Usychají mi thuje, potřebuji poradit jak je zachránit

Před zimou dobře zalejt. A na jaře vydržet, i kdyby vypadaly hodně špatně, tak nevyhazovat, tento druh se dobře vzpamatovává.

Jinak by se měly cca v únoru a v červnu zakracovat, aby se zahustili (pokud to má být živý plot).
Doplňuji:
Na to, že jsou sázeny najaře, se mi zdají dost velké – takže pokud se přesazovaly velké rostliny, mohl to být problém. Rok byl hodně suchý, podle mne by se mohly v příštím a dalších letech vzpamatovat.

Upravil/a: manon

Do prvních mrazů ještě hodně zalévat, hořkou sůl nedávat! ke kořenům před zimou nasypat pár kbelíků nové hlíny, z lesa nastříhat trochu smrkového chvojí a nastlat ke kořenům na tu hlínu nebo ke kořenům dejte drcenou kůru – bude zadržovat vláhu a v zimě dělat izolaci kořenů proti mrazu.
Pokud u vás bývá více sněhu, zatlučte mezi thuje dostatečně dlouhý dřevěný kůl a thuje k nim šetrně přtáhněte – váže se z pravidla od spoda – nahoru (tak jakobyste si popřevázala vánoční stromek, než jej ponesete od prodejce domů) – kůl poskytne v zimě thujim oporu při náporech větru a sněhu.

Doplňuji:
Sestřihnout před prvními mrazy, ale rozhodně né na polovinu (to je moc!), max. o 30 – 40 cm vrcholovou část.

Upravil/a: Wang

hodně zalévat , chtějí hodně vody – a koupit hořkou sůl , zřejmě jim také chybí minerály
Doplňuji:
Hnědnutí a následné odumírání větví thújí je velmi častý neduh těchto okrasných stromů.
Příznakově velmi podobná poškození mohou způsobovat odlišné příčiny:

Velmi častou příčinou hnědnutí a zasychání konců výhonů je sucho (především na jaře, po zimě) nebo posypové soli. V tomto případě na napadených částech nejsou žádné příznaky poškození hmyzem nebo houbovou infekcí.

Další příčinou může být nedostatek hořčíku – důležité živiny všech zahradních plodin. Při nedostatku hořčíku rostliny nedosahují výborné jakosti, listová zeleň není dostatečně sytá, listy mezi nervaturou žloutnou a později až hnědnou a rostliny chřadnou. Hořčíku často bývá nedostatek tam, kde se jím nehnojí. Také při intenzivních srážkách nebo zavlažování jeho zásoby v půdě klesají v důsledku vyplavování do hlubších vrstev. Hořčík je důležitou a nezastupitelnou stavební látkou chlorofylu listové zeleně a tím i podmínkou fotosyntézy. Hořčík snadno doplníme krystalickou hořkou solí (100% rozpustnou) nebo hořkou solí tekutou.

V případě napadení houbami Kabatina thujae nebo Didymascella thujina, jsou příznaky zřetelné většinou až koncem léta a na bázi odumřelých výhonů jsou zřetelné drobné černé plodničky, nebo naduřelé polštářkovité plodnice. Rozvoj houbových chorob je podporován nedostatkem vápníku a hořčíku. Proti oběma houbovým původcům poškození se doporučuje ošetření fungicidním přípravkem DITHANE DG a to od konce května a postřiky opakovat třikrát po 2 až 3 týdnech

Upravil/a: hanulka11

Sestřihla bych je na polovinu a hodně zalévala- matička příroda je mourá čerodějnice, buď obrazí nebo uschnou úplně..

Když jsem byla holka, měli moje rodiče zahradu s krásnými vzroslými thujemi. Jeden rok pak začaly vypadat dost podobně jako na fotce. Ten rok jsme jeli na dovolenou do Chorvatska, a tam jsme viděli, že thuje tam rostou na skalnatých suchých svazích ve volné přírodě. Přijeli jsme domů, přestali tolik zalévat, prostříhali a prosvětlili je a za dva roky byly zas krásné a celé zelené. Prostě nechtěly moc vody a měly málo světla.

Domnívám se, že bude víc problém v nějaké houbové chorobě než v suchu. protože pprosychají nepravidelně, konce větviček jsou zelené.
Podle fotky a neznalosti místa těžko sousit, ale lze větvičky odvézt do nějaké laboratoře státní rostlinolékařské správy či podobná pracoviště.
Ale když e cuché větvičky vystříhají, stromky prolijí – je velké sucho, asi se moc nezkazí.
Mimochodem – raději živý plot z tisů, protože ten se nechá zmladit. Nebo z listnáčů, protože většinu lze také lehce zmladit.

Zalejvat a zalejvat a zalejvat hlavně před zimou. Čerstvě zasazené keře se nemusejí hnojit. Je lepší počkat, až se usadí.