Málokoho napadne, že slovo „taky“ je spisovné. Na Moravě to rozhodně spisovné není: ale ve veřejnoprávní televizi z Prahy to zaznívá z obrazovky denně! Schválně si dělejte na papír čárky, kolikrát moderátor/ka řekne Taky. Včetně Witovské, včetně Moravce…

Ametyst,

1. mýlíte se. Na každé škole ani na Moravě ani v Čechách se plně spisovnou češtinou.

. Mělo by se učit. V tom je rozdíl. Vím to.

. Proto jsem vložila odkaz, ale kdo si přečte, jak to vidí jazykovědci, že bohužel úroveň mluveného projevu klesá.

2. Stejně slovo taky – někdy částice, jindy příslovce, je tvar hovorový, tedy spisovný pro mluvený projev

Proto se tvar taky dá použít v TV,. jde přece o mluvený projev, ale záleží na druhu promluv.y

3. V hovorové spisovné češtině, tedy "volnější ěspisovné češtiny s regionálními variantami, připouštějící některé jevy obecné češtiny, nejvýrazněji středočeskou a méně již moravskou a slezskou formu, určená pro běžný neoficiální mluvený styk (např. připouští tvary píšu, děkujou, můžou)“

Takže z toho plyne, že čeština i moravština mají svá specifika. "

https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Spisovn%C3%A1_%C4%­8De%C5%A1tina

Už několikrát zde byly otázky na tému spisovná a nespisovná čeština.

Ametyst, a na to jsi přišla kde???

na to nemusela nikam docházet, to je holý fakt…čecháčci zpívají, místo Y používají EJ a to i v koncovkách – hezkej den a to česky správně není ani náhodou…jo a my máme to svoje: s kama jsi?, ale pořád je to lepší než: vodkaď seš? …bavím se samozřejmě o „rodilých“ pražácích, ne o náplavě, i když té je v Praze už skoro většina…

A mám napsat, jaká nespisovná slova používají kde jinde? Pražáciu nezpívaj. Zpívaj plzeňáci. Ostravaci zase nepouživaj dlouhe samohlasky… O nějakých cizích slovách ani nemluvim… Nikde se totiž nemluví spisovně… A ostravaci ti hned po brňacich a plzeňacich…

Asi jsi mě špatně pochopila… Nikdy jsem neměla sebemenší problém se spisovnou češtinou, co se pravidel pravopisu týče (např. psaní i/y a s/z)

Problém pro mě vždycky byl a bude v mluveném projevu. Tam je pro mne velice těžké se těch pravidel držet, i když se sebevíc snažím (např. při pracovním pohovoru), stejně se co chvíli slyším, jak mi ujíždí nespisovné koncovky.

Pochop, že v případě mluveného slova je kravina řešit i/y 😁
např.: „rodiče byli“, „rodiče byly“, „rodiče bili“ a „rodiče bily“ zní totiž pokaždé stejně ;)

chápu…tak ymluvím jak mi zobák narostl, ale o tom přece dotaz nebyl…ptal se, jestli vůbec umíme, coby Moaraváci s nářečím, mluvit a psát česky 🙂…no a to přece umíme, ne?
jo a coochee má pravdu..měkké a trvdé i/y je poznat i při výslovnosti…
a ještě doušku…rožni je spisovně povel pro rožnění masa (na rožni)…rozžehni je o něčem jiném…tkže se nedivím, že nechápou…ale to máš to samé, když jsem chtěla slámku…než jim došlo, že chci brčko a ne solničku, chvíli to trvalo 🙂

A zde se zase pleteš ty (poslední odstavec) – to že znělost i a y je stejná je výmysl spisovného jazyka a samozřejmě české „odrůdy“ češtiny toho beze zbytku využívají. U nás na severu Moravy neexistuje vyslovit slova jako „pyvo,“ „opyce“ nebo „bík,“ protože nám to rve uši a vyslovujeme vždy to správné i-y, jak je to ve slově napsaném. I zde jsou samozřejmě výjimky, jako například slovo „cyp“ /„cip“ existující v obou variantách a taky oběma variantami vyslovováno a znamenající totéž.

Ametyst má pravdu. Možná to nevíš, ale samotní „staří“ domorodci z Prahy mají svoji řeč a přízvuk dost odlišný od spisovné češtiny. Paradoxně se říká, nejlepší češtinu mají v Praze přivandrovalci.

Ametyst nemá pravdu. Přece čeština má podobu psanou a mluvenou.

Spisovná čeština,. která by se měla používat v oficiálních projevech, ve školách atd.,, má úřední a reprezentativ­ní funkci

Pak má volnější formu pro mluvený projev – odkaz jsem vložila výš.

Nejde o přízvuk, ten se liší podle oblastí. Ale liší se některé tvary od oficiálního spisovného jazyka, které jsou pozůstatkem staršího vývoje.

V neúředním projevu je možné mluvit nespisovným jazykem, nadnářečím, nebo nářečím.

. Zabarvení, tedy intonace je něco jiného než spisovnost. Přízvuk je v češtině na 1. slabice, nemyslím ostravštinu.

Je rozdíl mezi moravštinou a češtinu, mezi moravismy a čechismy.

Každý jiné uši a vnímá zabarvení jazyka jinak. Přízvuk, to že má být na 1. slabice,. nebo na předložce atd. platí všude

Vzpomínám si na jeden pořad v TV, kdy moravský moderátor nevyslovoval předložku se slovem, ale samostatně. . Působilo to rušivě.

I to je hluboký omyl. Naopak ta pražská, až na pár drobností se té spisovné blíží nejvíc. A právě proto, že těch odchylek je tak málo, jsou taky nejvíce patrné. Ti, kdo mluvějjak… mno… těm vůbec nepřijde, že sami tak divně mluvěj a naopak si všímaj právě těch drobností u ostatních a hojně na chyby, nevědomi si svých vlastních, burácivě poukazují… Tak se věci mají.