Víte, jaký den si ve vztahu k jazyku dne 21. února připomínáme?Je čeština sexistická?

Přiznám se,že jsem nevěděla,koukla na net a dnes tedy patří Dni mateřskému jazyku.
Čeština je nejtěžší jazyk na světě,dá zabrat než se jí naučíme,ale zároven,který jazyk je tak rozmanitý jako je naše mateřština? Sice skoro neintonujeme,(nap­ř.v angličtině se skoro zpívá),za to je krásný svou pestrostí,zdrob­nělinami a vším ostatním…a sexi rozhodně je!:-)
Ale bohužel si jí jako národ moc nevážíme,když přejímáme stále více cizích slov,tj.dost smutné.

Doplňuji:
Taková chyba-sexy a ne sexi:-D

Upravil/a: Andělé

Mezinárodní den mateřského jazyka.
Doplňuji:
Copak čeština, ta nemá přímý ekonomický dopad.
Ale to, že ženy chodí do důchodu dříve a v ČR dostává 93% matek po rozvodu děti do péče (oproti EU – 54%/46%), to je diskriminace se setsakramenstsky citelnými důsledky, u dětí i na zbytek dospívání
a závažnou absencí mužského vzoru pro další život.

Zdroj: http://cs.wiki­pedia.org/wiki/21­._%C3%BAnor

Upravil/a: anonym

Nám ženám nic moc nezbývá. Ona Čeština je také rodu ženského a „baby“ jdou obvykle po sobě dosti tvrdě.
Ale stejně mě víc než přednost ve větě nebo ženská podoba jména osobně zajímá, zda dostanu přednost ve dveřích a můj člověk se ke mně spíš, než jako k neosobní člověkyni, chová jako k pravé dámě.

Všichni by jsme to měli slavit a asi ne jen 21,2, ale celý rok. Nejlepší vyjádření poměru k mateřskému jazyku by asi bylo, kdyby jsme do naší řeči necpali všechny ty převzaté slova z angličtiny. Máme dostatečně velkou slovné zásoubu, aby jsme se toho mohli vyvarovat. A krásné by také třeba bylo, kdyby v rozhlase a televizi alespoň toho 21,2 mluvili spisovně,
Myslím, ře neni třeba měnit pravidla českého jazyka. Stejně tak se domnívám, že moudré ženy si nemyslí, že by je čeština diskrimínovala. A moudrých žen je většina,

Môžem vás potešiť, nielen čeština má tieto problémy. Ale bude to asi tým, že spisovnú češtinu (aj slovenčinu) uzákoňovali muži, Ženy v tej osvieteneckej dobe mali jediné právo – byť očarujúcim príveskom muža a starať sa o jeho pohodlie.
Teraz kriticky:
Ak pozriem na príspevky na tejto stránke, divím sa používanej málospisovnej češtine. Je to škoda, lebo čeština má bohatú slovnú zásobu a je škoda ju nevyužívať. A nepoužívať spisovný jazyk a miesto neho používať akési divné výrazy (gramaticky i významovo chybné) by sa malo kvalifikovať ako trestný čin vraždy spisovnej reči.
PS.
Ad Dr.Axl,
ale zabudol si vo svojom „spravodlivom rozhorčení“ na ďalšiu dôležitú vec:
ženy majú v priemere nižšie platy ako muži v rovnakom zaradení. A z tých svojich nižších príjmov musia uživiť, ošatiť a vychovať prisúdené deti.
Skorší odchod do penzie – zrušme ho, súhlasím, ale potom aj muži musia po príchode z práce variť večeru, učiť sa s deťmi, robiť domáce práce a tak ďalej pekne pol na pol. Koľko mužov si s manželkou delí domáce práce pekne na polovicu? Diskriminujem mužov? Nie, len chcem rovnosť medzi mužom a ženou na pracovisku i doma.

http://www.roz­hlas.cz/zpravy/li­teratura/_zpra­va/den-materstiny-je-oslavou-i-rekapitulaci-vyvoje-jazyka--1021298

jsem žena a nejsem na tom tak špatně..

Zajímalo by mě, co si o tom myslí paní doktorka Julie z http://www.fe­ministky.com/ 😁

Žeby muži v českém jazyce kolonizovali ženský prostor a proto říkáme „herci“ a míníme tím herce i herečky, nebo diváci jsou i divačky a poslanci zároveň poslankyně?
Neříkáme, že u nás žijí Češi a Češky, Němci a Němky, protože v popředí je kategorizace osob z hlediska etnicity, nikoli z hlediska rodu.

A co třeba:
Její Veličenstvo královna anglická a císařovna indická a řidič Pepa Žandourek vypadli z vozu. ?

Ale například žena má v češtine rozvinutou celou garnituru rodových koncovek – chlapec přišel, dívka přišla.. Pavel Eisner to v knize Chrám i tvrz vyjádřil tak, že čeština je přímo erotizována soustavou rodových koncovek, mužských a ženských.
To vše v angličtině není, a má-li angličtina splnit požadavek „nepovyšování mužského rodu nad ženský“, stačí v textu střídat zájmena he/she

Čeština dodržuje i v množném čísle rozdíl mezi maskulíny a femininy: poslanci/poslan­kyně, cyklisté/cyklistky. Takže psaní nebo mluvení s důsledným paralelismem gramatických rodů by bylo neekonomické a asi by nás dost zatěžovalo. Zvláště když si představíme, že různé rodové podoby má také většina přídavných jmen i některá zájmena a číslovky: mnozí čeští učitelé / mnohé české učitelky.

Pro označení lidských bytostí tu máme např. slovo člověk, které je rodu mužského, ale i osoba, rodu ženského. Chceme-li někoho vyzvednout, řekneme o něm, že je to osobnost (pochybuji, že se muži cítí ukryti za ženským rodem), nebo dokonce "významná postava dějin, moudrá bytost, kapacita, celebrita, hvězda, excelence, výsost.

zdroj – výpisky z knihy „o češtine“

prima informace – na svůj svátek začínám slavit i Mezinárodní den mateřského jazyka. Bude se to dobře pamatovat.