Čeho jste v poslední době nejvíce litovali?

že jsem do své poslední ex nacpal tolik peněz a zbytečně 🙂

… že už asi nestihnem dvihnúť okraj obzoru a pozrieť, čo je za ním. http://vignet­te4.wikia.noco­okie.net/necy­klopedia/images/6/6c/Crys­sph.gif/revisi­on/latest/sca­le-to-width-down/256?cb=201­01222151400&path-prefix=sk

Upravil/a: led

Zkuste se podívat do archivu, najdete další odpovědi.
http://www.od­povedi.cz/otaz­ky/je-lepsi-litovat-ze-jsme-neco-zazili-nez-litovat-ze-jsme-nezazili-nic

http://www.od­povedi.cz/otaz­ky/je-neco-ceho-ted-litujete-nebo-co-byste-ve-svem-zivote-zmenili
–
Napsal Giovanni Boccaccio:
„Je lépe litovat, že jsme něco zažili, než litovat, že jsme nezažili nic.
Lépe je pykat za to, co jsme si užili než litovat to, co jsme propásli.“
–
Leccos člověka mrzí, že se tak stalo či nestalo. Jenže „kdybysem to byl býval věděl, tak bysem sem nechodil“…

Je zbytečné vracet se do minulosti, mělo to tak být. Rozhodli jsme se sami, vybrali si určitou cestu, už nemůžeme změnit.

Nejlepší vzpomínky na minulost jsou ty, že jsme byli mladí…
Ale zůstanou nejen příjemné, ale i nepříjemné.

Tělo a duch by měly stárnout stejným tempem …

Je známé, že v životě jsou čtyři věci, které už nemůžeme vrátit. Slovo, které jsme vyslovili, příležitost, kterou jsme nevyužili, kámen, který jsme hodili, a čas, který uplynul a který jsme nevyužili.

Když člověk „zraje“, uvědomuje si, že je třeba pochopit, co se stalo, proč se tak stalo a smířit se s tím. … žít svůj život, pokud zbývá čas, my sami si určujeme, co uděláme …

Je třeba mít srdce i rozum v rovnováze, protože srdce má jiné důvody, než vidí rozum … Pokud tak není, občas člověka mrzí, že dopustil to, co nechtěl …

Upravil/a: quentos

Že jsem v mládí nevyužil všechny příležitosti k sexu, které se naskytly.

Když mě na ulici oslovila slečna a já měl na uších sluchátka, tak jsem nezareagoval úplně adekvátně a správně, či spíše: jsem tento správný okamžik prošvihl 🙂

Upravil/a: Cenobita

Ničeho, rozumem jsem nikdy nerozhodoval!

V poslední době toho není mnoho, čeho bych litoval, ale před šesti lety jsem uvěřil příteli, když mi nabídl pomoc v těžké životní situaci. Skončilo to tak, že mě okradl o majetek za bezmála 100 000 Kč a málem jsem se ocitnul na ulici. Copak majetek, ten se dá nahradit a taky se mi to už i podařilo. Ale taková zrada a hyenismus, navíc v době, když je člověku nejhůř, na to se zapomenout nedá.

Upravil/a: Kepler

Anachris, vítě, ono se nedá odpovědět na každou otázku. Na některou třeba neznáme odpověď, nebo – v případě takto osobních – se někomu opravdu nece psát odpověď na internet.

co se týče mne, žádnou vyoženou jobovku nebo něco vyloženě tragického jsem za poslední dobu asi nezpůsobila.
Často se mi ale stává, že lituji takových těch drobností – zakřičím na děti, když to není úplně nutné, řeknu jim nebo manželovi něco, jen proto že já nemám náladu nebo by se to dalo říci jinak apod.

Lituji ,že když mi volala máma z nemocnice,ať přijedu,že jsem jí řekla,přijedu zítra,dnes jsem v práci.Druhý den už nebylo nic,máma zemřela:-(

Nelituji svých rozhodnutí. To už nejde změnit, tak je zbytečné i litovat.

Tak ono to vypadá, že spíš lituješ sama sebe.
Osobně lituji toho, že jsem se při ukončení povinné školní docházky před 56 lety nerozhodl jinak. Po tolika letech to vím již s jistotou.

Co se týká TV , tak začínám litovat, že jsem ji ještě nevyhodil z okna, když ale ona za to nemůže. Už věříš, že i ostatní mají zachované myšlení?

Že jsem po r.89 nebyl moc průbojný a nedotáhl podnikání do konce.Mohl jsem naspořit a odstěhovat se z bláznivé Evropy třeba na Papuu-Novou Guineu.

arachis,,

odkaz na opakování otázky je v rámci pravidel. Můžete získat další názory, byť starší..

Jinak se prosím zamyslete nad doplněním své otázky a nepodloženými informacemi.

Jak napsala Nuk nuk, -„v případě takto osobních – se někomu opravdu nechce psát odpověď na internet.“ a volí odpovědi obecné.

já lituji, že jsem před 15 lety neposlechl zkušenější, oženil se s tou, kterou jsem jako jedinou kdy miloval a ta se mi odvděčila tím, že mě po tolika letech skoro 2 roky podváděla a dohnala mě k rozvodu. A tím zničila i rodinu pro naše děti.

Lituji toho, že jsem se táty nezeptal na věci, které mě dnes zajímají. A taky lituji toho, že je naším prezidentem Zeman.

Letos na dovolené jsem poznala velice zajímavého muže. Příjemný vzhled, vtipný společník. Myslím, že sympatie byly oboustranné, možná přeskočila i jiskra … Rozum velel „jsi vdaná!“ a máš s manželem letitý vztah, který je teď po letech založen hlavně na důvěře. A tak teď lituji, že jsem nenašla odvahu tuto mez aspoň o krůček přestoupit a požádat ho o kontakt, když k tomu nenašel odvahu ani on, i když bylo vidět, že by to rád udělal. Teď toho moc lituji, protože bych ho ještě ráda potkala.