Zajímavá 2Pro koho je otázka zajímavá? orwell, aliendrone před 1850 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Je to díky tomu, že elektron i proton nesou opačný náboj a atom je neutrální. Správněji by mělo být tak, že počet protonů v jádře je u neutrálního atomu stejný jako počet elektronů v elektronovém obalu.
3Kdo udělil odpovědi palec? orwell, Rokio, MasterGames
před 1850 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Já sice odpověď znám, ale nedokážu ji triviálně laicky podat bez toho, aniž bych zabředl do hlubších souvislostí (jež jsou podle mne nezbytné), které by byly na celou HOOOODNĚ DLOUHOU stať. Jednoduše se to prostě vysvětlit NEDÁ (podle mě).
Tudíž vysvětlení, že počet elementárních nábojů v jádře (protonů) k sobě přitahuje stejný počet opačných elementárních nábojů (elektronů) je asi jediný způsob, jak to podat bez hlubších znalostí kvantové mechaniky.
Zkrátka kladné atomové jádro k sobě přitahuje elektrony tak dlouho, dokud není atom jako celek elektricky neutrální. Stejně jako 2 spojené nádoby s tekutinou, které mají různou výšku hladin – v jedné bude hladina klesat a ve druhé stoupat tak dlouho, dokud se hladiny nevyrovnají.
BTW – stejný počet protonů a elektronů Edisone NEZNAMENÁ
„nejvyšší elektronovou stabilitu“, obvykle to je právě NAOPAK. Třeba
fluor je mezi prvky takový aliendrone, i když má STEJNÝ počet elektronů
jako protonů, tak nedá pokoj, dokud si do své elekronové valenční vrstvy
hamižně nevyškubne elektron od jiného atomu. A počíná si s tak
bezohlednou nenažraností, že je dokonce vyrve i některým vzácným plynům
(které se jinak neslučují s ničím), třeba xenonu!
Právě tahle vlastnost atomů („chuť mít zcela zaplněný“ nejvyšší
orbital) je příčinou tvorby iontů (iontové chemické vazby) a potažmo
sloučenin. Existují i jiné chem. vazby – kovalentní, koordinačně
kovalntní aj., ale to už ponechám na panu generálním řediteli a
předsedovi správní rady Keplerových palíren a kvasíren, bo coby
ischemický stehnolog je to spíš jeho píseček, než můj.
Edison>>> Já ti pořád tvrdím, že na tu elektriku jednou
dojedeš a zdá se, že se to začíná projevovat. Elektrony už ti nejsou dost
hbité? " Lelktrony" jsou asi kvintesencí lelky chytajících elektronů –
tajný sen veškerých baterkářů a akumulátoristů, kteří sní
o maličkátém akumulátorku s kapacitou přes 1000kWh, žejo? :D :D :D
Víš, nervová soustava procuje na elektrochemickém principu a ČASTÝM
přetěžovaním či jen využíváním jakožto přídavného elektrického
vodiče v ní dochází ke změnám vedoucím právě k takovému snění
o hypotetických „lelktronech“, měl bys dodržovat při práci zásady
BOZ, mít alespoň gumové rukavice a stát na dobře odizolované
podložce – ono to MOŽNÁ časem přejde! ;) :D :D
0 Nominace Nahlásit |
To je ale hluboký omyl. Počet elektyronů se dost často liší od počtu lelktronů. Tomu se říká IONTY. Pokud má více elektronů, má iont záporný náboj, pokud méně elektronů, má kladný náboj. Jinak důvod je snadný: Stejný počet elektronů jako protonů v jádře, znamená to neutrální náboj, tedy nejvyšší elektronovou stabilitu. Pokud elektron chybí, snaží se jej získat od jiného atomu, pokudf převývá, snaží se jej získat. Obojí má za následek vznik vazeb a tím molekul.
1Kdo udělil odpovědi palec? MasterGames
před 1850 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Je to způsobeno zákony vesmíru. Příroda je jako celek elektricky neutrální. Proto je v ní počet kladných elementárních nábojů stejný, jako záporných. To se týká samozřejmě i jednotlivých atomů, nejsou-li dočasně ionizovány.
0
před 1850 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Edisone: To by zasloužilo do kamene tesat a zabudovat do základů všech
středních škol. Že ty ses zrovna vrátil z flámu?
😉
annas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2652 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1357 | |
led | 1356 | |
aliendrone | 1181 | |
zjentek | 1080 | |
Kelt | 1020 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |