Za jakými konkrétními slovy se píše čárka ??

Toto je učivo jedné části mluvnice, učí se již na základní škole.

Nedají se uvést jen konkrétní slova – třeba někdy před spojkou „a“ čárku píšeme, jindy ne. Stejně u vsuvek. Spojka nebo … Existují pravdila, ale je třeba si uvědomit, že „výjimka zkouší pravidla“.

Snad jen oslovení v 5. p. je jednoznačné. Půjč mi, chlapče, tužku.

Třeba před podřadicími spojkami se dělají čárky? Chcete se je učit? Existují i jiná kritéria, takže …

aby, ač, ačkoli, ačkoliv, aniž, ať, ať již, ať už, až, byť, co, dokud, i kdyby, i když, jak, jakkoli, jakkoliv, jakmile, jako, jakož, jelikož, jen co, jestli, jestliže, kdežto, kdyby, kdykoli, kdykoliv, když, leda, ledaže, ledva, ledvaže, – li, mezitímco, nechť, než, nežli, pakli, pakliže, pokud, poněvadž, potéco, protože, přestože, sotva, sotvaže, takže, třeba, třebas, třebaže, zatímco, zda, zdali, že

Pokud si chcete osvěžit, kde se píší čárky, zkuste si projít Pravidla českého pravopisu. Ale velmi často je třeba posuzovat případ od případu.

Ale přesto jsem vám našla ednu stránku Jak zvítězit nad psaním čárek.

Autorka uvádí:
"Každý z nás chybuje, protože člověk prostě není neomylný. Je však velká škoda, když chybují i ti (skoro) nejlepší. Už jsem četla články od mnoha autorů, kteří jazyk český ovládají dokonale, ale v jedné věci chybují stále dokola – v psaní čárek.

Ačkoli nejsem žádný lingvista a samozřejmě ani učitel českého jazyka, občas dělám (zdarma) ve volném čase korektury pro jeden (neprofesionální) časopis, takže zkusím popsat, na co narážím, a vysvětlit základní principy této problematiky.

Čárky ve větě často zcela chybí nebo je naopak vidíme napsané na místech, na která vůbec nepatří. A to i ve větách, kde by se leckdy zdálo, že je jejich psaní zcela přirozené."
--

1. Věta hlavní a vedlejší
2. Před spojkou „a“ se čárka píše!
3. Čárka před spojkou „i“ a „ani“
4. Zdvojené a souvztažné spojovací výrazy
5. Věta vložená
6. Oslovujeme

„A jinak – uvedený text samozřejmě není úplným přehledem dané problematiky, jen se podívejte do učebnic základní školy, kolik času se žáci nad psaním čárek stráví.“

http://www.el­snerova.cz/blog/2012-05/jak-zvitezit-nad-psanim-carek.html

Jinak odkaz na psaní čárek Podle PČP
http://pravopis­ne.cz/2011/10/­pravidla-psani-carek/

Nepíše se za, ale před. Před spojkami. Dál když odděluješ různé vlastnosti. Chléb byl čerstvý, ještě měkký, voňavý.
Doplňuji:
quentos: správná poznámka. A ještě zajímavější je slovo „prosím“. Můžeme napsat čárku za, můžeme napsat čárku před i za, ale nemůžeme napsat čárku před.

Upravil/a: Hamon

ale,kdyby, ..... většinou za spojkami … :)

když zůstaneme u toho „za“, tak skutečně existuje několik případů, za nimiž i před nimiž se píše čárka, jinými slovy je třeba je oddělit čárkami z obou stran (pokud jimi zrovna nezačínáme nebo nekončíme větu) – typickým příkladem je např. oslovení. (To se, Petro, divím.)

Čárku píšeme: u již zmíněného oslovení, za citoslovcem (pokud není přísudkem) – Au, to bolí., volný přívlastek – Dům, obehnaný vysokou zdí, vypadal strašidelně., přístavek – Karel IV, významný český panovník, miloval Prahu., vsuvka – Stalo se to, nemýlím-li se, včera., samostatný větný člen – Lesy, ty mám ráda. a pak v souvětí… víc pravidel mě nenapadá, ale je jich mnohem více.

U některých souvětí souřadných, složených z hlavních vět, nebo i podřadných se píše čárka.
Chtěl mu poděkovat, ale soused už odešel.
Hlediště ztichlo, neboť světla zhasla. obě věty jsou hlavní.
Zabil ho, protože ho poznal . Věta vedlejší
ˇPřed některými předložkami se píše čárka, ale, neboť, protože.
Více viz Stručná mluvnice česká.