Pokud vědci vyšlou do vesmíru nějakou sondu, kam ji vlastně vyšlou?
Nyní píšou, že sonda Voyager 1 opustila sluneční soustavu. Pro lepší
pochopení otázky si prosím představte kruh klasicky označený sever, jih,
východ západ jehož středem je Slunce, směrem k jihu jsou planety. Jenže
ty se točí kolem Slunce. Dobře, tak i sonda se bude otáčet (nebo letí
přímo k jihu?) a směřuje k poslední planetě, načež následně opustí
sluneční soustavu.
Kam tedy sonda letí?
Letí furt k jihu? Nebo letí ve spirále k jihu-tedy točí se okolo Slunce
furt a přitom se od něj vzdaluje?
Co když je život směrem na východ a ona letí k jihu?
Nebo jak to teda je?
Děkuji.
Doplňuji:
Tak pro mosoje zvovu a lépe.
Pro pochopení otázky si představte kruh, jehož středem je Slunce.
Směrem dolu-tedy k jihu jsou planety. Voyager1 opouští sluneční soustavu
tak, že po cestě zkoumá planety. Určitě nebude lítat-přeskakovat od
jedné planety k druhé, jelikož ty planety nejsou v rovině.
Po cestě kdy letí, otáčí se i sonda voyager1 kolem Slunce a tedy opouští
sluneční soustavu ve spirále nebo letí směrem k jihu-dolu?
Co když je život na východě, tedy vpravo? Nebo na severu-nahoře?
Dobře, nemusí letět k jihu-dolu, ale na východ-vpravo, co když je život
na západě-tedy vlevo?
Otázka tedy zní: Letí přímo nebo se otáčí kolem Slunce a po spirále
takto opouští sluneční soustavu?
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
Upravil/a: JájsemRaibek
Zajímavá 0 před 4264 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Cesta Voyagerů nebyla plánována k nějaké určité hvězdě, ale za 40 000 let by měl Voyager 1 proletět kolem Gliese 445 v souhvězdí Žirafy ve vzdálenosti 1,6 světelného roku. Voyager 2 má letět dokonce 296 000 let, než se přiblíží na méně než pět světelných let k hvězdě Sirius. (Net)
0 Nominace Nahlásit |
On je ve vesmíru nějaký jih, sever, západ a východ ???????? Co tam
zapadá a vychází ?
Kam letí se zeptej v NASA a orientace ve vesmíru je vždy podle nějaké
hvězdy a souřadnicového systému.
Doplňuji:
http://technet.idnes.cz/vyroci-startu-voyager-1-0vh-/tec_vesmir.aspx?c=A120904_154340_tec_vesmir_mla
To co pohani sondy je prosta setrvacnost. od planety k planete putovali gravitacnim odrazem. Vsichni vite co je gravitace, ale miri-li teleso k planete vhodnou rychlosti a hlavne pod vohodnym uhlem, muze to mit efekt presne opacny a sonda se doslova odrazi. voyager mel dokonale spocitanou drahu (musela to byt poradna fuska) a ve vsech pripadech se odraz zdaril u obou sond, posledni odraz nastal u Neptunu a tento odraz pohani sondu vesmirem dal. Za meziplanetarnim systemem je odpor nizsi.
Upravil/a: mosoj
0 Nominace Nahlásit |
medziplanetárne sondy sú vysielané v rovine, tzv ekliptike (zhruba
vedená rovníkom Slnka), v ktorej ± obiehajú planéty.
tieto sondy neletia po priamke (a nie rovine), ale po gravitačnej krivke, aby
sa ušporilo čo najviac paliva. Preto napr. sonda k merkúru napred letí
okolo venuše, kde naberie rýchlosť, opäť sa v vráti k Zemi, kde zasa
naberie rýchlosť a letí k merkúru (tzv. planetárny prak).
Sú i sondy vysielané mimo ekliptiku, tieto sondy najčastejšie skúmajú
slnko.
Kozmická mechanika (časť dynamiky zaoberajúca sa pohybom
v medziplanetárnom a medzihviezdnom priestore) je pomerne náročná na
výpočty (tzv. problém troch telies).
Dráha sondy Voyager1 v slnečnej sústave je dostupná na stránkach NASA a je vskutku podobná špirále. Ale musíte si uvedomiť, že po opustení slnečnej sústavy nie je vystavená gravitácii (je, ale veľmi málo) planét a v podstate je jej dráha priamočiara (gravitácia na ňu pôsobí minimálne, slnečný vietor tiež a vlastné zdroje pohybu (motor) už nemá, letí teda iba zotrvačnosťou.
Toto je fakt ale iba stručné vysvetlenie.
1Kdo udělil odpovědi palec? JájsemRaibek
před 4264 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Na to se dá také v krátkosti odpovědět. Do té zadní části těla. Nevysokoškolští vesničtí chlapy nebo kluci by možná odpověděli, do p.......e 🙂
0
před 4264 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvekannas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2636 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1348 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1062 | |
Kelt | 1005 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |