Kolik smyslů má člověk ? Poraďte co dělat?

Jsem pragmatický člověk a agnostik,ale současně velmi empatická,vnímavá a citlivá na různé přírodní stavy..Dost jsem se s tím potýkala a často jsem neposlechla vnitřní hlas nebo nedala na předtuchu a pak bylo pozdě litovat.Po zřejmě podobném prožitku,o jakém se zde píše,cítím se jakoby osvícená.Navíc mám pocit,že podobně postižené cizí lidi poznávám teď na ulicích a jinde,že se prostě"poznáme".Už dříve mi kdejaká věštkyně nebo kartářka a bylinkářka a třeba léčitelka tvrdily,že mám TO v sobě a měla bych se TOMU věnovat.Já jsem tomu nepřikládala žádný větší význam,v tom lepším případě,pokud jsem se tomu rovnou nevysmála.Od určité doby se učím alespoň sobě prospět tím,že se učím naslouchat a poslouchat tomu svému hlasu.Myslím si,že takové předpoklady měl každý jedinec,některý víc,jiný méně,ale přestaly jsme být přírodními lidmi.Nezabývám se ani heretikou,ale za mlada,jako kdekdo, jsme vyvolávali duchy.Dodnes se s tím neumím pořádně vyrovnat,protože kolegyně byla poučena svým prvorepublikovým otcem-spiritistou a metodicky vybavená a opravdu se děly věci rozumem nevysvětlitelné,ale dost věcí mmi došlo po přečtení knihy „Utajené dějiny Čech“.Určitě s tím souvisí i ten fakt,že si velmi rozumím se zvířaty a celkově v přírodě se cítím nejlépe.Beru to jako dary,které neumím dostatečně ocenit,protože v běžném životě konzumního jedince na to není moc prostoru a o tom,že bych zcela změnila životní styl neuvažuji…:D

Clovek ma 5 smyslu. Kolik ma nesmyslu, to se neda spocitat .
Muzu vas ale uklidnit , ze i u me ty nesmysly prevladaji . Ja uz tu take o mych " nesmyslech " nekolikrat psala. Ale opatrne … 🙂 , aby me tu nemeli jeste za vetsiho blazna nez jsem.
Urcite, kdyz klikate i na jine odpovedi – palcovani, tak se vam to nedari. Jen u tehle otazky a u odpovedich – protoze jde trosku o tajemno , nad tim vice premyslite.
Jako uz jednou nekdo zde psal, proc se podiva na hodiny vzdy napr. ve 22.22. On se ale podiva v prumeru treba 20 krat denne, ale tento cas je nejvice zapamatovatelny .. , hezky .., zvlastni … -iv-

Nevím,co jste viděl,ale pochopila jsem,že nejspíš něco nadpřirozeného.
Jestli to dobře chápu,tak Vám nejde obodovat nás,kteří jsme psali o svém zážitku? Jako,že Vám nejde mi dát bod? Tomu asi nerozumím,jak jste to myslel.
K otázce se vyjádřím takto:
Chápu ti,kteří nikdy nic nadpřirozeného neviděli a proto druhým nevěří. Nemám potřebu jim svůj zážitek vysvětlovat. Byl jen můj a svítil také jen pro mě. Nikdo mi ho neveme a zůstal ve mě nejspíše napořád. Jsem přesvědčená,že takový zážitek změní život,jako změnil mě.Jsem Damiáně vděčná za otázku,protože mi jeden uživatel podal vysvětlení,které jsem dlouhé roky hledala.Myslím,že má pravdu,že mi světel.kříž dodal sílu,pro zvládnutí těžké autonehody a celkově těžké životní situace.
Nemohu se k Vám vyjádřit konkrétně,protože nevím,co se vám oběma přihodilo,ale vaše tajemství zcela respektuji.Proto můžu jen ze své zkušenosti „říci“,že k vám nejspíš cosi promluvilo a chtělo něco sdělit.Ale konkrétněji nevím.
Mě zážitek naprosto změnil. Existuje něco mezi nebem a zemí,sama jsem se o tom už přesvědčila.Bylo mi tak nádherně,že zcela jistě věřím na přenádherné síly,které doufám,že snad ještě někdy poznám.:-)

Našla jsem si otázku Damiany http://www.od­povedi.cz/otaz­ky/co-byste-udelali-kdybyste-na-vlastni-oci-videli-neco-na-co-sami-neverite#discussion
Dá se odpovídat jen teoreticky, vůbec nevím, o čem oba mluvíte. Možná, kdybyste napsali, co se stalo, tak bych věděla, co se stalo… 🙂

Určitě jsem zažila pár zvláštních, magických chvil, ale mám za to, že jsem si vždycky našla nějaké rozumové zdůvodnění. Ale na druhou stranu, pokud mi někdo, koho znám, vypráví třeba o duchách a nemám důvod mu nevěřit, tak mu prostě věřím. Ale máte pravdu, že někomu se třeba o těch duchách moc mluvit nechce, přestože je ve společnosti, kde ví, že ho za to neodsoudí, není to strach ze zesměšnění. Spíš jsem měla pocit, že to nebylo příjemné vzpomínání. No ale vytáhli jsme to z toho dotyčného či dotyčné. Vytáhnem to i z Vás? O co šlo?

ad Kapka: Nevytáhnete.
Byl to natolik osobní zážitek, týkající se mé minulosti spjaté velice silně s jedním člověkem, který naprosto změnil můj život. Ještě nedávno jsem všechny věci mezi nebem a zemí brala s jistou nadsázkou a dělala docela blbé vtipy. Všechno jsem se snažila vždy vysvětlit. Pak se něco tak nevídaného stalo přímo mně, „nevěřícímu Tomášovi“ a mělo to všechny „atributy“ zázraku – navíc se to odehrálo okolo zmrtvýchvstání (které šlo, i s dalšími podobnými „zjeveními a zázraky“ vždy mimo mě). Nebyl to ale jen jeden zážitek, ale provázelo mne jich více, na sebe navazujících a gradujících! Byli jsme u toho dva a bylo to jasné.
Paradoxně jsem se opravdu ve starší otázce ptala přímo na to samé, co se mi samotné teď přihodilo!
Absolutně se teď přidávám k odpovědi David22, který píše – Pak bych uvěřil.
Ať si každý myslí co chce, ale mně to natolik ovlivnilo, že děkuji energii toho neskutečného, předčasně mrtvého člověka a beru to jako jeho vyznání a osudové znamení o tom, co mezi námi bylo a navždy bude. Každopádně se po tom, co mi tento člověk dál najevo, cítím tak vyrovnaná a klidná jako nikdy předtím. Je to jen „neskutečná“ láska ve mně a ta je jen má, takže navenek se budu chovat jistě jako dřív – problémy jsem s tím nikdy neměla.

Myslím, že Kohut57 tuto otázku pokládat nemusel, protože se stejně konkrétněji nevyjádří, ale chápu, jak moc to prožívá a jak byl stejně jako já zmatený a stále asi je. Je to citlivý a současně mně nejbližší člověk, jehož přítomnost a naše vzájemné propojení jistě ve „sdělení“ mého přítele sehrály velice podstatnou roli.