Věříte, že některé události jsou v životě člověka dané (má to napsané v osudu)?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Myslím, že část budoucích událostí je předem daná, jako například ten fakt, že jednou všichni zemřeme. Většinou je to ale v našich rukou, jako například to, kdy zemřeme (podle toho jak zdravě žijeme, jak moc se vystavujeme riziku apod.). Velkou roli hraje náhoda, i když i ta je výsledkem celého řetězce předchozích událostí a jiných náhod. Například přijdeme na nějaké místo o pár vteřin později a potkáme svou osudovou ženu úplně jinou a jindy. Věřit slepě v předem daný osud – tomu se říká fatalismus. Jinak se na toto téma tady diskutovalo mnohokrát: https://www.od­povedi.cz/sear­ch?q=osud

Jak uvedl Kepler,. otázka se pravidelně opakuje, můžete si přečíst další názory.

Nad osudem jsem se zamýšlela podrobně u některé z předchozích otázek, takže jen několik citátů.

O osudu filosofovali celá tisícelí filosofové. či spisovatelé. Je vidět, že se liší, takže záleží na každém, v co věří. Ale jako vždy – všeho s mírou.

Ale co se má stát, to se stane, někdy tomu nezabráníme,. jindy ano. Všichni víme, že náš život končí,. ale jak bude dlouhý,. netušíme…

Arthur Schopenhauer „Osud míchá karty, my hrajeme.“
Konfucius „Jen silný donutí osud. Slabého donutí osud sám.“
Seneca „Co osud nedal, nemůže ani vzít.“
François de La Rochefoucauld „Jsme hrdi na to, jak statečně snášíme rány osudu a zatím je to jen nedostatek odvahy vzepřít se jim.“

Zdroj: https://ifeno­men.cz/citaty/15-nejhlubsich-citatu-o-osudu

Vzpomeňte si na baladu Štědrý den od K. J. Erben – dvě dívky, které poznaly svůj osud. Závěr umím ještě nazpaměť.

„Je lépe v mylné naději sníti, před sebou čirou temnotu, nežli budoucnost odhaliti, strašlivou poznati jistotu.“

Upravil/a: annas

Některé situace vypadají, jako by prostě nemohly být náhodné, ačkoli nám zdravý rozum říká něco jiného. 🙂

Všechno je předem dané. Jelikož všechno souvisí se vším a není důsledku bez příčiny, všechno bylo dáno při Velkém třesku. Náhoda neexistuje je to jen termín pro to, když nemáme dostatek vstupních údajů, abychom důsledek uviděli předem, nebo abychom byli schopni říct „to se přece stát muselo“. I tzv. „vlastní svobodné rozhodování o svém osudu“ není nic jiného než soubor předcházejícíh, ale i aktuálních, chemicko-fyzikálních reakcí nejen v mozku, které jej formují. A právě to, jak bude probíhat fyzika a tedy i chemie bylo definováno při Velkém třesku.

Jsou dané jen ty věci, které jsou nastaveny jako pravidlo…

Například že máš oba rodiče, jinak by ses těžko narodil..
Máš néjakou §kolu.. Jinak by ses neuživil..
Máš praci, máš bydlení… Máš učet v bance…
Jíš, spíš, piješ, sprchuješ se…

Takové ty nevyhnutelné věci prostě jsou dané, jinak bys nemohl fungovat

Každý je strůjcem svého osudu.

Spíš bych řekl, že většina, ale jak to máme vědět, jestli je to osud, nebo přirozený chod událostí. Spousta věcí je předem daná, jen si to neuvědomujeme.