Nejsem přes botaniku, ale domnívám se, že podmínkou ke vstřebávání „minerálů“ je jejich rozpustnost ve vodě. Z toho by plynulo, že velikost částic by odpovídala velikosti příslušných molekul solí či jiných molekul (dost možná i organických).
0 Nominace Nahlásit |
Také nejsem v tomto směru znalec, ale každoročně obdivuji tu sílu, s kterou dokáže např. vinič napumpovat do vzdálenosti mnoha metrů životodárnou šťávu i do docela tenkých výhonků. Dá se to hezky poznat z toho, že po únorovém zkrácení letorostů z nich teď ta šťáva kape.
0
před 1328 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Obecně cévami v xylému (dřevo) proudí voda s minerály od kořenů nahoru a sítkovicemi ve floému (lýko) proudí organické metabolity z listů do kořenů. (Proto taky, když např. srnec při odírání lýčí zničí u stromku lýko, tak stromek může ještě několik měsíců žít než uschne. Protože voda z kořenů normálně proudí dál do koruny, ale kořenům chybí výživa a časem přestanou růst a fungovat.) Vnitřní průměr cév sice může být i přes 100 µm, ale celé krystalky minerálů by neprošly pletivy kořenů ani listů, takže zřejmě opravdu proudí jen rozpuštěné molekuly.