Z jakého důvodu byla zrušena výstavba bytů paneláků po roce 1989?

Ale washeißt se přecházelo „ihned“ na satelitní městečka, prosímtě. U nás nejsou satelitní městečka ani teď a paneláky se dostavovaly ještě 92–93, jo, tak jako zhruba. Tak nemel nesmysly! 🙄

Proč?

1. Protože přestal byty stavět stát. Za Husáka byla výstavba bytů (primárně) věcí státu, ať už to bylo z rozhodnutí ÚV Strany, KV Strany, nebo třeba MNV, to je jedno, pořád za tím byl stát. Vítr se změnil, stát přestal stavět byty (což je podle mne špatně, ale já tu nejsem „pánem nad životem a smrtí“, proto je to nepodstatné), a tak se – logicky – přestaly stavět byty podle centralisovaných plánů a projektů.
2. Protože přestal stavět byty jeden státní stavební podnik. U nás stojí jeden rodinný domek, co si soudruzi občani, někdy v sedmdesátkách, objednali u státního stavebního podniku. Čekali na to, za „tři padesát“ to taky nebylo, ale postavili jim to – z panelů. Má to „štokáčovou“ střechu, ale jinak je to z panelů, je to na tom vidět. Když centrálně plánuješ výstavbu, centrálně plánuješ materiál na tu výstavbu, je logické, že skončíš u „polotovarů“ (já fakt nevím, jak se tomu říká ve stavebnictví, já víc rozumím „kde se to zapíná a kde to hřeje?“ 👌😅). No a panelák je celý smontovaný z „polotovarů“, a ty „polotovary“ jsou mezi sebou záměnné, takže ono je to docela geniální řešení.
3. Protože přestal byty stavět stát, a protože přestal byty stavět jeden státní stavební podnik, klesla poptávka po „polotovarech“ na bytů stavění z „polotovarů“, eo ipso, fabryky na výrobu „polotovarů“ na bytů stavění přestaly ty betonové „polotovary“ vyrábět.
4. Protože, pokud nestavíš ohromné sídliště, nebo pokud nestavíš – třeba – 2–3 baráky a vedle ohromné sídliště, stavba baráku z panelových „polotovarů“ je nevýhodná. Podívej se, Deutsche Reichsbahn DDR přepravila – to si pamatuju – v roce 1986 o cca 2,000 t méně nákladu (což je, v tom objemu, vůbec nic!), než Deutsche Bundesbahn BRD (Deutsche Bahn vznikla v roce 1993 spojením DR DDR & DB BRD). No jo, ale DDR byla, zhruba, velká, jako ČSSR a těch tratí měla taky tak nějak podobně, kdežto BRD byla větší, mnohem větší! Za minulého régime tak nebyl problém poslat ty panelové „polotovary“, a – co já vím – container vodovodních baterií a špulky s kabeláží (ty dřevěné špulky na kabely, to se furt všude válelo, ještě cca v roce 93–95, takové memento na budovatelský stihomam 👌😅), třeba, vlakem do nejbližší stanice. Že to trvalo, jak psovi pastva? To nevadilo, když jsi šel budovat ohromný sídliště, pochop. No jo, ale když stavíš jeden, dva paneláky, tak to fakt jako výhodné není. Jasně, ono se to dá dopravit i po silnici, ale je to výrazně dražší – dráhou nebo po silnici – než dopravit stavební materiál z nejbližších stavebnin.
5. Protože najednou bylo všeho dost. Jistou vlastností, která je však vnímána subjektivně (a je i objektivně) jako vada, je nedostatek určitých komodit. Jo, pozor, i v tom tržním hospodářství je něčeho někdy nedostatek, ale obecně na to umí tržní systém jinak reagovat, než centrálně plánované hospodářství. Takže nóbl Tatra 613 S měla budíky z Favoritu a páčky ze Škody řady 742 (nebo tak něco). A Avia měla paraboly shodné se Škodou řady 742, a ty páčky taky. A ty páčky a spínače měla shodné Tatra 613, Tatra 613S, Vrakosa, Liaz, Škoda řady 742 i TAZ 1203. 😅 To samé bylo ve stavebnictví. Když jsi centrálně naplánoval ohromné sídliště, centrálně jsi naplánoval i zvýšení výroby toho, co bylo potřeba. Najednou to nebylo, tak proč bys přepravoval těžkopádné „polotovary“, které měly jistě své výhody, ale taky nevýhody?
6. Protože se obecně kolektivního bydlení postavilo od té doby málo. Respektive to řeknu jinak: postavilo se úplný hovno! No tak kdo ti na to hovno bude ještě vyrábět „polotovary“!? 😂😂😂

Upravil/a: Filip84

Zejména kvůli problémům paneláků:
Nejčastějším problémem panelových domů byla nedostatečná tepelná izolace, a tedy velké tepelné ztráty. K těmto ztrátám docházelo, přestože většina typů má izolovaný obvodový plášť sendvičového typu tj. nosná, tepelně izolační a krycí vrstva. V obálce budovy bylo také mnoho tepelných mostů. Jedním z nich byl tepelný most v oblasti styku panelů pláště mezi sebou nebo stropu. Ten je zapříčiněn špatným technologickým postupem, nebo konstrukční chybou.
Dalším stavebně fyzikálním nedostatkem je použití dnes již nevyhovujících dřevěných oken, případně dřevěných lodžiových sestav. Nevýhodou u těchto staveb je také vysoká schopnost betonu vést zvuk. Dále je nedostatečně tlumen hluk z výtahové strojovny. Důsledkem používání tzv. nulových podlah (tj. podlah kde je položena nášlapná vrstva přímo na stropní konstrukci) je také slabé tlumení kročejového hluku, což je hluk vznikající při chůzi a podobně. Nevýhodou je také mnohdy používání nekvalitních materiálů. Používáním cementu nižší kvality dochází dnes k opadávání krycí vrstvy a v důsledku toho i k rezavění výztuže. Nesprávně řešeny či provedeny bývají také ploché střechy. Další vadou je použití umakartových jader, kde se nachází sociální prostory, tyto jsou zdrojem silně toxického a tedy jedovatého kouře v případě požáru. Pro rozvody jsou užity často nevyhovující materiály (např. karcinogenní azbestocementové odpadní či vzduchotechnické potrubí).
https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Panelov%C3%BD_d%­C5%AFm

Tak prachy měli komanči a ti šli od válu. I s kasou. Až tak jednoduché to bylo a trvá to dodnes, 30 něco let je nic, nic to neznamená.