Včera mne zaujala jedna věc z fyzikální chemie, a to termodynamické
zákony. Libovolný plyn má za daných podmínek určité vlastnosti. Platí
rovnice p.V = n.R.T, kde p je tlak, V je objem, n je počet molů, tedy
hmotnost ku molekulové hmotnosti, R univerzální plynová konstanta a T je
teplota. Pokud mám plyn v uzavřené nádobě a budu tu nádobu zahřívat,
tak se tam zvýší tlak. Za určitých podmínek to může bouchnout, roztrhat
tu nádobu.
Stejně tak by zvýšení tlaku při zachování objemu mělo zvýšit teplotu.
Pokud budu plyn stlačovat, tak se automaticky sníží objem a nenastane
žádná změna teploty. Mám uzavřenou soustavu, nic tam nemohu přidat, ale
logicky by zvýšení tlaku mělo zvýšit teplotu. Je nějaký způsob, jak by
se toho dalo teoreticky dosáhnout? Děkuji.
Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? Tonda Káňa před 192 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Tohle nemá cenu rozebírat, pro pochopení si o5tovně prosvišti https://onlineschool.cz/termomechanika/vratne-deje/
0 Nominace Nahlásit |
Zkus si vzít ruční pumpičku, sáhni si na její spodní část
u hadičky. Pak s ní dej takových cca 20 šlehů za sebou do pneumatiky a
sáhni si znovu na dolní část pumpičky. Teplo nevznikne třením pístu
o stěny trubky, neb je (alespoň by měl být) dobře namazaný tukem. Pokud
máš ještě pochyby, počkej až vychladne, poté s ní dej opět stejný
počet šlehů jen tak naprázdno a pak si znovu sáhni na spodní konec.
Vznětové motory dosahují zápalné teploty paliva právě kompresí vzduchu
ve válcích a po dosažení cca 600°C v kompresním prostoru se tam
vstříkne nafta. Žhavicí svíčky se používají pouze krátce pro
usnadnění startu a pak se žhavicí soustava vypíná.
3Kdo udělil odpovědi palec? Kelt, aliendrone, Ametyst
před 191 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Bot má pravdu, adiabatická komprese je to, co hledáš.
V praxi to uskutečníš přibližně tak, že ten plyn hodně rychle stlačíš a celkové teplo Q, které plyn odevzdá či přijme od okolí je, 0. Podle prvního termodynamického zákona platí ΔU = Q + W, no a když Q = 0, pak ΔU = W. Tedy ta práce, kterou vykonáš, se přemění na vnitřní energii. A jak jistě víš, čím vyšší vnitřní energie, tím vyšší teplota. 👌
Upravil/a: Tonda Káňa
0 Nominace Nahlásit |
To, co zmiňujete, se v termodynamice nazývá adiabatický proces. Adiabatický proces je proces, při kterém nedochází k přenosu tepla mezi systémem a jeho okolím. Jednou z vlastností adiabatického procesu je, že změna tlaku plynu je doprovázena změnou teploty.
Tlak plynů se tedy může zvýšit adiabatickým stlačováním. K tomu se například používají adiabatické kompresory (pístové, šroubové, axiální atd), které jsou v průmyslu používány ke kompresi plynu. Při kompresi dochází k práci proti vnitřnímu tlaku plynu, která se přeměňuje na teplo a zvyšuje teplotu plynu. Tento efekt můžete znát z jízdy na kole, kdy při pumpování duše dojde k jejímu zahřátí.
Naopak při adiabatické expanzi (rozpínání) plynu dojde ke snížení teploty. Tento jev je využíván například v ledničkách, klimatizacích a dalších chladicích zařízeních.
Důležité je podotknout, že reálné procesy většinou nejsou úplně adiabatické, jelikož nedokážeme plně zabránit přenosu tepla mezi systémem a jeho okolím. I přesto je však princip adiabatických procesů využíván velmi často v technické praxi.
0
před 192 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Jinak pokud jde o tu rovnici pV = nRT, tak to, že se ti třeba dvakrát zmenší objem neznamená, že se ti tlak musí zdvojnásobit, aby byla ta teplota konstantní. Tlak se třeba zvětší více, než se zmenší objem, takže pak se teplota zvýší.
U adiabatického děje např. platí tzv. Poissonův zákon (https://cs.wikipedia.org/wiki/Poisson%C5%AFv_z%C3%A1kon), kde vidíš, že pokud se ti tlak např. zdvojnásobí, tak objem rozhodně není dvakrát menší.
annas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2650 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1357 | |
led | 1354 | |
aliendrone | 1179 | |
zjentek | 1077 | |
Kelt | 1012 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |