Dožijí se vegani z nějakých výzkumů, statistik průměrně vyššího věku než ti, kteří jedí maso?

Těžko, člověk je od přírody všežravec, a pokud tělo nedostane vše, co potřebuje, jistě se to časem nějak projeví.

Upravil/a: quentos

Otázka je – bez urážky – pitomá, protože neexistuje na světě dostatečný vzorek populace, na základě kterého by šlo statistický výstup, nějak relevantní, zpracovat.

Nevím, pochopil-li jsi správně pojem „vegan“, možná ano, možná ne, ale považuju za nezbytné ho nyní, krátce, vymezit:

• vegan je člověk, který nepožívá žádné produkty živočišného původu, to znamená, že nejí maso, mléko, ale ani např. vejce či med. Zpravidla je to spojeno i s dalším nevyužíváním produktů živočišného původu, např. kožených bot, opasků, ale i např. vlny; není to však nezbytně nutné, samotná „víra veganova“ toto neobsahuje, záleží především na vnitřních pohnutkách, pro které je člověk veganem.
• vegetarián je člověk, který nepožívá žádné produkty, pro které muselo zemřít zvíře, to znamená maso a masné tuky. Jí však mléko, mléčné výrobky, med atp. Zpravidla je to spojeno také s odmítáním dalších produktů, pro které muselo zemřít zvíře, jako jsou např. kožené boty, nebo třeba knoflíky z paroží. Naopak, např. s vlnou nemívají vegetariáni problém. Opět, a typově ještě více, než u veganů, to není kumulativní součástí „víry vegetariánovy“, opět záleží na vnitřních pohnutkách jedince, které ho k vegetariánství ve­dou.
• pestetarián je člověk, který nejí maso a produkty ze suchozemských živočichů, jí však ryby a plody moře. Tradičními pestetariáni byli, a z části jsou, Japonci, protože skrze zen buddhismus se v japonské kultuře prosadil zákaz pojídání masa pozemských zvířat, s výjimkou bažanta (nevím ale proč, nepodařilo se mi to zjistit).

Vegetariánů znám relativně dost, znám i pár pestetariánů, arciť oni sami se označují za vegetariány (to máš podobné, jako spousta lidí se považuje za katholíky, přitom jsou to kacýři 🤷‍♀️😅), ale neznám jediného vegana, který by od veganství neupustil, časem.

Ty důvody jsou různé, jen namátkou:

• veganství je náročné, jak finančně, tak technologicky. Zatímco s vegetariány dnes počítá každá lepší hospoda, vegan se v ní, zpravidla, nenají. Uvařit vegetariánské jídlo, které bude dostatečně bohaté jak na bílkoviny, tak na minerály, stopové prvky etc., není problém – naši předkové takové jídlo dlabali, jak kdyby nebylo žádný zítra, akorát tomu neříkali vegetariánské jídlo. Uvařit veganské jídlo, každý den, 365 dní v roce, 30 let po sobě, aby obsahovalo to, co tělo potřebuje, je (téměř) nemožné, proto většina veganů bere nějaké „prášky pro vegany“, prostě nějaké kapsle s vitamíny, minerály atp. (které jsou v želatinových kapslích, a to jim nevadí, že to je vepřová želatina – blahoslavení chudí duchem jsou, neboť jejich království nebeské jest! 👌😅).
• většina lidí se stane vegany v příčině svědomí, a to v (relativně) mladém věku. A většina z nich se odradikalisuje, prostě časem už nevidí „Kladno tak hezky rudé“, a taky je jim, většinou, po čase z toho jejich žrádla blbě (na rovinu, spousta lidí i tak vaří blbě, ne tak ještě, když nemůže to a ono!).

Vegetariánství má kulturní tradici, primárně spojenou s buddhismem, takže Karíland, Siam, Viet Nam atp. Veganství nikoli.

Proto není poněkud možné udělat nějakou statistiku, která by byla s to odpovědět na Tvou otázku.

Co jsem četl, tak to souvisí hlavně s jejich celkově zdravějším způsobem života

Našel jsem porovnání s vegetariány, měli by žít déle:

Ještě jsem našel údaje o zdraví u veganů u vzorku 50 000 lidí:
https://tn.no­va.cz/zpravodaj­stvi/clanek/422428-jsou-vegani-vic-fit-nez-masozrouti-studie-odhalila-velke-zdravotni-riziko

Zdroj: https://cz.mo­refit.eu/oceka­vana-delka-zivota-vegetarianu-vs-masozravci/

Upravil/a: paul1

Můj postřeh: mám kamarádku veganku a je častěji nachlazená než ostatní mé kamarádky.

Upravil/a: quentos

Celé tajemství správného života tkví v odříkání. Z této prastaré skutečnosti se dá vyvodit i odpověď na tvou otázku, jestli chceš.

ne

1: https://www.o­asisofhope.com/~o­asisofh/media/pdf/met_ve­gan.pdf
2: http://bmj.fmed­.uniba.sk/2008/109­10-10.pdf
3: https://doc.re­ro.ch/record/293972/fi­les/nutrition­reviews55-s061.pdf

Záleží, jako vždy, na množství. Kdybych to měla rozvést, abych pokryla veškeré aspekty, byla bych tu do zítřka. Takže jenom asi budu šťourat do odpovědi od @Filip84 :)

Já zase znám minimum veganů, kteří by od toho časem upustili. Nevím, kde jste vzal, že je veganství finančně a technologicky náročné. Pokud byste narážel na každodenní požívání vysoce zpracovaných produktů, pak ano, např. různé sojové párky, nudličky, burgery, ty jsou poměrně drahé, výrobky musí projít spoustou procesů, kterými ztrácejí na výnosnosti živin, a nemají tedy z dlouhodobého hlediska příznivý vliv na zdraví. Pokud si ale budete vařit doma ze základních a běžně dostupných surovin, vyjde to buď nastejno, nebo výrazně levněji (záleží, jakou kvalitu výrobků vyžadujete). Jsou drahé luštěniny, obiloviny, sezónní zelenina…?

Nechápu ten výsměch s želatinovými tabletami. Vyrábí se i bezželatinové, a celkem běžně. Kdo to s veganstvím/ve­getariánstvím myslí vážně, jistě bere v potaz i tento fakt. Stejně jako kožené výrobky, netestování na zvířatech, barviva, atp.

Veganské, jak tomu říkáte vy, žrádlo, může být, pokud se dobře udělá, vynikající. Stejně, jako se nemusí povést masitý pokrm, nemusí se povést i bezmasý. Mně je po nemasitém jídle lehko a dobře a můžu okamžitě opět plně fungovat a klasický poobědový útlum prakticky neznám.

„Když nemůže to a ono!“ Ne že nemůže, ale nechce. A to je rozdíl.

Stále nějak nemůžu pochopit ten výsměch tomu, že má někdo soucit a jednoduše nesouhlasí s fungováním systému – velkochovy (ano, jsou u nás), testování na zvířatech, neustálé oplodňování dobytka a skotu, mletí malých kohoutků zaživa, a mohla bych pokračovat. To, co se děje, je extrém. Proč? Protože lidí je víc a víc a potřebují žít v nadbytku. A to není dlouhodobě udržitelné pro nikoho.