Zažili jste někdy, že jste se museli obejít bez automatické pračky? Jak jste to řešili?

Vědro, valcha, umyvadlo. Případně veřejná prádelna, ale ty jsou teď zavřeny.

Na cestách po dálném východě jsem s oblibou využíval službu vyprání i vyžehlí za pár korun do druhého dne. Myslím, že i přes zákazy něco podobného funguje i v ČR, špinavé prádlo vyzvednou a čisté dovezou, akorát to teda o něco stojí..

Ruční přepírání není žádný problém. Pár kusů oblečení, kterých si vážím, nikdy nedávám do automatky. Mám hodně věcí, takže často prát nemusím. To byla také výhoda balit na dlouhé cesty.

Určitě jsem takovou situaci zažil a řešilo se to tak, že matka to vyprala v Romovce.

Větší část roku, když nejsem doma, tak peru v ruce. K tomu epileptikovi mě tu onehdá smazali vtip, jak jakýsi žokej jako jediný se dokázal udržet na divokém koni. Ptali se ho, jak to dokázal, on že prý má trénink z … řekněme že z domova – aby mě to zas nesmazali. (I když nechápu, sexuální témata se tu normálně probírají.)
Co je totální autodestrukce? Když malomocný dostane epileptický záchvat.

Upravil/a: EKSOT123

Řešil jsem to vypráním prádla ve veřejné prádelně.

Buď v ruce (umyvadlo, kbelík, vana podle množství a možností) nebo jsem nějaký čas měl přístup k takové ruční plastové (naplnil se „soudek“, zavřel se, ručně se s tím točilo). Lze použít běžný prášek nebo mýdlo. Nesmí se zapomenout na důkladné pláchnutí… My atopici víme své…

Zažíval jsem to celé dětství a mládí. Pralo se v neautomatické pračce.