Pro zodpovězení této otázky je nutná představa vesmíru a v něm, tedy
v prostoru planetu Zemi.
Jak můžeme hledat život ve vesmíru, když nevíme kde je?
Nejde o to, že raketa vyletí směrem nahoru a letí dál, on ten život
nemusí být stále nahoru rovně, ale třeba dolu a mírně vlevo, nebo vpravo
od Země. Vychýlení byť o jeden centimetr u planety Země bude u takové
vzdálenosti vychýlení o několik milionů či miliard kilometrů a tím
minutí oné planety.
Zavěste si doma třeba na lustr do prostoru balónek a podívejte se na
všechny směry v prostoru. Zde všude může být ta hledaná planeta (nahoru,
dolu, vpravo, vlevo, vepředu, vzádu) a kam vlastně letět? Směrem ke
dveřím nebo k oknu? A rovně nebo kousek vpravo?
A nějaké infračervené, ultrafialové záření a podobné udělátka jsou
k ničemu, pokud ta planeta bude zakryta měsícem nebo jinou planetou, která
ji neusále kryje a my díky různým udělátkům pozorujeme jen ten měsíc
nebo planetu před ní a podle všech poznatků je tento objekt
neobyvatelný.
Jak to tedy hledat?
Zajímavá 2Pro koho je otázka zajímavá? Kepler, aliendrone před 2238 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Hele, když jdeš hledat třeba houby, tak také nevíš jeslti bude nějaká přímo před tebou nebo „trochu nalevo“.
Život (podobný našemu) hledáme také podobně jako houby. Chceš najít klouzka? Zapadni do modřínů, tam je velká šance, rozhodně mnohem větší, než třeba na poli.
Chceš hledat život podobný našemu? Potřebuješ planetu, která je přibližně velká jako Země (plynní obři nevyhovují, pidiplanety také ne, protože neudrží atmosféru), je ve správné vzdálenosti od mateřské hvězdy (potřeba, aby voda existovala v kapalném skupenství) a další a další mraky dodatečných podmínek které ovšem pouze zvyšují šanci, na existenci života podobného našemu, stejně tak jako modříny samotné ti najisto nezaručí, že tam klouzci budou.
Je možné, že existuje život i zcela nepodobný našemu – např. na planetách velice chladných, či naopak velice horkých. Ideální případ by byl, kdyby se život projevil nějakým technologickým způsobem (rádiové vysílání apod., což ovšem obnáší technologicky rozvinutou civilizaci – tedy značně nižší šance objevu, oproti tomu, že najdeš někde nějaké „křoví“ či baktérii)
0 Nominace Nahlásit |
Dovedu si představit jakž takž vzdálenosti v rámci Sluneční soustavy, snad i k nejbližším hvězdám. Všechny ostatní představy jsou nesouměřitelné a nepředstavitelné s lidskou zkušeností. I tak mi to připadalo těžko stravitelné, a to se astronomií zabývám aspoň trochu téměř 50 let. Smysl hledat život má právě jen v rámci naší soustavy. To, co je kolem jiných hvězd, je jenom hledání exoplanet, kde by MOHL být život podle našich předpokladů. Je to jen populární téma senzacechtivých novinářů. A to ty exoplanety nikdo nikdy neviděl, jejich přítomnost se předpokládá jen na základě nepřímých důkazů.
5Kdo udělil odpovědi palec? led, annas, JájsemRaibek, marci1, aliendrone
před 2238 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Veľmi zjednodušene:
skúste za bezmesačnej a bezhviezdnej noci, alebo hustom snežení, v hustom
lese ďaleko od civilizácie nájsť cestu k svojmu cieľu. Za žiadnu cenu
nesmiete zastať, pretože to by bol váš koniec. Viete, že niekde niekto
určite je, ale kde? Snažíte sa načúvať zvuky a pachy prírody a
dešifrovať ich, skúšate ísť „podľa nosa“, sem tam narazíte, občas
padnete, alebo sa zapletiete do húštin, ale nevzdávate sa a v spojení
pravekého vnútorného citu lovca, ktorý v nás ostal dodnes a informačných
nápovedí prírody môžme po čase, ktorý nemôžme vopred definovať,
nájsť stopu cicilizácie.
No a takto asi postupujú aj naši hvezdári, aj kozmický votrelec aliendrone,
ako pátrači po vesmírnej civilizácii.
Upravil/a: led
3Kdo udělil odpovědi palec? Kepler, annas, aliendrone
před 2238 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvekannas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2638 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1349 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1066 | |
Kelt | 1006 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |