Sklo není moc dobrý vodič tepla. Zahříváme-li bod na skleněné desce,
začne se vlivem teplotní roztažnosti okolí zahřívaného bodu rozpínat.
Toto tepelné pnutí působí na celou desku a jestliže přesáhne určitou
mez, sklo se v místě pnutí roztrhne.
Na skle velkké tloušťky se více projevuje tepelné pnutí, protože
prohřátí celé tloušťky materiálu trvá dlouho, na jedné straně tedy
máme vysokou teplotu, zatímco na druhé straně desky je ještě teplota
nízká. Při ohřívání např. plamenem tak dochází k rozpínání horké
strany desky, velkému vnitřnímu pnutí a nakonec se sklo roztrhne. Navíc
kvůli velkému vnitřnímu pnutí dojde k téměř explozívnímu roztržení
skla, a to tím většímu, čím je větší tloušťka skla. Tlusté sklo je
třeba zahřívat velmi pomalu a rovnoměrně, aby neprasklo.
Tenké sklo se prohřívá snáze, proto se používá ke konstrukci varných
nádob.
Lišit se samozřjemě bude také krystalická struktura a složení skla.
Zdroj: /www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=3913
0
před 4919 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvekannas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2636 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1348 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1062 | |
Kelt | 1005 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |