Avatar uživatele
Yanger

Co si myslíte o zvyšujícím se počtu autistů?

Jaký je Váš názor na zvyšující se počet diagnostikovaných autistů v ČR (asi každé sté dítě) a kolik autistů kolem sebe znáte? Kolik znáte rodičů o takové dítě pečujících?
(Já jako rodič nízkofunkčního autisty mám velice zkreslenenou představu,díky prostředí v kterém se pohybuji, a zajímal by mě běžný pohled.)Díky za odpovědi

Upravil/a: annas

Zajímavá 3Pro koho je otázka zajímavá? annas, johana 56, dejavu před 2759 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
Kepler

Na toto téma zde již diskutováno bylo, snad pomůže tento odkaz: https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/to-by-me-zajimalo-proc-pribyva-autistickych-deti

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
Drap

Samozřejmě že jich musí přibývat. Je to logické. Za mých mladých let nikdo nebyl autista. Alespoň žádného jsem neznal, ani o něm neslyšel. Až se začalo diagnostikovat, tak jejich počet stoupá.

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
dejavu

Hluboce mne to znepokojuje a mrzí mne, že nikdo neudělal ani statistiku pro výskyt autistů v ČR.
Na stránkách APLA je četnost výskytu zde citovaná takto: „Epidemiologické studie uvádějí 15 – 25 případů autismu na 10 000 narozených dětí (podle šířky diagnostických kritérií). Potencionálně tedy žije v České republice 15 – 25 000 osob s autismem.“
Překvapil mne i terapeut NAUTIS, který mi tvrdil, že statistiky se nevedou a nárůst onemocnění není, jen se zlepšila diagnostika. Cituji ho: „Vycházíme z čísel WHO (Světová zdravotnická organizace), která udává výskyt 1–2 procenta. Konkrétní statistiky v ČR neexistují.“
Sama nárůst autistů v okolí i zdravotnických a sociálních zařízeních pozoruji, praktikovala jsem v Motole i v Dobřanech na dětské PL, tak mám představu, jak to tam vypadalo dříve a kolik tam bylo autistů. Když se na to dotazuji nyní, odbydou mne statistikami WHO a bajkou o lepší diagnostice autismu a že to tak jen vypadá a ve skutečnosti jich nepřibývá, ale já vidím, že ano.
MUDr. Hrdlička, který se jím zabývá v Motole, mi sdělil toto: „Údaje o současné prevalenci autismu 1 – 1,5% pocházejí ze zahraničních epidemiologických studií, v žádném státě nejsou údaje zdravotních pojišťoven tak přehledné a kompletní, aby se z nich dala určovat prevalence. Jde mimo jiné o to, že diagnostikou autismu se jak u nás, tak i ve světě zabývají nejen veřejná zdravotnická zařízení, která spadají do systému veřejného zdravotního pojištění, ale také soukromá zdravotnická zařízení, psychologická centra a speciální pedagogická centra, která nejsou součástí pojišťovenského systému. Takto stanovené diagnózy by se pak do žádné statistiky pojišťoven nepromítly.“
Je s ním rozhovor zde, kde udává, pokud to novináři nepřekroutili, že autismem trpí každé 70. dítě, ale statistické údaje mi, bohužel, neposlal, takže ten zmiňovaný výzkum jsem neviděla http://zpravy­.idnes.cz/autis­mus-studie-pokrok-zmizely-rodic-studie-fnl-/domaci.aspx?c=A170405­_203909_domaci_hro
Myslím, že 1. krokem je změřit ten nárůst a neskrývat ten problém pod koberec a pak směrovat výzkum do příčinných souvislostí.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Nuk nuk

Já si osobně nemyslím, že by počet autistů v poměru k ostatní populaci narůstal nějak dramaticky. Autisté tu byli vždycky, jen se to tak nejmenovalo, autismus třeba ještě nebyla popsán a později, kdy už ano, se diagnostika také postupně vyvýjela.
Na druhou stranu jsou tu určité faktory, které mohou jejich počet zvyšovat.

  1. Jsou vidět. Za mých mladých let se lidé s různým postižením mezi námi zdravými moc nepohybovali. „Dokonalá“ socialistická společnost totiž nemohla snést, že by někdo měl nějakou vadu, takže lidé nápadným – nízko a středně funkčním autismem žili obvykle v ústavech.
  2. Diagnostika je přesnější. Člověk s vysoce funkčním autismem nebo Aspergerem byl dříve považován třeba za introverta, v horším případě za podivína, ale ne vždy byl diagnostikován a ne vždy se k němu tedy přistupovalo jako k člověku (dítěti) s nějakým postižením.
  3. Pak jsou tu samozřejmě i vlivy, které mohou skutečně jejich počet zvyšovat. Jako asi nejsilnější vidím vyšší věk matek při těhotenství a porodu. Já jsem sice také měla děti relativně pozdě a autista není ani jedno, ale určitě se u starších rodiček to riziko zvyšuje. Pak jistě různé druhy znečištění a kontaminace všeho, v čem žijeme, konzumujeme a v neposlední řadě i UV a radioaktivní záření. Berte v potaz, že většina dnešních rodičů zažila např. Černobyl.

Paradoxně bych nejmenší vinu viděla v očkování dětí, které je dnes částo obvyňováno ze vzniku autismu. Ačkoliv vím o pár případech, kde je rodič přesvědčen, že za to může vakcína, osobně si myslím, že ta možná jen spustila něco, k čemu už byla dispozice nebo způsobila horší formu něčeho, co už beztak bylo. Ale to je jen moje domněnka a navíc je to malé procento z celkového počtu lidí trpících autismem.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
bolak

Od té doby co Šumimu ujela lyže už to nějak nesleduju.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
zjentek

Já myslím, že 100% zdravej člověk 21. století už pomalu začíná bejt tak nějak nasr*nej na tu „školskou inteligenci“, nebo co to z nás dělá lidi, no a tak do toho jde!

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek