Veličiny se dělí na spojité a diskrétní. Spojitá veličina je např.
hmotnost nebo elektrický proud, diskrétní veličinoiu může být počet
jablek v košíku. Podívame-li se ale na věc podrobněji, zjistíme, že
spojitost hmotnosti nebo proudu je jen přibližná. Hmotnost předmětu je
dána součtem hmotností atomů, z nichž je tvořen. Hmotnost atomu je
diskrétní veličina, stejně tak jejich počet. Obdobně je na tom elektrický
proud, což je náboj za čas. Náboj je diskrétní, protože je roven součtu
jednotlivých elektronů, příp. jiných nosičů náboje. Takto bychom mohli
pokračovat s dalšími veličinami. Samozřejmě, že náboj elektronu nebo
hmotnost atomu jsou tam nepatrné, že v praxi můžeme tyto veličiny
považovat za spojité a podle toho s nimi počítat, což ovšem nemění nic
na tom, že se jedná o veličiny diskrétní. Otázka zní: existuje vůbec
skutečně spojitá veličina?
Napadá mě teplota a zejména čas. Je čas spojitá veličina, nebo existuje
nějaká elementární jednotka, „atom“ času? Pokud by tomu tak bylo, čas
by plynul po krocích. Nebo k odpovědi na tuto otázku věda ještě
nedospěla?
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
Zajímavá 0 před 5441 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Cas je jen nas subjektivni pocit,je to dosti relativni pojem
0
před 5441 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Statistická fyzika definuje teplotu jako střední kvadratickou rychlost částic. Pokud chceme zvyšovat teplotu (rychlost částic) musíme do systému dodávat energii. Tato energie však již je kvantována. Čas je považován za spojitou veličinu. Existuje jakési kvantum času (ale pouze dohodnuté), které vychází z Planckových škál. Je to asi 10−42 s. Tento čas je nejmenčím časovým okamžikem, který má ještě fyzikální smysl.
0
před 5431 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvekannas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2650 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1357 | |
led | 1356 | |
aliendrone | 1181 | |
zjentek | 1077 | |
Kelt | 1014 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |