Byl výbuch v černobylu jaderný?

Ve zprávách se udává, že teplota reaktoru stoupla na 100 násobek nominální teploty. Nominální teplota = 350°C, 100 násobek nominální teploty = 35000°C. Opravdu si myslíte, že takovýto nárůst teploty zvládnete „strašlivým“ tlakem páry, výbuchem vodíku, či hořením grafitu? To, že výkon reaktoru stoupl během pár vteřin na stonásobky projektovaného maxima (3200MW tepelný výkon)je právě projevem toho, že jaderné palivo je ve vysoce nadkritickém stavu – Takový prudký nárůst výkonu je projevem dosažení vysoce nadkritického stavu aktivní zóny (kritičnost na okamžitých neutronech), ke kterému došlo vlivem kladné zpětné vazby reaktivity (Ing. I. Tinka, VÚJ Řež). JB

No, líbí se mi, jak spousta lidí slepě papouškuje, jak výbuch černobylského reaktoru nebyl jaderný a jak byl způsoben obrovskou, parní expanzí a když byl de-facto reaktor otevřený, jak se tam hromadil vodík a ten následně vybuchl a způsobil tu obrovskou destrukci… Jak tam bylo jen jaderné palivo uran a stopové množství plutonia… Zkusil někdo tady z těch lidí, co tyto nesmysly zastávají prozkoumat dnes již dávno odtajněné materiály o této havárii? Přečetl někdo, někdy práce našich jaderných inženýrů? Nebo odbornou práci ruských, jaderných inženýrů, kteří speciálně dělali na základě měření poměru radionuklidů Xenon 133Xe/133mXe? Při plném, projektovaném výkonu reaktoru v Černobylu je tento poměr 35, při totální, jaderné explozi je tento poměr 11. V Černobylu byl změřen 20…Nepleťme si prosím, že jaderný výbuch musí být pouze v rozsahu minimálně hirošimské, atomové bomby s výtěžností výbuchu 20 000 tun TNT. Existuje i malý, jaderný výbuch. V Černobylu, byl reaktor včetně budovy rozmetán „NEKONTROLOVA­TELNOU, ŘETĚZOVOU REAKCÍ“!!! To jsou prostě fakta. Je jen štěstí, že reaktor opravdu není konstruován jako atomová bomba. V Černobylu se v reaktoru vytvořilo tzv. „horké místo“, kde se jaderné palivo dostalo do vysoce nadkritického stavu a nastal rozhor paliva na okamžitých neutronech. Štěpná reakce od tohoto okamžiku začala probíhat lavinovitě… V okamžiku, kdy výkonová špička dosáhla hodnot několikasetkrát větších, než projektované maximum, došlo vlastně k pomalé explozi té části jaderného paliva, které bylo v nadkritickém stavu. Teplota v jádru reaktoru při explozi dosahovala desetitisíce stupňů (roztavený beton a pod. – poslechněte si výpovědi očitých svědků). Tím také došlo k tomu, že se mohlo 50 tun jaderného paliva odpařit a rozletět do okolí. Tím se štěpná reakce zastavila. Pokud by se ta část jaderného paliva, která se dostala do nadkritického stavu a rozhořelo se štěpení na okamžitých neutronech podržela speciální konstrukcí u sebe o pár milisekund déle, došlo by k dokončení nekontrolovaného, jaderného štěpení a výbuch by opravdu měl fatální následky a jeho výtěžnost by se pohybovala v řádech desetitisíců tun TNT. Takto, při pomalém, jaderném výbuchu byla výtěžnost „pouhých“ 300 tun TNT. To zachytily i seismografy vzdálené několik set km od Černobylu… Než tedy začnete vyprávět, jak pára a vodík drtí reaktor a jeho okolí, nejprve o výbuchu něco nastudujte (výborná kniha o výbušných vlastnostech prvků a sloučenin je od Urbanského), pročtěte speciální, odborné práce renomovaných, jaderných fyziků o povaze druhého výbuchu (byly dva, první byl opravdu způsoben párou a vodíkem, také měl minimální následky, teprve ten druhý byl jaderný), prostudujte konstrukci reaktoru RBMK1000, hlavně o tom, co primárně vyráběl (odtajněné materiály KGB), aby se tu pak člověk nedočítal o stopovém množství plutonia a jak tam bylo málo obohaceného paliva potřebného k rozjetí neřízené reakce. Blancman