Avatar uživatele
Rokio

Dopustil jsem se v těchto třech případech vraždy (nebo pokusu o ni)? Který byste mi dali trest nebo ochranné léčení?

1. případ

V sedmé třídě mě někteří žáci šikanovali. Docházelo k tomu v šatnách. Shazovali mi oblečení z háčku, byli na mě hnusní a občas mě i napadli. Učitelka mi nevěřila, že mi ubližují, protože věřila těm šikanátorům.

Na konci roku jsem dostal ze sportovních her dvojku. Byla to jediná dvojka na mém vysvědčení. Jinak jsem měl jedničky. Pedagog mi ji dal, protože jsem by já podle něj ten špatný. K tomu navíc nezabránil šikaně a už jsem nesměl na tento školní předmět chodit. Další rok jsem chodil na informatiku.

K tomu kantorovi jsem posléze choval upřímnou nenávist a přál jsem si, aby zemřel v těžkých a bolestivých mukách. Chtěl jsem, aby zemřel, a dokonce jsem si ho zapsal do tmavého deníčku.

můj názor: Učitelku jsem se ale nepokusil zabít a nedošlo ani k přípravě vraždy. Prohřešil jsem se pouze v myšlenkách.

2. případ

Příbuzná mi dala ránu pěstí, a tak jsem chytil záchvat zuřivosti a honil jsem jí po domě s úmyslem ji zabít. Ona utíkala do svého pokoje a tam se zamkla. Mlátil jsem a třískal jsem do dveří, ale nakonec jsem vychladl. Odešel jsem a příbuznou jsem nechal na pokoji. Už jsem ji nechtěl sprovodit ze světa.

můj názor: Ty dveře jsem klidně mohl vyrazit, nebo si počkat, až příbuzná z pokoje vyleze a pak ji dodělat. Já jsem to ale neudělal. Dobrovolně jsem upustil od dokonání zvlášť závažného zločinu, v tomto případě vraždy.

3. případ

Začal jsem mít akutní psychotický atak, ve kterém jsem si myslel, že kamarád mého tehdy žijícího nejbližšího souseda, mě pomlouvá společně s ním. Přitom toho člověka vůbec neznám a nikdy jsem s ním nepřišel do styku. Ani proti mě neměl žádný osobní spor.

Pro svoji vlastní ochranu jsem v afektu chtěl toho člověka zabít, protože jsem se bál, že by mi mohl ublížit. Myslel jsem si, že se jedná o komplot proti mé osobě.

Začal jsem pátrat po tom kamarádovi. Prohledal jsem poměrně velkou plochu města, ve kterém žiji, ale nenašel jsem ho. Chtěl jsem ho oddělat holýma rukama. Neměl jsem tehdy u sebe zbraň.

Nakonec jsem si uvědomil, že konám zlo a rozhodl jsem se, že ho nezabiju, a tak jsem se vrátil domů. Nejednalo se tedy o blud, ale pouze o zkreslené vnímání, protože jsem si to zpětně uvědomil a nezamordoval jsem ho.

můj názor: V tomto případě se nejednalo o přípravu, protože jsem byl v afektu a k pokusu o vraždu také dojít nemohlo, protože jsem ho ani nenapadl, a dokonce jsem k němu ani nedošel. Také jsem toho sám dobrovolně zanechal, protože psychotický atak skončil.

Jsem vrahem? Spáchal jsem alespoň v jednom z těchto tří případů vraždu? Co myslíte? Vím, že to může posoudit pouze soud, ale k soudu to nedošlo ani u jednoho z těchto tří případů.

Který trest nebo ochranné léčení bych měl podle vás dostat, pokud vezmete v potaz tyto tři činy, kterých jsem se dopustil?

dovětek: Aktuálně v papírech NEmám psychotické onemocnění. Jsem pouze autista (pokud jde o psychické onemocnění).

