jaké má výhody taková klasická ruská zemljanka?

"Zemljanky nejsou ruský vynález, ale pocházejí z nejstaršího a nejdelšího období lidských dějin – paleolitu, tedy starší doby kamenné. Jedná se o objekt zahloubený do země tak, že vyčnívá jen střecha. Stěny jsou tvořeny buď okolní zeminou, nebo obloženy kůžemi, dřevem, kůrou, nebo se jedná o dřevěné, případně kamenné stavby vybudované v připravené jámě.

V nových dějinách Ruska světově proslavila zemljanky náboženská sekta nedaleko osady Nikolskoje, která pod zemí očekávala konec světa. Událost připomíná více než sto let staré ruské chiliastické kulty, kdy věřící, především v odlehlejších oblastech Ruska, odmítající církevní i světské reformy, se v několika případech dobrovolně zakopali pod zem, kde posléze umírali na nedostatek potravin nebo kyslíku.

Ruské zemljanky si stavěli ti nejchudší a jejich hlavním přínosem, byla tepelná izolace okolní zeminy v nezámrzné hloubce, kde je konstantní teplota po celý rok
.
Nutno dodat, že zemljanky sloužily také jako objekty vojenské či provizorní příbytky vojáků." atd.

http://www.zi­votnistyl.cz/clan­ky/stavba/1812/do­my-zapustene-v-terenu.html

Zemljanku jsem si prohlédla. Když se v lese v Náměšti na Hané usídlila tehdy sovětská armáda, byl zákaz vstupu do lesa, ale po odchodu armády jsem les navštívila. Všude samé zemljanky, ale i polozbořené objekty, zpustošený les. Úkryt bo byl, a le pohodlí nic moc.

Jeden známý, zaměstnanec bývalé Sigmy, pobýval několik roků v Kazachstanu,. Jeho pobyt souvisel s vodou v Aralském jezeřem, ale přesně už si nepamatuji.

Se svými kolegy bydleli v zemljance. Měl hodně zážitků, ale to je jiná kapitola.

Byly i na Ukrajině, viděla jsem je na vlastní oči. Celá vesnice v zemi,.

Tak v zásadě, jak už název vypovídá, je to zastřešená díra v zemi. Z toho si snad už dovedeš odvodit výhody. Taky je podstatné, s čím to budeš srovnávat. Rozhodně lepší, než holá zem, ba dokonce i než celta na zemi, nebo jen prostý přístřešek.

Upravil/a: Edison

Klasická zemljanka? Tu asi dnes nikdo nestaví – už jen proto, že postavit ji správně není jen tak – viz tvůj popis jejího stropu. Tedy… pokud nechceš mít díru v zemi plnou bláta. ;) :D :D

Hlavní důvod proč se nadzemní stavby se v našich podmínkách prosadily na úkor podzemních (v jiných končinách to platit nemusí – s ohledem na počasí, popřípadě stavební materiál či způsob života [kočovnictví]) byl ryze bezpečnostní a platil od doby kamenné až cca do konce středověku.

Hájit nadzemní stavbu (která ti poskytuje krytí) před útokem je nesrovnatelně výhodnější, než hájit vstup do podzemní stavby bez jakéhokoliv krytí. Vrchol tohoto stavebního počínání představují středověké hrady. Jedině díky tomu se prosadilo v našich klimatických podmínkách budování nadzemních staveb. (posléze, když v novověku akutní potřeba obranyschopnosti objektu ustoupila do pozadí se k tomu přidaly i „reprezentační“ důvody.)

Dnes se s velkou slávou podzemní stavby (či jakobypodzemní zavážené) vrací právě pro jejich nesmírnou výhodnost.

Pokud je stavba provedena kvalitně (zejména pokud použiješ starší technologii izolace asfaltem – pracnější a dražší oproti moderním rychlým easy „izolačním fóliím“), vydrží prakticky bez údržby takový železobetonový objekt CELÁ STALETÍ!

1. odpadá nutnost zateplování (nevím, jestli máš ponětí, kolik stojí zateplení baráku a s „trochou smůly“ ti to za několik let ptáci rozklovou, za 10–15 let můžeš klidně zateplovat ZNOVU)!
2. odpadá nutnost udržování fasád – typicky máš krásnou novou bílou fasádu, za 5 let je z ní nevzhledná špinavě šedá podělávka s prasklinami
3. střecha – to je kapitola sama pro sebe – majitelé domů ti mohou vyprávět, co to obnáší – neverending story!
4. energetická úspornost – v létě stavba „chladí“, v zimě „hřeje“ – náklady na vytápění/klima­tizaci jsou v případě vhodně zvoleného ventilačního systému i na cca 30% (!!!) oproti nadzemní stavbě – a to i při VYŠŠÍ ploše okenních prostor! (že okna jsou obvykle největšími „tepelnými děrami“ asi víš)
5. odolnost stavby proti řádění přírody snad nemusím rozebírat, že by ti vítr odnesl střechu NEHROZÍ. ;)
6. Stavební předpisy – jsou lokality, kde v případě stavby budovy máš nařízeno, kolik musíš mít na pozemku „volného“ prostoru (zahrádky). Když stavbu „uliješ pod zem“, tak prakticky celá rozloha pozemku je volně k dispozici – což jistě oceníš i ty sám a nejsi tedy nijak omezován prostorem, který můžeš s ohledem na předpisy zastavět, ergo hnád budovu do výšky (což se prodraží), nehledě na to, že i výška budovy bývá velmi často předpisy omezená! (v Praze typicky na Zahradním městě)

Mohl bych pokračovat dál a dál. Výhod „podzemních“ (i zavážených – ty jsou dnes nejčastější, obvykle kombinace výkopu a zavážky) staveb jsou mraky, a to je právě důvod proč (navzdory „konvenční setrvačnosti“) se tolik rozmáhají.

Výhody:
Výrazná energetická úspora díky stálé teplotě pod zeminou
Odpadá starost o střešní krytinu a investice do jejího vyměňování
Možnost stavby na pozemcích, které by obvykle byly k budování domu nevhodné
Odolnost vůči přírodním živlům – vichřice či krupobití tyto stavby obvykle neponičí vůbec, anebo jen minimálně
Kvalitní zvuková izolace od okolí

https://www.po­rovnej24.cz/prek­vapive-levne-bydleni-zemi-libo-hobiti-dum-ci-zemljanku