Chodili byste s někým, kdo má tetování?

Odpoveď byla označena jako užitečná

V zásadě to máš stejné, jako já.
Tetování maximálně nenápadné (asi do 1cm²), dejme tomu nějaká hvězdička na vnitřní straně zápěstí snesu. Tetování většího rozsahu na mne působí doslova jako REPELENT a zejména v partiích jako obličej, poprsí apod. funguje na odvrácení aliendrona spolehlivěji, než Kalašnikov! 😉 🙂

Dredy se mi hnusí, nwm proč, ale mám nějak zafixováno, že jsou v tom brebery/špatná hygiena nebo tak něco.

Copánky – toleruji jen na černoškách (nevadí mi ani ty zakoupené a „vpletené“, vlastně se mi na nich i líbí). Ony to černý holky mají s vlasy těžké. Mají je takové „drsnější“ a kroutí se jim přirozeně do „trvalé“. A pokud nechtějí nosit „afrohelmu“, tak jim vlastně nic jiného nezbývá. Tedy mohou zajít ke kadeřnici a nechat si je „narovnat“, jenže to dlouho trvá jednak a druhak něco stojí. Navíc po tom narovnání to NESMÍ namočit (např. ani zmoknout!), jinak mají z5 „trvalou“. U nečernošek ne že by mi copánky přímo vadily, ale prostě se mi nelíbí.

Piercing – v pupíku to udýchám (pokud to není nějaká magořina, může to b ýt i hezké), jinak ne. Venkoncem je to stejně jako s tetováním – skvělá vizitka/signál „tady to nemá smysl“. 😉

Kouření mně nevadí, sám jsem kuřák. Zajímavé je, že když jsem přestal na 6 let kouřit (znovu jsem začal až po diagnostikování cukrovky, kdy jsem zakázaný alkohol nahradil cca kvartálním hulením trávy a od toho už bylo k tabáku jen krůček), tak ani tehdy mi kouření ostatních nevadilo. Což většině odvyklých kuřáků smrdí/vadí. Mně vadily akorát nevysypané popelníky, ty mi opravdu páchly, ale cigaretový kouř nikoliv.

Ačkoliv když „mám náladu“, tak i pověstný dlaždič vedle mne bledne závistí ohledně mé slovní zásoby v tomto směru, kupodivu u ŽEN mi slovní vulgarita (zvláště ta hrubého zrna) dost vadí (zřídkavé „ulevení si“ např. po velmi vypjatém okamžiku nejnže toleruji, ale přijímám s povděkem, protože viz dále). Naopak u chlapů mi to přijde normální, či alespoň nijak podstatně na závadu. Nemám rád, když žena mluví standardně jako cígoška z E55, ale na druhou stranu umím bez protestů akceptovat její výhrady a napomínání, pokud tak začnu já. Divný, co? 😉 🙂

No a silně promiskuitní partnerku také nebrat (bohužel to nemají na čele napsané). V tom asi mezi chlapy nejsem vyjímka. 🙂

Jestli mi nadhodíš, že jsem „mužský šovinista“, tak bez mučení přiznám > ANO, JSEM! Ale pořád lepší, než být nějaká LGBT „bojová helikoptéra“! 😉 😁

Spousta krásných holek se tím kazí ačkoliv to vůbec nepotřebují.

Já se do druhých lidí nemontuju, tedy: ano. A, navíc, já stejně blbě vidím a večer je tma. 🤷‍♀️

Určitě bych to řádně zvažoval.

Ono mi to kolikrát na ženách připadá velice atraktivní. Ale to jen po fyzické stránce. Ale po psychické nikoliv, protože si hned uvědomím, co za člověka to musí být, že utrácí své nemalé peníze za to, aby si nechal své tělo pomalovat jako obrázek. No, možná je to ve mně nějak hloupě zakořeněno, že ti intelektuálně slabší si dávají tetování, ale prostě to tak vnímám. Ale mně je padesát a moc si vybírat nemůžu. Děkuju.

Tetování bych nikdy na sobě nechtěl mít. Na někom jiném se mi ale někdy dokonce líbí. Záleží, jak vypadá.

Ano, drobné malé motivy jsou sexy. 😂

Nejsem zastáncem tetování.
Nic proti takovým lidem nemám (žádné domněnky, předsudky).
Přesto se mi některá líbí. Někdy je to hotové umělecké dílo.
Každý své tetování nestaví na odiv všem lidem.
Nelíbí se mi potetované celé ruce (které mne obsluhují), tělo.
Tetování u partnera by mi nevadilo. Rozhodující jsou jiné věci, , vlastnosti, povaha.
Nemusela by to být zrovna 1/5 těla a více…. 😉

Je evidentní, že představa sladěných hodnot a očekávání se vztahu může být odlišná pro každého jedince. Někdo může vnímat tetování nebo piercing jako výraz individuálního stylu, zatímco někdo jiný to může vnímat jako nepřekonatelnou překážku.

Já se například nenechám tetovat, ale to neznamená, že bych automaticky vyloučil někoho, kdo má tetování, ze seznamu potenciálních partnerů. Zda je někdo kompatibilní nebo ne, závisí na mnoha faktorech, nejen na tetování. Důležitější pro mě jsou hodnoty, cíle, humor a vzájemné pochopení než vnější vzhled. Pokud bych měl hluboké pocity ke dlužnici, pak bych byl ochoten překousnout tetování nebo piercing.

Nicméně, nelíbilt by se mi, kdyby někdo vysoce frekventovaně kouřil nebo mluvil velmi vulgárně. To by asi byly pro mě překážky. Každopádně každý člověk je individuální a co je nepřijatelné pro jednoho, může být pro jiného přijatelné. Důležité je komunikace a pochopení.