Vracení igelitek – národní zvyk

Odpoveď byla označena jako užitečná

Já zažila dobu,kdy igelitka byly skoro jako kabelka.Praly se až byly celé odřené a nečitelné a kdo měl igelitku ze „Západu“, s u nás neznámou značkou (to byly téměř všechny) tak byl frajer. Tak si myslím,že z té doby pozůstává ten zvyk o vracení igelitové hovnoty.No a v neposlední řadě jsme údajně národ škudlilů a takových 6–7Kč vydaných za zaplacení igelitky není jen tak !

skoro furt :D :D pokud je to nějaká pěkná igelitka, tak se musí vrátit :D :D jediné igelitky, které nejsou požadované zpět jsou Tesco igelitky a pak takové ty, co vám do nich uloží prodavačky oblečení, které si koupíte ve známých obchodních řetězcích s oblečením :D

s tím národním zvykem jste mě pobavila, je to dost výstižné :D

Igelitová taška stojí několik korun a pokud ji zrovna člověk nepotřebuje není třeba ji vracet. Alespoň u nás se málokdy vrací i berou zpátky.

No…dostala jsem v igelitce z Globusu pár okurek a jen tak mimochodem se sousedka zmínila, že je lidi nevracej.
Tak jsem jí pak několik přinesla 🙂