Čůrání v bytě

Když se vyčůrá doma,tak vynadat,když venku,tak šíleně chválit.Chválit i případě kdy přijdete domů a nic nepočůral,on pozná kdy máte radost a kdy se zlobíte.

Nechápu,jak může dnes ještě někdo vůbec i jen mluvit o tom barbarství,které se doporučovalo v sedmdesátých letech?To je jako bych své dítě patlala špinavou plenkou!Roční labrador taky není dospělý a hlavně je zmatený,on totiž po tom přemístění neví,kde to má dělat.Musíte začít jako se štěndem,klidně i počůraný hadr zamaskovaný pod trávou a chválit,jak kdyby v tu chvíli hlásili čísla,co jste vsadili/správná/.

Bohužel, naučit už skoro ročního pejska na něco jiného, je obtížné. Většinou se to ani nepovede. Proč jste ho neměli od začátku doma?
Takhle pomůže samozřejmě to chválení, to dělá hodně, motivace odměnou. Také se doporučuje když se pejsek vyčůrá doma, vymáchat mu v loužičce čumáček a vynadat – to hodně pomáhá. Hodně s ním chodit ven, vypozorovat, kdy se mu chce…
Nic jiného nevím..

Dá do větší práci, ale i téměř ročního pejska to naučit lze.
Vyžaduje to ale DUSLEDNOST.
Čumáček bych mu v loužičce nemáchala, jde to i bez toho a je to zastaralá metoda.

Když jsme tohle řešili s naším pejskem, tak jsem taky sháněla informace a rady kde se dalo a co se máchání čumáku v loužičce jako trest se už nedoporučuje. My po boji trvajícím skoro třičtvrtě roku uspěli s tím, že jsme často zkoušeli chodit ven a když už se pejsek samovolně vyčůral, tak okamžitě velká pochvala – skoro přehnaná a taky piškot. Bez piškotů jsme ven nechodili a teprve odměny se ujaly. Fenečka nám po nějaké době už ukázkově čůrala venku a hned s oblizováním nadšeně přiběhla pro odměnu. Měla už tohle spojeno s tím, že bude odměna a že takhle je to dobře. Když náhodou ještě někdy udělala loužičku doma, tak jsme ji zahnali do pelechu a nahlas opakovali FŮŮŮJ!!! Pak jsme se s ní nebavili a bylo vidět, že ta ignorace je pro ni daleko větší trest, než nějaké bití apod. My dlouho nemohli docílit toho, aby si sama „řekla“, že potřebuje vyvenčit a s tímto přístupem se to konečně podařilo.

Vymachat pejskovi cumak v louzicce je zastarala,ale hlavne spatna metoda. Kdyz psa chcete odnaucit nejake neresti,tak musite ihned po „spáchání“,protoze jinak si to neda do souvislosti-znamena to jak kárání tak i pochvala.Budete muset pockat az pes zacne delat louzicku,tak durazne rict"nesmíš" a hned ho tahnout ven,např.na zahradu.Kdyz docura na zahrade,tak okamzite pochvalit a dat maly pamlsek.Zapamatuje si to hned.Ale jak jsem psal-jestli ho neprichytite „pri cinu“,tak ho ani nekarejte-nevedel by o co jde a proc jste na nej zlí…

Je dobré mít doma třeba vaničku s kočkolitem, a naučit pejska čůrat tam. Nevím, jak to máte zařízeno doma, jestli má pejsek možnost jít na zahradu kdy bude chtít, nebo jenom když ho tam vypustíte.
Když se pejsek vyčůrá venku tak samozřejmě moc chválit a nejlíp dát mu i nějakou dobrůtku, pokud s ním chodíváte na procházky, tak si s ním nehrajte, pŕíp. neházejte s míčkem, dokud se nevýčůrá, až potom. Tak si zvykne že hrát si bude až pak a bude se chtít vyčůrat co nejdřív…
Když se vyčůrá doma, s tím nádáváním pozor. Pokud vidíte, že se vyčůral, vynedejte mu hned, ale pokud pŕijdete domů a vidíte loužičku, rozhodně ho netrestejte, nekřičte…pejsek si už po delší době nepamatuje, co vás tak rozzlobilo a neví, proč na něj křičíte. Čumáček bych mu v loužičce nemáchala, pokud mu chcete tuhle činnost znechutit, radši „vydejte“ nějaký zvuk, který je lidem a jisté i zvířatům nepříjemný… A nebijte ho, když udělá něco špatného, prostě mu vynadejte.