Vzpomenete na Jaroslava Foglara?

Dnes by měl tento autor rychlých šípů výročí narození.
Máte rádi jeho tvorbu?
Díky z komentáře.
https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Jaroslav_Fo­glar
Jaroslav Foglar, český spisovatel, publicista a redaktor dětských časopisů, známý pod skautskou přezdívkou Jestřáb, se narodil v Praze 6. července 1907. V roce 1914 se Foglarovi přestěhovali z Nuslí na Vinohrady a roku 1920 Foglar poprvé navštívil skautský oddíl – 48. klub oldskautů Jestřábi, podle kterého později dostal i svoji přezdívku. Jako třináctiletému (1920) mu vyšel první literární pokus, báseň Měsíční noci. V roce 1921 se mu naskytla možnost vstoupit do 34. pražského oddílu „Ohnivci“. Jeho první publikovaná povídka Vítězství byla vydána časopisecky roku 1923 a byla prvním krůčkem ke spisovatelské dráze. V roce 1925 ukončil Foglar Veřejnou obchodní školu a byl zaměstnán jako úředník. V roce 1934 vydalo nakladatelství Melantrich první Foglarovu knihu – Přístav volá. Brzy přichází období Foglarova redaktorského působení v časopise Mladý hlasatel, kde 8. května 1937 vychází výzva k zakládání čtenářských klubů Ml. hlasatele. V létě vyšlo první vydání knihy Hoši od Bobří řeky s ilustracemi Zdeňka Buriana. Od listopadu 1938 vedli redakci Jaroslav Foglar spolu s Karlem Burešem a od 17. prosince vycházel na pokračování dnes již legendární seriál – comics Rychlé šípy, kreslený JUDr. Janem Fischerem. Roku 1941 byl Mladý hlasatel zastaven nacisty. Těsně po válce redigoval Foglar časopis Junák, brzy odsud ale odešel pro názorové neshody, aby založil nový časopis – Vpřed. První „foglarovské“ číslo Vpředu (č. 18) vyšlo 9. dubna 1946 s legendární kresbou Rychlých šípů na titulní straně (autor Bohumil Konečný – Bimba). Tento časopis ukončil svoji činnost v roce 1948, byl zastaven naopak komunisty. V padesátých letech Foglar působil jako vychovatel v domově mládeže pod dohledem StB. Ani v tuto dobu ale nepřestal psát. Po delší odmlce se v roce 1965 na trhu objevila Tajemná Řásnovka. V Ostravském kulturním zpravodaji vycházely Rychlé šípy i s novými příběhy, kreslenými Marko Čermákem. Osmdesátá léta byla poznamenána spoluprací s výtvarníkem Karlem Saudkem na kreslených seriálech Modrá rokle a Ztracený kamarád. Po roce 1989 se Foglarovi otevřela cesta ke čtenářské veřejnosti. V nakladatelství Olympia vydal stínadelskou trilogii Dobrodružství v temných uličkách (Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří, Tajemství Velkého Vonta). Od jara 1995 byl dlouhodobě hospitalizován. K jeho devadesátinám a nedožitým devadesátinám Jana Fischera uspořádalo Muzeum hl. m. Prahy rozsáhlou výstavu s názvem Po stopách Rychlých šípů. Jaroslav Foglar zemřel po delší nemoci 23. ledna 1999 v pražské Thomayerově nemocnici.