Co by se stalo kdybych celý den od probuzení do dalšího spánku na nic nemyslel?

Byl bys klidnější, duševně uvolněný, při uvolnění těla by ses mohl dostat do transu, astrálně cestovat, usnout a podobně. Při takovém uvolnění je možné slyšet zvuky (hučivé, bzučivé) nebo vidět obrzace (se zavřenýma očima) nebo pocit pádu/létání otáčení a podobně.

Pokud bys na nic nemyslel nebo tedy vůbec nemyslel, tak bys taky nic nedělal… ani automaticky ani předem naplánovaně. Abys něco dělal (třeba jen malý podnět k něčemu), musí to vycházet z myšlenky na tu věc (i když třeba jen nepatrné). Takže krom jiného bys jen seděl/ležel. Do velmi lehkého transu se můžeme dostat třeba i při chůzi, kdy ztrácíme pojem o okolním světě, včetně toho, co děláme, ALE částečně si toho vědomi pořád jsme. My na něco myslíme (a to velmi živě – velmi se na to koncentrujeme) a chůzi taky děláme z nějakého vědomé podnětu, ale není to totéž jako bezmyšlekovitý stav… Takže pokud bys od probuzení do dalšího usnutí neměl na nic myslet, tak bys ani nic nedělal, Jen se zbudil a ležel… Ale záleží na míře té bezmyšlenkovitosti. I když se ovšem něco zdá jako automatické/ne­uvědomělé, tak to takové není (byť určité drobnosti mohou pocházet z podvědomí nebo nevědomí, tedy neuvědomělého já). Určité podněty v nás mohou vyvolávat potřeby (záchod, jídlo, žízeň, pocity a podobně,…), ale stejně k těm činům potřebujeme myšlenku.
Buď bys byl jen vědomý s vnímáním jen přitomného okažimu a ničeho jiného nebo „nevědomý“ ve smyslu, že bys nevnímal ani ten přítomný okamžik a vlastně nevnímal nic, než sebe (to je ten trans – jsi stále vědomý, ale ne času nebo prostoru… to vědomí je ovšem malé. Proto se tomu taky říká jiný/změněný stav vědomí, ve vyšším stupni taky nadvědomí a jinak).
Rozdíl mezi bděním a spaním/sněním by byl nepatrný. Bezmyšlenkovitost vede k uvolnění duše/mysli a to vede k uvolěnní těla a ten stav je tudíž stejný jako při spánku… a tak se navazuje třeba i ten trans. Hluboký trans, založený na meditaci je stav, kdy tělo spí a mysl je bdělá/vědomá (přestože na nic nemyslí) – tělo je ve spákové paralýze a kdybys za celý den na nic nemyslel, je i velká šance, že by ses do toho dostal (ale to není nic zlého… zcela normální věc). Ale když už nemyslet na nic, tak můžeš rovnou celý den spát.
Minimum myšlenek není totéž, co bezmyšlenkovitý stav. Různí mniši třeba často meditují/plně se koncentrují na jedinou věc nebo naopak rozjímají (to není opak meditace!), kdy se snaží na něco přijít, hledají řešení, učelově myslí, snaží se anjít nejnaléhavější nebo nejdůležitější myšlenku, přemýšlejí i o myšlení/myš­lenkách. Též se to dá splést, protože je to taky svým způsobem meditace, protože v jistém smyslu usměrňují myšlenky (ale nepotlačují je do bezmyšlenkovitého stavu).
Hluboká fyzická relaxace a byzmyšlenkovitý stav může vést (nebo spíš vede) do stavu transu. ALE nemusíš se o tu fyzickou realaxaci ani starat, protože ona jde v ruku v ruce s tou meditací. Čili ten bezmyšlenkovitý stav by tě tam dostal… nebo ta šance je alespoň pořádně velká a čím dýl ten stav (bez myšlenek) trvá, tím se zvyšuje změna vnímání/stavu (do transu). Takže být celý den bezmyšlenkovitý, tak se dostaneš do transu. Ovšem tím to nijak nekončí, v transu můžeš děla tmnoho věcí.. ale to už spíš vyžaduje tu spolupráci vědomí (proces myšlení) – ale zde je to v jiném vnímání a navíc zde vnímáš/komunikuješ i s podvědomím (proto je to ten změněný stav) a dá se říct, že i s nadvědomím. Takže otázkou je spíš, co bys dělal v tom stavu. Ovlivnit svoje pdovoědomí (soobnost, zvyky – třeba zbavit se zlozvyků, charakter), něco prožít, něco se dozvěědět, astrálně cestovat, vědomě spát (lucidní sny), atd atd. Ale jak říkám, to už spíš vyžaduje nějaké ty (byť třeba jednoduché) myšlenky a cíle. Vědomí komunikuje/jedná s ostatními vědomími – které ovšem nejsou uvědomělé (logicky) – ovládané vůlí, myšlenkami, iq,…

Upravil/a: Disraeli

Tak možnosti jsou vlastně jenom dvě:

1. napáchal bys tak nějaké škody
2. vůbec nic bys tak nepokazil

Nemyslí len človek, ktorý:
1 – je mrtvý
2 – vegetí, to je živý mŕtvy… neschopný myslieť…

Upravil/a: led

Pokud by jsi jen koukal, mrkal a nic víc, tak by jsi se pomočil a dost možná by jsi do dalšího dne neudržel svěrač. Navíc by ti čas letěl strašně pomalu, protože by jsi nic nedělal a na nic nemyslel. Nemohl by jsi se ani najíst, protože by jsi na to nemohl myslet. Cítil by jsi hlad, ale musel by jsi se zamyslet nad tím co si dáš k jídlu nebo by tě to případně donutilo zapojit mozkové závity.
Po nějaké době co by jsi jen koukal a mrkal, by ti mohl začít zaostávat mozek, protože by neměl žádnou stimulaci.
Na závěr mám velmi vážné pochybnosti, že by nějaký člověk skutečně zvládl opravdu na nic nemyslet a na nic nereagovat.

Vegetativní stav není asi to nejlepší, jak trávit den.