Co znamená být osvícený, a kolik jich bylo, je

Co je osvícení?

Co znamená být osvícený? Buďme prosím racionální. Někdo je například osvícen ohledně svého vztahu s někým jiným. Znamená to, že pochopil, že se jeho vztah s druhým člověkem zakládá na představě o tomto člověku, jakkoliv tato představa může být důvěrná. Tato představa vznikla v průběhu mnoha let neustálých reakcí, nezájmu, utěšování, sekýrování a všeho toho, co probíhá mezi partnery. Vztah tedy existuje mezi dvěma představami. Toto člověk nazývá vztahem. Jestliže tuto skutečnost nahlédne, může říct, že je v této záležitosti osvícený. Nebo je člověk osvícený, co se týče násilí. Jasně a bez zkreslení pozoruje celý pohyb násilí. Anebo sleduje, jak vzniká smutek, a konec tohoto smutku může znamenat, že je v tomto ohledu osvícený. Toto však na mysli nemáme. Myslíme něco zcela jiného: „Jsem osvícený, řeknu ti o tom, přijď za mnou.“

Jestliže skutečně zkoumáme, co je osvícení (poznání, hlas pravdy a tak dále), musíme pečlivě prozkoumat otázku času. Takzvaní osvícení lidé říkají, že k osvícení dospějete časem, postupně, život za životem – věříte-li v reinkarnaci – až dojdete do bodu, kdy budete osvícení – a to ohledně všeho. Utvrzují nás v přesvědčení, že je to pozvolný proces zkušeností a vědomostí, nepřetržitý pohyb z minulosti do přítomnosti a budoucnosti, jednoduše řečeno: určitý cyklus. Je ale dosažení osvícení jako nejvyšší skutečnosti skutečně otázkou času? Je? Je to postupný proces, což znamená proces v čase, proces evoluce a pozvolné stávání se? Musíme pochopit podstatu času, nikoliv chronologický čas, ale psychologickou strukturu, která čas přijala: „Doufám, že se tam nakonec dostanu.“ Touha, jež je součástí naděje, věří, že se jí jednou podaří dostat se tam. Takzvaní osvícení lidé nejsou zdaleka tak osvícení, jak tvrdí, neboť v okamžiku, kdy prohlásí: „Jsem osvícený,“ osvícenými nejsou. Je to jejich samolibost. Je to totéž, jako když někdo zvolá: „Jsem skutečně pokorný.“ Jestliže to člověk řekne, pak víte, jaký doopravdy je. Skutečná pokora není opakem domýšlivosti. Když domýšlivost skončí, přichází to druhé. Ti, kdo tvrdí, že jsou osvícení, říkají, že osvícení musíte dosáhnout krok za krokem, cvičit toto, dělat tamto a nepokoušet se o ono; staňte se mým žákem a i já vám budu říkat, co máte dělat, dám vám indické jméno nebo nové křestní jméno a tak dále. A vy, iracionální lidská bytost, tyto absurdnosti a nesmysly přijímáte, a proto se ptáte, co toto nejvyšší osvícení je. Osvícení přirovnejme k mysli, v níž neprobíhá žádný konflikt a která neobsahuje žádný pocit usilování, putování, pohybování a dosahování.

Osvícený je totéž co ozářený, ale ne radioaktivně, nýbrž denním světlem. Osvícení způsobuje bolestivé mutace kůže, při postižení pokožky osvícením pomáhá pokapat postižené místo krví čerstvě zakousnuté panny. Osvícených, probodnutých osikovým kůlem nebo otrávených česnekem jsou plné hřbitovy.

Býti osvícený je dosti široký pojem a dá se vysvětlovat různě.Na př. slovo "Buddha"také znamená býti osvíceným.A jako Buddha dosáhl osvícéní dlouhou askezí a meditacemi,tak se to může podařit každému,kdo třeba má pozitivní myšlení,meditu­je,žije pro dobro.Existuje i popis tohoto stavu,není to problém,problém je v tom,že když se to prozradí člověku neznalému,nic o těchto věcech nevědoucímu,pak to nepochopí,a to ho v nejlepším případě odradí od témata.Nějoho to rozesměje,někoho irituje.Tyhle "věci"se musí dávati po kapkách,aby byly srozumitelné a užitečné.Teoreticky tedy může být osvícen každý,ale podaří se to jen málokomu,vyžaduje to kázeň,dobrotu,po­zitivní myšlení,meditaci-všechny tyto věci spolu samozřejmě úzce souvisí.Ale stojí to za to!Ještě bych doplnil,že existují různé pomocné metody(t.zv.ber­ličky),které by měly dosažení stavu osvícení uspíšit,ale to je zcestné počínání.Zapomněl jsem na určité druhy jogy,které jsou dobrým pomocníkem.Nedá se to uspěchat,ale aspoň malou útěchou budiž fakt,že CESTA JE CÍL.Jinak -tohle je téma na celé knihy