Torze žaludku u psa

TORZE ŽALUDKU U PSA

Co je torze žaludku?

Torze je život ohrožující stav, který je velmi rychlý a může vést k smrti po pár hodinách, když není rozpoznán a léčen okamžitě. Bohužel v této době není známa příčina torze.
Vědecký název torze je gastric dilatation-volvulus. Torze je charakteristická rychlým a abnormálním roztažením žaludku plynem (dilatace). To může být doprovázeno rotací žaludku (volvulus). Tato rotace uzavře vstup i výstup ze žaludku. Je tím také omezen přívod krve.
Co následuje je zvýšený tlak uvnitř žaludku, a stlačení okolních orgánů. Nakonec přichází šok jako výsledek omezeného toku krve.
•Torze by měla být vždy okamžitě léčena odborníkem – veterinářem.
•Torze může zabít psa po pár hodinách od začátku.
•Příčina torze je neznámá.
•Torze může přijít u psa v jakémkoliv věku.
•Některá plemena jsou více podléhající torzi.
Příznaky torze
Rychlá identifikace torze a rychlé léčení je nezbytné k přežití psa. Když rozeznáte některý z následujících příznaku, vyhledejte okamžitě veterináře.
V časných stádiích torze bude pes velmi znepokojený. Může se rychleji pohybovat a kňučet, zkouší se bez zdaru dostat do pohodlné pozice. Může vypadat úzkostlivě, může lízat nebo se upřeně dívat na žaludek, může se pokoušet zvracet, opět bez úspěchu.
Dalšími příznaky může být ochablost, otok břicha a také příznaky šoku. Příznaky šoku jsou zvýšený srdeční rytmus a abnormálně rychlé dýchání.
Když rozeznáte tyto příznaky, okamžitě navštivte veterináře!
•Kňučení
•Neschopnost najít pohodlnou polohu
•Neklid
•Bledé dásně
•Bezúspěšné pokusy o zvracení
•Abnormálně rychlé dýchání
•Zvýšená srdeční činnost
•Úzkost
•Bolesti
•Ochablost
•Oteklina břicha (zejména na levé straně)
Předcházení torze
Tyto rady mohou pomoci zamezit výskytu torze. Tyto názory jsou na základě předpokládaných rizik a negarantují zamezení začátku torze.

•Krmte malé množství krmiva častěji, dva až třikrát denně
•Necvičte se psem 1 hodinu před a 2 hodiny po krmení
•Nedovolte velkou spotřebu vody okamžitě před a po jídle nebo cvičení
•Když máte dva nebo více psů, krmte je odděleně k zamezení rychlého jídla ve stresu
•Když je to možné, krmte v době kdy můžete psa po jídle pozorovat a zůstane v klidu
•Vyhněte se náhlým změnám krmiva
Když zpozorujete příznaky torze, okamžitě vyhledejte veterináře !

Tendence k rychlému růstu – tzv. překotný růst u štěňat

Většina velkých plemen psů má sklon k rychlému růstu. To v určitém věku (nejčastěji kolem 5–6 měsíce stáří vede k nadměrné zátěži rostoucího podpůrného aparátu – kosti, vazy, šlachy). Výsledkem je vývoj dysplazie kyčelního kloubu, prošlapování tlapek a další postojové abnormality. Diety pro rostoucí psy musí obsahovat limitovanou hladinu energetického potenciálu, který je základním hybatelem tělesného růstu.

Štěňata velkých plemen jsou v období růstu ( do stáří 18–24 měs.) zatížena rizikem vzniku ortopedických onemocnění mnohonásobně více než plemena ostatní. Vznik onemocnění kloubů a kostí je vázán na tři skupiny faktorů-dědičnost, výživa, zátěž. Nelze říci v jednotlivých případech, který faktor byl dominantní, ale lze říct ,že všechny tři se vzájemně doplňují.
Dědičnost-některá ortopedická onemocnění mají vysoký koeficient dědičnosti ( jsou vysoce dědičně vázaná)- jako dysplazie kyčelních kloubů(DKK) , jiná méně-jako dysplazie loketního kloubu (DLK) u některých dědičnost zatím nebyla prokázána- panostitida,os­techondroza,at­d.
Tento faktor může majitel ovlivnit výběrem štěněte ( rodiče negativní na DKK). Ale i při spojení rodičů , kteří jsou na DKK negativní – je až 30 % pravděpodobnost objevení se DKK ve vrhu.
Zátěž-nadměrná zátěž psa v období růstu může vést k přetěžování nezralého skeletu a následného prohlubování ortopedických vad.
Výživa- by měla zohledňovat dva základní trendy – prevence překrmování ( nadměrný energetický přísun) vedoucí k překotnému růstu, a nadměrný dlouhodobý nadbytek vápníku v krmné dávce.

Vývoj štěňat velkých a obřích plemen

Majitelé mají různé představy o tom, jaký má být jejich pes. Na psy jsou kladeny odlišné požadavky a mají splnit odlišná očekávání. Všichni majitelé si ale přejí psa zdravého. Jedním z předpokladů kvalitního psího života je zdravý pohybový aparát. Pro psa je zdravý bezbolestný pohyb jednou ze základních životních potřeb. Na chovateli a následně na majiteli do značné míry záleží, jakého pohybu bude jeho pes schopen, tedy jak zdravý bude mít pohybový aparát ve všech jeho složkách – kosti, svaly a pojivé tkáně (klouby, šlachy). Část svého budoucího zdraví (a kvalitního života) si přináší pes jako každý jiný živočich ve své genetické výbavě.

Základem pohybového aparátu je kosterní soustava skládající se z početného množství kostí. Jejich stavba a tvar jsou dány přesnou funkcí, které v organizmu slouží. Soustava kostí tvoří oporu těla a ochranu měkkým tělesným orgánům. Část kostí je pohyblivě spojena klouby. Aby pohyb byl kvalitní a bezbolestný je potřebné, aby kosti i jejich kloubní spojení byly zdravé, nepoškozené úrazy, záněty nebo degenerativními procesy. Onemocnění kostí případně jiných částí pohybového aparátu psa jsou relativně častá, u psů velkých a obřích plemen ještě častější.
Onemocnění může být vrozené, získané nebo dědičné. U některých nemocí pohybového aparátu je známo nebo se alespoň dá soudit na dědičný vliv. Zpravidla jde o dědičnost recesivní způsobenou větším počtem genů, hovoříme o dědičnosti polygenní s nepravidelnou dědičností. Toto vylučuje možnost úspěšně ozdravit populaci psů prostým nevyužíváním postižených jedinců z chovu, což některé chovatelské programy ověřily i v praxi. Na rozvoji onemocnění se ale podílejí i další vlivy, původ onemocnění je tedy označen jako polyfaktoriální. V chovatelské a veterinární praxi mají velký význam poruchy, jejichž dědičnost je komplexní. Nelze u nich vypozorovat pravidelný a předvídatelný přenos z generace na generaci a také jejich fenotypové (zevní) projevy, příznaky jsou značně proměnlivé. Při dále uváděných opatřeních snížíme u konkrétního psa pravděpodobnost výskytu potíží, naprostou jistotu jejich vyloučení není možné dosáhnout žádnou metodou. Snahou tedy bude minimalizace problémů, záruka však, jako ostatně nikdy u živých tvorů, neexistuje.
Na správný vývoj mladého jedince má vliv již výběr rodičovského páru, péče o březí a kojící fenu a následně odchov štěňat u chovatele. Z těchto vnějších faktorů je nejdůležitější výživa a pohyb, ke kterému patří i dostatečný odpočinek zejména v době růstu a vývoje. Patří sem i podmínky, v jakých je pes převážně držen a preventivní zákroky nesouvisející s pohybovým aparátem pouze zdánlivě, např.odčervení. V této souvislosti je správné pamatovat na kvalitní a pravidelné odčervení psa. Je ale nutné si uvědomit, že ne každý pes, kterému byl podán odčervovací preparát, je prostý parazitů. Proto v případě růstových, ale i zažívacích potíží je správné psa opakovaně koprologicky (vyšetření trusu na přítomnost střevních parazitů) vyšetřit.

Štěňata velkých plemen psů nejsou schopná regulovat příjem vápníku při jeho dlouhodobém podávání krmivem. Důležité je nejen množství vápníku a fosforu, ale také vzájemný poměr těchto prvků. Využití dodávaného množství minerálů v krmivu je závislé na stavu metabolismu a stavu zažívacího aparátu. Negativní vliv na růst psa má nedostatek těchto minerálů, ale i jejich nadbytek, ke kterému dnes již v praxi dochází častěji. Důležitý je i obsah některých stopových prvků, např. sodíku, draslíku a vitaminů, A, D a C. Jejich obsah v krmivu by měl být dostatečný, ale ne výrazně vysoký. Krátkodobý nedostatek vápníku nevyvolává problémy, dlouhodobě zvýšené podávání vede ke zpomalení zrání kostí a chrupavek. Převaha fosforu nad vápníkem může vést k odvápnění kostí. Výskyt tohoto onemocnění bývá u psů krmených doma připravovanou stravou s převahou masa, zejména červené svaloviny, která má nadbytek fosforu. Správný poměr vápníku a fosforu, ale i ostatních ukazatelů je možné nechat ověřit růstovým testem.
S častou chybou, se kterou se setkávám u majitelů odrůstajících štěňat obřích plemen je to, že předčasně podlehnou dojmu, že jejich pes je již „velký“, přestože věkem a tím i stupněm vývoje je pes stále štěnětem. Proto je důležité opatrně dávkovat pohyb psa, umožnit dostatek klidu na spánek a odpočinek, zejména po krmení. Osvědčuje se pravidelný denní režim s častějšími, ale kratšími procházkami. Důležitý je povrch, po kterém se pes převážně pohybuje. Vhodné je střídání kvality povrchů s tím, že převážnou část dne by rostoucí pes měl trávit na měkkém a pružném povrchu. K zánětu může dojít i po celkovém fyzickém přepětí organizmu. Správný růst může také negativně ovlivnit i nepatrný úraz.

Prvními projevy vzniku růstových potíží je bolest. Majitel si všimne horšího vstávání, bolestivosti při prvních krocích, rychlé únavy, neochoty k pohybu a ke hře, později výrazného kulhání. Pokud není problém velkého rozsahu, kulhání se projevují střídavě na všech končetinách. Teprve při rozvoji většího poškození dochází ke kulhání na jednu končetinu, případně dojde až k nadlehčování této končetiny a omezování pohybu. Pes končetinu zatěžuje čím dál tím méně a problém se prohlubuje. Bolestivost se později projevuje i v klidu, dochází ke ztuhlosti postiženého kloubu, jsou slyšitelné drásoty při pohybu a může dojít až k deformitám kloubů.
Zvláště kategorie středně velkých a velkých plemen psů jsou v období růstu velmi náchylné k poruchám vývoje končetinového skeletu. Jedná se o onemocnění, kdy většinou vlivem intenzivního růstu dochází k deficitnímu vývoji kostí a kloubů s projevy jejich bolestivosti. Relativně častým onemocněním v době vývinu kostry je panostitida – zánět kostí z přebytku bílkovin ve výživě. Negativní vliv mohou mít i průmyslově vyráběná krmiva s příliš vysokým obsahem proteinů (některá i 30%). Příznakem je silná bolestivost kostí, nechutenství, horečka, kulhání. Onemocnění se často projeví i opakovaně.
V období růstu a vývoje velkých a obřích plemen se osvědčilo psovi doplnit krmivo o chondroprotektiva i přesto, že jsou podávána kvalitní krmiva. Nároky organismu jsou skutečně vysoké, pes rychle roste, zvyšuje svojí tělesnou hmotnost, zvýšené nároky jsou v době výměny mléčného chrupu za trvalý, který má kvalitně soužit po celý život psa. Tím, že podáme chondroprotektiva, usnadníme mladému organismu správný vývoj kloubní chrupavky, její pevnost, pružnost a odolnost. Jde o přípravky s obsahem glukosaminu, chondroitin sulfátu a látky zvané MSM, které chrání chrupavku před vlivy zánětu a poškozením.

Zdroj: http://www.las­sieairin.estran­ky.cz/stranka/ZA­LUDEK

odpověď viz link:

Zdroj: http://www.vol­ny.cz/nashova­wart/torze_za­ludku.htm

Torze žaludku je velice nebezpečná a většinou smrtelná.Vzniká po nakrmení psa,většinou po několika minutách až hodinách.Je to přetočení žaludku,a většinou se to stává u větších až obřích plemen,které mají veliký hrudní koš.Žaludek se přetočí,tím se zabrání toku krve ve velkých tepnách,a některé orgány můžou odumřít.Pes je neklidný,hledá vhodnou polohu na ležení,zvrací pěnu,má nafouklé břicho.

Torze je přetočení,čímž vzniká uskřinutí ogánu-žaludku.učinná je prevence.Po jídle klid,žádná aktivita,asi 30 min po jídle.po té obsah žaludka pokračuje dále

když se pes nažere a začne například skákat běhat… tak se mu může převrátit žaludek = torze žaludku.