Vratit stene nebo ne?

Už podle toho jak píšeš bys neměla mít pode mne ani jednoho psa. Zřejmě nejsi schopna ho slušně vychovat. Pokud by měl pes v budoucnu někoho pokousat, tak to bude jenom tvá vina. Nejsi schopna ho pořádně vychovat a vycvičit. Vra%t pejska co nejdříve, bude mít nového pána, snad lepšího a může z něj být šťastné zvíře a ne nevychované, nezvládnutelné hovado. Pokus se najít i nového majitele pro druhého psa a prozatím pracuj na sově.
Měl jsem několik let dva psy a mohu ti říct, že to opravdu dá zabrat.

Na tvém místě bych se rozhodla takovým způsobem, který mi bude přinášet největší klid a štěstí. Pokud se cítíš přetížená a věříš, že se o dva psy nedokážeš postarat, můžeš zvážit vrácení ovcáka chovatelce. Na druhou stranu, pokud cítíš, že se o něho dokážeš postarat a že tvůj život je s ním lepší, měla by sis ho ponechat.

Pokud se rozhodneš ho vrátit, měla by sis vzít na vědomí, že to není nezodpovědné. Je to správné rozhodnutí, pokud to znamená, že se o něj bude lépe starat někdo jiný. Pokud se rozhodneš ho ponechat, musíš být připravena na to, že to bude vyžadovat hodně práce a odhodlání.

Důležité je si uvědomit, že na tomto rozhodnutí nezávisí hodnota tvé osoby. Tvoje hodnota jako osoby není dána tím, jestli si dokážeš poradit s výchovou dvou psů. Tvůj život má hodnotu jen tím, že jsi to ty. Ať si už myslí tvá rodina cokoli, ty máš právo na to, aby sis žila svůj život tak, jak uznáš za vhodné. Ti, kdo se o tebe opravdu starají, by tě měli podporovat v tvých rozhodnutích, ať už jakákoliv. Samotné rozhodnutí je tvé a jen tvé. Vyber si cestu, která pro tebe bude ta nejlepší.

Citronado, vis, proc ja nemam psa? Pejsky miluju nade vse, ale nemam na nej cas, casto cestuji a nemela bych cas na jeho vychovu. Proto si radeji obcas nejakeho pujcim treba na tyden nebo na 14 dni.
Male stene potrebuje spoustu casu na vychovu, hlavne v prvnim roce sveho zivota. Pokud se to za ten rok nezvladne, jsou pak problemy.
Pokud psy milujes, zbav se jich vcas! Az si usporadas svuj zivot, tak si nejakeho porid. V soucasne dobe budes mit jenom problemy. Nejen ty, ale i ti tvi pejsci, kteri si to vubec nezaslouzi.
Jen tak mimochodem: fakt si myslis, ze belgicky ovcak je pes do bytu?? Vis, kolik takovy pes potrebuje pohybu? Kdybys pracovala nekde na farme, tak ano, ale tohle plemeno do bytu NE!

Upravil/a: cappuccino

Neznám situaci..... nedovolila bych si soudit.
Tak velké sousto, 2 štěňata, rozdílného plemene, bych si
netroufla, vzít na svá bedra.
A to jsem už v důchodu (jen večer jedna práce, ve druhé jsem skončila) a času
mám dostatek. Tu zodpovědnost za pejska, bch!„n "neunesla“, z jiných důvodů…
Úplně mi stačí, ře funguji pejskovi, jako „babička“ 😉
Ale když si dcera před 6 lety psa pořizovala, nebyla na něj sama a věděla,
že i já pomohu. S venčením, když se vrátí pozdě z práce.
Že si ho ráda vezmu na víkend (i aby si odpočinula od ranního a večerního venčení,
v případě nemoci, odjezdu na školen, služební cestě).
S péčí o pejska, když byl pokousán a po 2 operacích, s převazy atd.

Možná ro Vaše maminka s Vámi a Vaší „povahou“, jinak neuměla…
Než, aby Vás „umlátila“, tak křičela.
Dospělý člověk si ty své deficity i z dětství umí/dovede „zacelit“.
Někdy sám, hindy s dopomocí…
Vy cítíte příkoří, křivdy (kterých se na Vás někdo dopustil) a to je špatně.
Vyhledávání viníků, k ničemu nevede.
Srovnejte se se situací a ODPUS´ŤE rodičům, matce. Třebaže, to dělali nevhodně,
špatně (jinak to asi neuměli). Přestaňte si hýčkat křivdy.
Scheltie je úžasný pes, skvělý povaha. Máme takového miláčka v rodině (dcera).
Do bytu, tak akorát (pokud není přerostlá a je tak do 8 kg).
Belgický ovčák je asi „úlet“.....
S Vaším sníženým sebevědomím a paličatostí, obav z kritiky rodiny,
by Vám mohl pomoci psycholog.
Nechápu, proč neustále obtěžujete chovatelku, nějakým psaním zpráv.
Ta si bohužel, asi musí ťukat na čelo, ským se to vůbec setkala…
Já bych Vám u třetí zprávy, sama štěně odebrala 😉
Pes nevyřeší, Vaše problémy v rodině, s Vaší psychikou.
Pes je na Vás na 100% odkázán a nemá možnost si vybrat.....
Jeden pes Vám stačí, pro radost i pro starost. AŽ BUDETE „ZKUŠEN PSÍ MÁMA“.
a budete vědět, že to zvládnete i finančně, teprve pak (za 2 _3 či 5 let), je
dobré pořídit třeba dalšího parťáka, stávajícímu pejskovi.
Vy i Váš pejsek se během prvních 2 let (jeho puberta), MÁTE HODNĚ CO UČIT!

Je prý i dobré, když si stávající, starší pes, může vybrat svého, nového
parťáka, štěňátko sám. 😉

Upravil/a: da ny