Doplňuji:
minolot:
Děkuji že jste se tak široce rozepsal pane!Moc mi to pomohlo!Zkoušel jsem
googlit jenže na Wikipedii je to moc odborné a já chodím teprvé do
7.třídy a nerozumím těm pojmům a způsobům,jak je to tam vysvětleno.
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
Zajímavá 0 před 4583 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Větný člen je nejmenší jednotka stavby věty. Je to každé
plnovýznamové slovo, které je součástí věty.
Mezi větnými členy ve větě jsou určité vztahy = větné (syntaktické) a
vytvářejí větnou (syntaktickou) dvojici.
Základní větnou dvojici tvoří větné členy: podmět a přísudek a je
základem dvojčlenných vět.
Věra (podmět) spěchala. (přísudek slovesný).
Další příklad: Věra trhala květtiny – trhala květiny – větný
člen řídící (madřazený) = trhala. Trhala co – květiny = člen
závislý = předmět.
Větný člen, který rozvíjí podstatné jméno je vždy přívlastek . může
být shodný – Malá Věrka, nebo neshodný – kytice květin.
Stručná reakapitulace:
Další podrobnosti v odkazu. .
http://vera.taborsky.eu/index.php?sek=2&men=1&sub=2&tem=4
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?vagra Nahlásit |
Větné členy mohou být jen plnovýznamová slova. Člen může být holý
(strom), rozvinutý (zelený strom) a několikanásobný (zelený, rozvětvený
a velký strom). Za holý člen se pokládá: předložkový pád ( na kole),
zvratné sloveso ( smál se), složený slovesný tvar (psal jsem), jmenný
přísudek se sponou( byl lékař), způsobové či fázové sloveso+infinitiv
slovesa plnovýznamového ( musíme zajistit, přestal cvičit)
Toto je definice větného členu.
No a jinak ti jsou v běžném životě k tomu, aby jsi věděl, kde napsat
y/i. A později k určování druhů vedlejších atd.. No v normálním
životě to zkrátka skoro nepoužiješ.
Nejjednodušší větné členy se učí mám pocit v 2 nebo 3 třídě a to
je : Podmět a Přísudek.
Podmět- ( Kdo? Co?)- ptáme se 1 pádovou otázkou
Přísudek- sloveso ve větě ( pozor nikdy není přísudek v infinitivu)
S tím souvisí-Shoda podmětu s přísudkem
podmět nevyjádřený- Vrátil se domů. ( kdo? co? se vrátil- on)
několikanásobný podmět- Tatínek a maminka nakupovali. ( Kdo? Co? nakupovali
maminka a tatínek – v jedné větě dva podměty) a u tohoto platí tyto
pravidla:
Podmět, když je mužský život. + plus ženský rod- píšem i
Podmět, když je mužský neživot. + ženský rod – píšem y
atd…
no a další ty podměty jsou již jednoduché.
pak máme
Předmět-objekt: větný člen závisí na slovese (přijít domů) nebo
přídav. jm. (zvědavý na výsledek), vyjadřuje osobu zvíře nebo věc,
které se děj nějakým způsobem týká.
No a já vlastně nevím proč ti to tu takhle vypisuji si najdi na google.
Větné členy a vypíše ti je to všechny i s vysvětlením.
Jinak pro lehčí hledání existuje ještě.
Přívlastek shodný a neshodný
příslovečné určení- místa, času, míry atd…
přívlastek
doplněk
0 Nominace Nahlásit |
Minolot v první části odpovědi nevysvětlila, co je větný člen. Ale hlavně že tazatel porozuměl, i když se podstatu nedověděl.
Větný člen je nejmenší jednotka stavby věty. Mezi větnými členy ve
větě jsou určité vztahy = větné (syntaktické) a vytvářejí větnou
(syntaktickou) dvojici.
Základní větnou dvojici tvoří větné členy: podmět a přísudek a je
základem dvojčlenných vět. Věra (podmět) trhala (přísudek slovesný).
Další příklad: Věrka trhala květtiny – trhala květiny – větný
člen řídící (madřazený) = trhala. Trhala co – květiny = člen
závislý = předmět.
Větný člen, který rozvíjí podstatné jméno je vždy přívlastek . může
být shodný – Malá Věrka, nebo neshodný – kytice květin.
Jsou i zvláštní případy všechno se nedá vypsat bez osobního vysvětlení.
Projdi si odkaz, vše vysvětleno podrobně.
http://vera.taborsky.eu/index.php?sek=2&men=1&sub=2&tem=4