Co dělají zemědělci s kukuřicí a slunečnicí?

Zatímco obilí se sklízí v létě a za příznivého počasí běžně přímo při skladovací vlhkosti zrna pod 14%, tak kukuřice a slunečnice mají delší vegetační dobu a sklízí se na podzim. S tím souvisí problémy se sklizní nevyschlých rostlin a s dalším dosoušením nebo konzervací vlhkého zrna. Je tedy snaha nechat rostliny na poli dlouho, aby rostliny zaschly.
(Totiž kukuřice se sklízí jednak v časném podzimu za zelena na siláž – zužitkují se celé rostliny. Optimální obsah vody v rostlinách pro silážování je 65–70%. A jednak se sklízí v pozdním podzimu zaschlá, kdy se zužitkuje pouze zrno. Pro snadnější sklizeň je snaha, aby vlhkost zrna byla do 40%, při plánovaném dosoušení je snaha o vlhkost při sklizni dokonce do 30%. Sklizené zrno se pak tedy buď dosouší na skladovací vlhkost do 14%, nebo se dnes většinou volí podstatně levnější konzervace vlhkého zrna pomocí CO2, nebo rozdrcení zrna a jeho silážování.
Slunečnice se normálně sklízí trošku dřív, už v říjnu. U slunečnice jsou pro sklizeň problematické vlhké dužnaté úbory a také plíseň slunečnicová, která přechází z úborů do semen. Proto se 1–2 týdny před sklizní rostliny vysušují pomocí chemických desikantů. Bez desikace se sklízí jen při výjimečně suchém podzimu nebo např. v ekologickém zemědělství. Otázka přispění podzimních mrazů na snížení vlhkosti rostlin je diskutabilní.)

Ze suchých kukuřic se dělá šrot ke krmení nebo mlynáři melou mouku a další výrobky a ze slunečnic třeba olej, krmivo pro ptáčky i zobání pro lidi a mnoho dalšího.

Čekají, až to pořádně vyschne. Při sklizni na zrno běžný postup.

… kukuřice, je dobrá, když přejde mrazem …

To co nepoužijí zaorají jako zelené hnojení.