Za dva týdny jdu na operaci. Vím, že mě uspí, ale mám strach, že se proberu.

proděláš předoperační vyšetření a také u tebe bude anesteziolog, který bude vše hlídat …podle tvé váhy, délky zákroku se určuje hloubka narkozy, neboj se on si to moc dobře ohlídá i kdyby nastalo něco nepředvídaného bude u tebe a přidá ti /„na spánku“ /neboj…ale to je normální …mnoho lidí se bojí a kdo by tam šel s klidem …nikdo

narkozu jsem dostala dostikrát a vždy jsem spala jako zabitá .....

Ničeho se neboj,opravdu,až se probudíš po operaci,bude šťastná,že to máš za sebou,strach je děsný,moc dobře to znám,ale klidě to lékaři řekni,jak se moc,moc bojíš a dají ti něco na uklidnění,za svůj strach se nemusíš stydět,má ho obyčejně každý,ale určitě se během operace neprobudíš,věř lékaři,zeptej se ho na to co tě tak moc trápí,oni ti jistě pomohou.

Nejstrašnější ze všeho je to čekání. Proto jsem si vy vybírat ten nejbližší termín a vždy jako první. Vlastní operace je už hračkou a nehrozí, že by jsi se probrala uprostřed operace. Pro příklad:

Asi před 30 lety jsem byl na biopsii jater. Na tuto minioperaci (lokální umrtvení) jsme šli dva a já jako první. když jsme se sešli na JIPce, tak mi řekl: „Já když tě viděl, jak jsi zelenej, tak jsem dostal takovej strach.“

Před 9 lety jsem prodělal 3 operace současně. Napíchli mi žílu, díval jsem se na sestřičky ....... a jen přemýšlel kdy už přijde doktor a začne operace. A pak jsem si uvědomil, že jsem po operaci a vlastně se probouzím. Ty tečky znamenají, že probíhala operace a já si ani neuvědomil, že jsem usnul.

Opravdu to nejhorší je čekání. Začni si rovnat recepty, uklízet střihy na šaty, listovat knihama atd. Hlavně něco dělej a nečekej. To je to nejhorší na celé operaci.

Já jsem měla z anestezie taky hrozný strach a bylo to v pohodě. Anesteziologovi jsem říkala ať mi vysvětlí, co se mnou který lék udělá. Pak mi řekli, ať napočítám do deseti. já napočítala do tří a pak jem najednou byla v posteli na pokoji a stála u mě sestřička.
Trochu strachu je zdrávo, ale nepřehánět to. Vůbec si nepřipouštěj něco špetného. Bude to dobré 🙂

Larisso, ničeho se neboj.Dnešní „narkózy“ jsou naprosto spolehlivé, při operaci se určitě neprobereš.
A strach z operace vůbec nemusíš mít.Ještě na pokoji ti píchnou „oblbovák“ a pak už je ti všechno jedno.Po operaci je taky dokonalá meditace.Měl jsem „rozpáraný“ celý hrudník a bolest jsem ani po operaci prakticky necítil.
A třeba se vás večer před operací sejde dobrá „parta“ pacientů jak se povedlo mě a i ten večerní klystýr jsme prožívali s úsměvem na rtech. 🙂
Přeji mnoho štěstí a brzké uzdravení.

Leckdo by ti mohl závidět. Naprostá většina pacošů má naopak strach z toho, že se neprobere.