Původní neotázka
Vyjádřili se někdy vědci, jestli na dalekejch planetách ve vesmíru, vynecháme jiný vesmíry a dimenze, by mohly bejt…
…podobný podmínky pro vznik života, a eventuální život by byl podobnej pozemskýmu a časem by dosáhl humanoidní podoby? Kdyby ty planety byly jakkoli daleko, přece tam nebudou jiný fyzikální zákony atd, ne? Taky by mě zajímalo jestli by příroda ten DNA koktejl ze stejnejch surovin mohla namýchat jinak, ale to je otázka spíš pro genetika než astronoma.
Nenahlašujte mi mojí otázku, víte na koho mluvim!
Zajímavá 2Pro koho je otázka zajímavá? Drap, aliendrone před 2507 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Prakticky je vyloučeno, aby se nenašly planety, na kterých by byly životní podmínky hodně podobné těm pozemským. Takže předpokládám, že i tvorové by byli taky podobní. Platí to i na Zemi, vždy jde o optimální adaptaci na podmínky. Savci, kteří se vrátili zpět do moře, jsou podobní rybám nebo létající savci mají taky křídla. Samozřejmě, určité odlišnosti by byly.
4Kdo udělil odpovědi palec? ivzez, Lamalam, dgfdgf, aliendrone
před 2507 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Hodně se jich vyjádřilo, že by to možné bylo, ale doposud nikdo neprokázal a nejsou ani o tom žádné důkazy.
0 Nominace Nahlásit |
Ano, existenci takových planet vědci připouštějí. Žádný důkaz pro ani proti nebyl podán.
0 Nominace Nahlásit |
Největší matematik své doby David Hilbert řekl: „Nikdo nás nebude moci vyhnat z ráje, který pro nás vytvořil Cantor.“ Máš ponětí JAK STRAŠLIVĚ OBROVSKÉ JE NEKONEČNO? ;)
Jestliže žijeme v nekonečném vesmíru (o nekonečném multivesmíru
nemluvě), je JISTÉ, že nejen existují nějaké jiné, podobné formy
života, ale MUSÍ někde existovat jiná, úplně stejná Sluneční soustava,
Země a na ní jsi úplně stejný ty a vůbec všechno je tam stejné, jako je
tady. Jasně, šance na podobné či dokonce stejné uspořádání hmoty je
malá, dokonce mizivě malá – ale nenulová. Takže když budeš mít HODNĚ
pokusů opakovaného stejného seskládání, šance se zvyšuje, ale pokud jich
budeš mít NEKONEČNO, tak je to jistota. ; :D)
(taková je prostě matika, no)
Pokud je mi známo, tak už objevili exoplanetu s podmínkami, které nevylučují život, dokonce život principiálně podobný našemu. Zkus googlit!
0 Nominace Nahlásit |
Život se pravděpodobně na planetách bude formovat podobně jako na Zemi pokud jsou životní podmínky obdobné, stejná teplota, stejná atmosféra, stejná gravitace. Poučili jsme se však, že život si umí najít i velmi neobvyklá místa kde bychom ho vůbec nečekali. Vůbec nemusí být závislý na kyslíku, může existovat v extrémních teplotách i v místech kam nedopadne sebemenší zlomek slunečních paprsků a veškerou energii pro život tak dodávají třeba jen hlubinné sopouchy přiživované nikoliv hvězdou ale slapovými silami blízké obří planety. Zkrátka hledání života opravdu není jen o hledání planety naprosto identické s naší.
Jinak pokud jde o pravděpodobnost že my sami nějaký jiný život ve vesmíru objevíme objevíme, zvažte toto: Představte si, že sedíte jako divák v obřím koncertním sále narvaném diváky, a všichni fotí, odevšad vidíte záblesky fotoaparátů. Máte pocit že jsou jich tisíce. Ty záblesky si představte jako záblesk života na nějaké planetě ve vesmíru. Zastavte čas, najednou nesvítí tisíc blesků, jen jeden, nanejvýš dva – v tom je problém. Vesmír možná kypí životem ale je mnohem méně pravděpodobné, že se potkají v jeden okamžik, v jednom čase dvě civilizace schopné spolu na velké vzdálenosti komunikovat. Celé to ještě komplikuje fakt, že záblesk který napříč galaxií uvidíme už dávno nesvítí, světlo je příliš pomalé a trvá mu celou věčnost než k nám dorazí. Takže pokud nás někdy jiná civilizace kontaktuje než ji stihneme doručit odpověď už vůbec nemusí existovat. Naše odpověď „Ahoj rádi vás poznáváme“ už zastihne dávno mrtvou planetu, nebo úplně jinou civiliziaci která se na ní zformovala a která o radiových vlnách netuší ani zbla. Život na planetě existuje mnohem kratší dobu než si umíme připustit mnohem kratší dobu než planeta sama, i Země může být za pár století století neobyvatelná vlivem skleníkového efektu, který sami přiživujeme a šance na život extrémně vysoké teploty zničí stejně jako se to stalo na Venuši. Život pak na zemi nebude existovat další miliony let dokud do ní nevrazí náhodou nějaká planetka plná vody a náraz nezpůsobí odvátí zhoubné atmosféry, aby se sama svým složením stala zárodkem atmosféry nové opět pro život vhodné. I na naší vlastní planetě mohou být jednotlivé civilizace jen krátké záblesky oddělené miliony let extrémních podmínek pro život nevhodných. Země vznikla před 5 miliardami let, přestavte si to číslo a srovnejte to s dobou po kterou tušíme, že na ní existoval život. Pak to srovnejte s dobou po kterou lidé umí radiově komunikovat a naslouchat signálům z vesmíru 🙂 To je pořádně krátký záblesk, takového mihnutí si ani nevšimnete. Mezi tím byl život pravděpodobně nesčetněkrát zcela zničen a vznikal znovu a znovu. Nemáme velkou šanci najít v tom krátkém úseku kdy zrovna my žijeme na této planetě a jsme komunikace schopni, předtím než nás něco zničí jinou civilizaci, a pokud ji najdeme, uslyšíme už jen zprávu od civilizace, která už dávno nemusí existovat.
Pokud nějaký život ve vesmíru najdeme nebude to ten rozvinutý, nečekejte létající talíře, pokud budeme mít štěstí, najdeme mikroorganismy …
Upravil/a: anonym
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvekannas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2638 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1349 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1066 | |
Kelt | 1006 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |