Zažili jste něco, co vypadalo jako setkání s nadpřirozenou bytostí?

„Navíc už od mládí mě zajímala fyzika, hlavně vznik a vývoj vesmíru, a složení hmoty, a chtěl jsem tyhle oblasti nějak propojit. Zato humanitní předměty byly ve škole pro mě utrpením a sloh naprostá hrůza. Málokdy jsem dal dohromady tak dlouhý text, jako teď.“

To je základ problému.

Mne sílozpyt zajímá potud, pokud je mi k užitku. Vznik a vývoj vesmíru mne nezajímá, vznikl-li tak, nebo onak, a zanikne-li vůbec, a jestli zítra, nebo za 100, případně za 100,000,000 let, 1. stejně objektivně materiálně pravdivě nikdy nepostavím na jisto a 2. nemohu to jakkoli změnit. Za to mne vždy zajímalo to, co Tebe nikoli, tedy historiografie, filosofie, theologie, religionistika, krmininologie, penologie, etc. etc. etc. Prostě to, co mi pomůže pochopit zákonitosti společenských jevů a přizpůsobit se jim. A, v rámci možností, třeba i něco zlepšit. Což se děje jedině tak, že změním sebe, že ano. Že odporuji činy, nikoli slovy. A že mám bytostnou potřebu mít nepřátele, pokud bych žádné neměl, musel bych si nepřítele učinit ze sebe. 🙂

Používáš pojmy, kterým nerozumíš. Hodnotíš myšlenkové pochody, fungování mozku a přitom jim nerozumíš, neobsáhls ani to málo, co naše společnost o fungování mozku a psychologii člověka ví. Je mi líto, ale bez toho je to absolutně k ničemu.

Už to, že chceš mít s „duchovnem“ opakovanou zkušenost, přemýšlíš nad tím, jak jí dosáhnout, že jsi se spojoval / spojuješ s podobně zaměřenými lidmi, náboženskými společnostmi, církvemi etc., a to, minimálně nevědomě, za jediným účelem, vede k logickému závěru, jak to dopadne.

Mozek je biologický makroprocessor, lze jej, tedy, poměrně snadno programovat. Člověk je s to sám sebe přesvědčit o morálnosti nemorálního, nemorálnosti morálního, přirozenosti nepřirozeného a nepřirozenosti přirozeného. Bohužel, historie je toho jasným důkazem, a arciť jsme prošli všemi možnými revolucemi, psychologickou nikoli.

Touží pes po nějaké opakované zkušenosti s duchovnem? Netouží. Prase? Taky ne. Kočka? Vůbec. Proč by měl člověk? Podívej se na lidi kolem sebe, jdi, takhle z rána na autobusovou zastávku někde u fabryky, a pak se jdi podívat do pavilonu šimpanzů. Přečti si něco o rudimentálních pudech, o tom, jak silný a důležitý je v životě člověka sexuální pud, a k čemu vede, pokud je – vědomě či nevědomě – potlačován.

Zjistíš, že člověk je zvíře, jako každé jiné. Zjistíš, že i ta zvířata myslí, že třeba pes je schopen docela složitých hodnotových úsudků, poměřování priorit, nebo machiavellismu, ergo, že i zvířata nejednají ryze pudově. Ano, umíme to vysvětlit, jde o získané vlastnosti, geneticky podmíněné. A u člověka ne? Že mluvíme? Vždyť nám to, z 99%, jenom komplikuje život. Já nepotřebuju s ženskou mluvit, abych věděl, jestli se jí líbím, nebo nelíbím. Kojenec nepotřebuje od matky slyšet, pitomě, jak v americkém filmu, „mám tě ráda“, kojenec to vnímá a neokecáš ho. Jednou věcí se ale přesto lišíme: jedině člověk, jsa lapený do oka, je s to se zastavit, couvnout a oko si sundat.

Ano, něco z toho, cos popsal, jsem taky zažil, i něco jiného, ovšem opravdu vím, že to není nic jiného, zažil jsem spoustu déjà vu, ale protože se v psychologii poněkud více orientuji, a asi i v ars medicinae, tak vím, že to je naprosto normální, že lidský mozek „blbne“, i když je zdravý, že déjà vu je opravdu vysvětlitelné genetickou zátěží (ano, z části znám svůj rodokmen, a to déjà vu odpovídá).

Já samozřejmě netvrdím, že se mnou v cimře nežije padesát duchovních bytostí. Netvrdím ale, že se mnou v cimře žijí: mne to nezajímá. Jestli žijí, já jim to přeju, jestli ne, taky dobře, v každém případě, na můj život to nemá žádný vliv.

Žiju v souladu se svým nejlepším vědomím a svědomím, a podle stavu mého poznání jsou všecky náboženské konstrukty kolem entit neutuchající potřebou člověka všecko vysvětlit a konstrukt jediného Boha, ale i pantheonu, způsob, jak definovat theorii boží pravdy, dogmatiku, a s její pomocí manipulovat a ovládat lidi. Religie je opium lidstva!

Z pohledu morálky Israelitů noachidská přikázání dodržuji, ergo jsem roven veleknězi. Z pohledu křesťanské morálky jestliže žiju plně v souladu se svým svědomím, plním boží vůli (je-li dogma v rozporu se svědomím, zpovědník musí zpovídaného poučit, že musí žít v souladu se svědomím, a že to pak není hřích).

Život lze prosrat, doslova, patláním se v nesmyslech, vymýšlením vymyšleného a neutuchající touhou všechno vědět a všemu rozumět. Prosím, každému, co jeho jest. 🙂

ano

Setkávání s mým bývalým spolužákem na střední, ten byl jako z jiného světa. Trvalo to několik let.

Když jsem byl malý a byly Vánoce, viděl jsem chlapa se sakem, jak prošel kolem domu mého otce. Myslel jsem si tehdy, že je to Ježíšek.

No, aliendrona som ešte osobne nestretla (priznávam, neriskujem poškodenie jeho ochranného obalu)
Vyčkajte až v roku 2031 cestovatelia časom (z 1. polovice 8. milénia p. l. pozemského predkozmického letopočtu) náhodou objavia moje zápisky (možno), budete mať šancu čítať aj o týchto stretnutiach

Četl jsem to, je to moc dlouhé. Nezažil jsem takové věci, ale věřím na to. Věřím na symboly a synchronicitu. Třeba v dubnu mi celý měsíc padali z ruky klíče. Za měsíc asi tak 15×. Pak jsem zjistil, co to znamená a dává to smysl.