Doplňuji:
Takže by se teoreticky mohla planeta otáčet i ze severu na jih, a slunce by
vycházelo na jihu a zapadalo na severu?
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
Zajímavá 2Pro koho je otázka zajímavá? annas, marci1 před 3907 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Historické důvody – jednou ji takhle někdo roztočil a úhlová rychlost se celou dobu víceméně zachovává. Kdyby se nějakým způsobem Země zastavila, bude stát.
0 Nominace Nahlásit |
Ten někdo byla srážka s planetou. „Záhy“ po vzniku Země.
Doplňuji:
Pokud zůstaneme u stejného značení tak ano. Jenom ty magnetické póly by
se
vytvořily zase tak jak jsou vůči rotaci Země.
Upravil/a: mosoj
0 Nominace Nahlásit |
Nebo ještě jinak. Záleží, jak se srážejí kusy hmoty, asteroidy, protoplanety při tvorbě planety. Na zemskou rotaci měla velký vliv, podle teorie některých astronomů, srážka rané Země s jinou poměrně velkou planetou, při níž vznikl Měsíc. Údajně někdy před 4.5 mld let. Nevíme, zda tato teorie nebude v budoucnu vystřídána jinou, nicméně hypotetická planeta už má jméno Theia. Tehdy se Země zřejmě točila tak rychle, že jeden den trval 6 hodin. Od té doby se rotace Země zpomaluje. Brzdí ji právě ten Měsíc. Lze předpokládat, že dopady velkých těles, jako byl ten asteroid, co vyhubil dinosaury, mají též vliv na rychlost rotace.
Pozn. Den se prý prodlouží za 100 let o 1.7 milisecundy. Nepřeměřoval jsem to 😉
0 Nominace Nahlásit |
Země se otáčí setrvačností *) – ať už rotaci ´kdysi´ způsobilo
cokoli, bez ohledu na slova, jimiž si lidé směry (strany) pojmenovali…
Takže pokud prosadíš (´někdo´) změnu daných termínů, klidně můžeme
říkat , že rotuje „za severu na jih“ (nebo třeba z bflm na psvz)…
😉
*) rychlost rotace pomalu klesá, zpomaluje ji např. pohyb tektonických desek
a přesun hmoty z pólů k rovníku (zplošťování globu) – ale
výrazných změn otáčení či dokonce zastavení rotace bych se nebál
0 Nominace Nahlásit |
Představme si velký oblak plynu a drobných prachových částic, jeden
z miliónů podobných oblaků, z jakých se asi před řekněme pěti
miliardami let skládala naše Galaxie (co to přesně je galaxie, jak vznikla a
jak vypadá, si řekneme někdy příště). Mrak se nečinně vznáší
v prostoru, dokud se někde “poblíž“ (jsme ve vesmíru, tak tohle slovo
berte HODNĚ s rezervou) něco nestane: například vybuchne supernova a svou
rázovou vlnou mrak z jedné strany zhustí, anebo se třeba jen někde blízko
mraku rozsvítí hvězda, která tlakem svého záření začne mrak začne
pomalu stlačovat. Může to být rychlé nebo to trvá statisíce let;
rozhodující je, že nakonec jistá část mraku dosáhne takové hustoty, že
začne působit na celý objem od té chvíle už nezanedbatelnou gravitací
(všechna hmotná tělesa, jak víme, se vzájemně přitahují). Všechny
částečky v mraku se začnou zvolna a pak čím dál rychleji pohybovat
směrem k jeho těžišti. Přitom se neustále srážejí a vychylují
z kursu; jak se mrak zhušťuje, vznikají v něm další místní jádra,
která přitahují hmotu zase k sobě, a výsledkem je velký chaos, kdy se
částečky pohybují nejrůznějšími směry. Rotační moment mraku proto
nikdy není přesně nulový, a když se po miliónech let mrak smrští
z průměru řádově deseti světelných let na nějakých deset světelných
hodin, poměrně rychle rotuje kolem v podstatě náhodně vzniklé osy.
http://www.oranzovestranky.cz/gamma/view.php?cisloclanku=2006012302
0 Nominace Nahlásit |
hovorí o tom kozmická dynamika.
pôvodná rotácia planét je pozostatok rotácie akrečného disku protoplanetárneho oblaku.
táto rotácia je ovplyvňovaná niekoľkými spôsobmi:
to sú >kozmické< príčiny.
rotácia okrem iného záleží od:
a mnoho iných faktorov, včítane pôsobenia slnečného vetra, pri prítomnosti satelitu slapových síl, atď. atď. atď. atď.
smer rotácie je daný všetkými týmito faktormi.
môže byť orientovaná v smere obehu planéty, proti smeru obehu planéty (retrográdna rotácia), alebo byť viazaná (stále jednou stranou k ťažisku obehu), tj. že rok=deň (planetárny rok = planetárny deň, takto rotuje napr. Mesiac okolo Zeme).
podobne môže byť i osa rotácie situovaná rôzne (inklinácia) – zvyčajne je kolmá (alebo blízka kolmosti) na rovinu ekliptiky, ale nejakou kozmickou udalosťou (dopad iného telesa alebo blízky prechod hmotného telesa) môže byť kľudne vychýlená i 90° (napr. v slnečnej sústave urán či pluto (roatčné osi skoro ležia na rovine ekliptiky), sklon zeme od kolmice je 23°).
annas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2637 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1349 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1066 | |
Kelt | 1006 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |