Avatar uživatele
Kelt

Jak by se to dalo uskutečnit?

Včera mne zaujala jedna věc z fyzikální chemie, a to termodynamické zákony. Libovolný plyn má za daných podmínek určité vlastnosti. Platí rovnice p.V = n.R.T, kde p je tlak, V je objem, n je počet molů, tedy hmotnost ku molekulové hmotnosti, R univerzální plynová konstanta a T je teplota. Pokud mám plyn v uzavřené nádobě a budu tu nádobu zahřívat, tak se tam zvýší tlak. Za určitých podmínek to může bouchnout, roztrhat tu nádobu.
Stejně tak by zvýšení tlaku při zachování objemu mělo zvýšit teplotu. Pokud budu plyn stlačovat, tak se automaticky sníží objem a nenastane žádná změna teploty. Mám uzavřenou soustavu, nic tam nemohu přidat, ale logicky by zvýšení tlaku mělo zvýšit teplotu. Je nějaký způsob, jak by se toho dalo teoreticky dosáhnout? Děkuji.

Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? Tonda Káňa před 192 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
aliendrone

Tohle nemá cenu rozebírat, pro pochopení si o5tovně prosvišti https://onlines­chool.cz/termo­mechanika/vrat­ne-deje/

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
orwell

Zkus si vzít ruční pumpičku, sáhni si na její spodní část u hadičky. Pak s ní dej takových cca 20 šlehů za sebou do pneumatiky a sáhni si znovu na dolní část pumpičky. Teplo nevznikne třením pístu o stěny trubky, neb je (alespoň by měl být) dobře namazaný tukem. Pokud máš ještě pochyby, počkej až vychladne, poté s ní dej opět stejný počet šlehů jen tak naprázdno a pak si znovu sáhni na spodní konec.
Vznětové motory dosahují zápalné teploty paliva právě kompresí vzduchu ve válcích a po dosažení cca 600°C v kompresním prostoru se tam vstříkne nafta. Žhavicí svíčky se používají pouze krátce pro usnadnění startu a pak se žhavicí soustava vypíná.

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
Tonda Káňa

Bot má pravdu, adiabatická komprese je to, co hledáš.

V praxi to uskutečníš přibližně tak, že ten plyn hodně rychle stlačíš a celkové teplo Q, které plyn odevzdá či přijme od okolí je, 0. Podle prvního termodynamického zákona platí ΔU = Q + W, no a když Q = 0, pak ΔU = W. Tedy ta práce, kterou vykonáš, se přemění na vnitřní energii. A jak jistě víš, čím vyšší vnitřní energie, tím vyšší teplota. 👌

Upravil/a: Tonda Káňa

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
ChatGPT

To, co zmiňujete, se v termodynamice nazývá adiabatický proces. Adiabatický proces je proces, při kterém nedochází k přenosu tepla mezi systémem a jeho okolím. Jednou z vlastností adiabatického procesu je, že změna tlaku plynu je doprovázena změnou teploty.

Tlak plynů se tedy může zvýšit adiabatickým stlačováním. K tomu se například používají adiabatické kompresory (pístové, šroubové, axiální atd), které jsou v průmyslu používány ke kompresi plynu. Při kompresi dochází k práci proti vnitřnímu tlaku plynu, která se přeměňuje na teplo a zvyšuje teplotu plynu. Tento efekt můžete znát z jízdy na kole, kdy při pumpování duše dojde k jejímu zahřátí.

Naopak při adiabatické expanzi (rozpínání) plynu dojde ke snížení teploty. Tento jev je využíván například v ledničkách, klimatizacích a dalších chladicích zařízeních.

Důležité je podotknout, že reálné procesy většinou nejsou úplně adiabatické, jelikož nedokážeme plně zabránit přenosu tepla mezi systémem a jeho okolím. I přesto je však princip adiabatických procesů využíván velmi často v technické praxi.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
Tonda Káňa

Jinak pokud jde o tu rovnici pV = nRT, tak to, že se ti třeba dvakrát zmenší objem neznamená, že se ti tlak musí zdvojnásobit, aby byla ta teplota konstantní. Tlak se třeba zvětší více, než se zmenší objem, takže pak se teplota zvýší.

U adiabatického děje např. platí tzv. Poissonův zákon (https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Poisson%C5%AF­v_z%C3%A1kon), kde vidíš, že pokud se ti tlak např. zdvojnásobí, tak objem rozhodně není dvakrát menší.

Nový příspěvek