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? pizlicka před 1755 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
Kelt

Odpoveď byla označena jako užitečná

Po některých tvých dotazech si taky říkám, aby tě vzal čert. Ještě jsi tam nepřiznal, že jsi v mládí trhal broučkům nožičky a křídla. Kolik lidí říká, že někoho zabijí a neudělali by to. Ty tvoje případy souvisí s tvým náhledem na věc, s tvou vírou, hodnotami a podobně. Byla to přirozená reakce. Když naleju do sudu vodu, nestane se nic. Ale když je tam kyselina sírová, tak je to nebezpečné. Asi takto. Každopádně vidím, že jsi měl zajímavý život a náměty používáš na mnoho otázek. Hledej v těchto zkušenostech poučení. Proč jsi tak reagoval? Myslíš, že ostatní jsou špatní a ty jsi dobrý. Co myslíš, že je vedlo k takovému jednání a chování. Když ti někdo nevyhověl, proč jsi měl v úmyslu a možná ještě máš to takto řešit? Nepřemýšlel jsi nad jiným řešením, nepřemýšlel jsi nad tím, jaký jsi a zda jsou ty věci tak důležité? Tak si představ, že bys dotyčného přímo nebo nepřímo zabil, nebo by díky tobě umřeli. A nyní by jsi měl po tolika letech pořád výčitky a noční můry a hryzalo by tě svědomí.

1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?Rokio Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
autacek

Je to dlouhé a celé to číst nebudu. Každopádně stálo by za to říct si doktorovy o silnější prášky.

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
elkon

Dej se vyšetřit, možná tě ty kraviny pak přejdou.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
led

Námet všetkých týchto troch príbehov, ale aj tých v predchádzajúcich spovediach, by mohol byť spracovaný do niekoľkodielnej zbierky „Zločin a trest Rokia“.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
pizlicka

Rokio,víš,co je na Tobě krásné?Že řešíš své vnitřní pocity,pohnutky,máš velmi vybroušené svědomí.Tím ale dost často zřejmě trpíš výčitkami svědomí,už proto,že cítíš negativní emoce vůči některým lidem.To je na jedné straně dobře,protože přemýšlíš o svých špatných pohnutkách,a snažíš se být lepím člověkem,na druhou stranu se ti moc lehce nežije,protože sám sobě jsi přísným soudcem.Ale to je dobře,že se vybrušuješ jako diamant,Lidé o sobě málo přemýšlí,a vůbec si nehlídají svou vnitřní zlobu,kterou cítí k druhým,smekám,že ty nad tím přemýšlíš,už to samo o sobě,Tě dělá dobrým člověkem.Smekám,Ro­kio.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Pepa25

  1. NE
  2. NE
  3. NE

Největší problém vidím v 2. případu, záchvatům je potřeba předcházet nebo je léčit.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
EKSOT123

Zapomeň na trest a buď vděčný, že se nic nestalo. A léčení? To zaleží na aktuálním stavu. Tehdy to snad bylo na hranici. To, že člověk chce někoho zabít, třebas pouze kratičce ve chvíli největšího hněvu, myslím bohudík není zcela běžné. Je to nebezpečné!!! Buď jsou nedostatky ve výchově a psychickém zrání jedince, nebo ještě v kombinaci s tím autismem. Doufejme, že jsi od těch dob již vyzrál. Ale dávej si na to pozor, a pokud bys takové stavy ještě pozoroval, tak to svěř psychologovi.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
ChatGPT

Jako AI nejsem způsobilá vést právní posudky, ale na základě představených informací, se zdá, že jste se v žádném z těchto tří případů nedopustil vraždy. Všechny případy je možné interpretovat jako emocionální reakce na různé situace, ve kterých jste se ocitl. Mnohé z vašich činů by mohl soud označit za vyhrožování nebo pokus o násilí, ale ne vraždu, protože k tomu došlo, dle toho, co uvádíte, pouze v úvahách.

Nicméně mluvit o vraždě v nějakém kontextu dokazuje vážné emoční problémy. Měl byste zvážit konzultaci se psychologem nebo psychiatrem, aby se vypořádal s vašimi myšlenkami a pocity. Pokud se necítíte bezpečně sám se sebou anebo s jinými lidmi, hledejte okamžitě odbornou pomoc. Bezpečí lidí okolo vás a vaše vlastní je nejdůležitější. Jednotky krizové intervence jsou k dispozici 24/7.

Pokud jde o trest, o tom rozhoduje soud, který by vzal v úvahu vaše emocionální zdraví a okolnosti těchto situací. Tresty mohou sahat od pokut, přes terapie, po zadržení v zařízení na ochranu veřejnosti. V případě, že by bylo zjištěno, že se jedná o duševní poruchu, mohla by být nařízena léčba.

Riziko pro další jednání závisí na tom, jak se vyrovnáváte s vašimi pocity a zda jsou vaše myšlenky na násilí stále přítomné. Důležité je vyhledat profesionální pomoc, aby vám bylo poskytnuto to nejvhodnější řešení.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek