Co znamena když se dítě batolí?

Batolení je způsob chůze „batolete“. Je to valstně nedovyvinutá, nedokonalá chůze.
Dospělý, zdravý jedinec chodí úplně vzpřímeně a nohy klade střídavě před sebe. Je pevný v kolenou a chodidla jsou mu zároveň dostatečně pevnou základnou.
Když se podíváte, jak chodí začínající chodec. Uvidíte zhruba toto: Dítko má nohy většinou široce rozkročené, pokrčené v kolenou, často natahuje ručky před sebe aby udrželo rovnováhu a krůčky jsou nejisté, krátké. Pokud dítě kráčí, vypadá to trochu jakoby se natáčelo ze strany na stranu nebo pohupovalo. Tomuto způsobu chůze se říká „batolení“.

Vyčerpávající odpověď… tak jen doplním o definici 😉

Batole je dítě, o trošku větší než kojenec, ve věku 1,5 – 2,5 let. V tomto věku dítě začíná lézt, chodit, mluvit (spíše žvatlat), rozeznávat blízké osoby (máma, táta, prarodiče či sourozenci).

Průměrná batolata nosí stále pleny a jsou krmena rodiči. Větší batolata již dokáží jít na nočník. Batole je od slova batolit neboli kolébat jelikož chůze nebo jiná činnost je v útlém věku ještě poněkud „neohrabaná“.

Zdroj: cs.wikipedia.or­g/wiki/Batole

Batoletem je dítě v období od 1 roku do 3 let života.
mladší batole – od 1 roku do 2 let mladší batole – smysly

starší batole – od 2let do 3 let

Batolecí věk: Od prvních do třetích narozenin

1. Motorika a intelekt. Batole se rychle rozvíjí pohybově a působí mu to obrovskou radost. Miluje hry s materiálem (písek, voda apod.), také hry, jimiž napodobuje dospělé, brzy i prosté symbolické hry, při kterých ono samo je někým jiným (princeznou, koněm atd.) a věci se „proměňují“ (kostka může být stejně dobře koláčem i lokomotivou­).3 Rozumový vývoj batolete přechází podobně jako hra od stadia senzoricko-motorického, kdy materiálem našeho myšlení je to, co vidíme a hmatáme, k myšlení symbolickému, tj. myšlení pomocí představ, a dokonce i pojmů. Vývoj řeči se prudce rozbíhá. Dítě se „odrazí“ od obrazných slov (pes jako „haf-haf“, auto jako „tú-tú“), pak pochopí, že slova jsou domluvené symboly (znaky) a pochytí zhruba dvě nová za den. Ve dvou letech již skloňuje, časuje, sestaví větu z několika slov a zvládá krátké říkánky. Mnoho záleží na tom, aby ta první slova pocházela z ušlechtilé vrstvy řeči a aby první říkánky „udaly tón“ celé následující výchově – rozumové, citové, charakterové i spirituální. Vlastní Já se nyní stává důležitým předmětem. Batole už pozná samo sebe v zrcadle, dovede se pochválit, a naopak bývá zklamáno vlastním nezdarem, záleží mu na tom, aby projevilo svou samostatnost („Já sám!“) – a začne o sobě mluvit v první osobě. To znamená mnoho i pro vývoj osobnosti.
2. Socializace v batolecím věku. Dítě si postupně začíná hrát nejen samo, případně vedle jiných dětí, ale i společně s jinými dětmi. Jeho zvýšená pohyblivost vede zároveň k tomu, že je schopno mnoho věcí zničit a ublížit jak jiným dětem (a zvířatům), tak i sobě. Nevystačíme už – jako u kojence – s občasným, a to ještě napůl mazlivým: „Ne-ne!“ Do života vstupuje řád s celou soustavou různých „Musíš!“ a „Nesmíš!“. Objevuje se i trest. Batolecí vzdor (tzv. první negativistické stadium) je velkým problémem batolecí socializace. Současně s nástupem řádu do jeho života dítě objeví význam a rozkoš uvědomělého „Chci“ a „Nechci“ (Já nechci!). Miluje exprimentování ve vztazích s dospělými, i milované mamince dovede dát někdy najevo: „Nechci tě!“ Objevuje se samoúčelný vzdor kvůli vzdoru. Jak chybují rodiče při zvládání vzdoru? První chyba spočívá v tom, že dítě rozmazlujeme přílišným ustupováním, druhá v tom, že surovým bitím spolu se vzdorem lámeme i dětskou touhu po svobodě. Dítě má prožít střetnutí s vůlí vychovatele, kterému se musí podřídit, ale jenž zároveň dokáže dát najevo porozumění pro to, co dítě prožívá, o co se snaží. Proti batolecí svévoli má výchova mocného spojence ve schopnosti dítěte cítit zahanbení, zastydět se. Kojenec dokázal mít nanejvýš strach z trestu. Nyní dostává jeho svévole novou, jemnější a často účinnější „brzdu“.
3. Vývojový úkol – svoboda v řádu. Batole se má naučit milovat zároveň svoji svobodu i řád, v jehož rámci tato svoboda platí. V tomto věku snadno najde zalíbení v učení se, co se má a co se nemá. Pochopí řád, který platí pro všechny včetně rodičů, jako spolehlivou oporu pro své jednání a prožívání. Při výchově je třeba se vyhnout dvěma úskalím, která jsme uvedli v souvislosti se vzdorem a jeho zvládáním: na jedné straně hrozí, že dítě řád odmítne a naučí se poslouchat jen ze strachu nebo pro svůj prospěch, na druhé straně hrozí, že zlomíme vůli ke svobodě a že dítě na dlouho, možná na celý život, oloupíme o radost z řádu i ze svobody.

Jsou to první nesmělé pokusy o chůzi. Dítě přechází do batolecího věku,kdy kdy získává nové a další poznatky kolem něho.

Zdroj: Snažím s odpovídat podle znalostí.