Jak fungují převraty?

Použije spíše slovo legitimní. Pokud společnost docílí shody (ať už převratem nebo postupnou změnou systému, což nemusí být ze začátku motiv většinové části společnosti), pak například v rámci demokracie se jedná o legitimní změnu. Právo není uměle vytvořený sci-fi produkt, je to výtvor lidské společnosti, na kterém se shodne. Ústava je základní právo (pravidlo), na kterém se lidé shodnou a vzájemně si podmiňují jeho dodržování.

Vůle většiny (lidu) se bere jako legitimita, správnost. Změna režimu či formy státu by se legálně měla provádět taky jen podle mínění lidu, většinového referenda atd.
Co se převratů diktatur týká, tak samozřejmě převrat zde nikdy není nelegální. Každá diktatura je nelegální sama o sobě – a to i když byl diktátor či totalitní strana zvolen ve volbách. U totalitní moci se pak drží neoprávněně a v neprospěch lidu, takže není možné říct, že v diktatuře dochází k převratu/zradě ze strany lidu. Ti z hora se naopak dopouštějí zrady a vlastěn přímo velezrady. V diktatuře by mohlo být jako nelegální převrat považováno, když někdo jiný svrhne diktátora (či stranu). aby se sám stal diktátorem.

Spekulativnější je to v případě z monarchie na republiku a naopak. Tohle by se vždy mělo řídit buď referendem (s opravdovou většinou hlasů – nikoli jen něco nad 50 %) anebo vůle lidu, armády, všech – i bez referenda. Proč i bez referenda? Protože vůle lidu (většiny) je, jak už jsem řekl, základ a ti co jsou u moci, byť třeba v demokratické republice, nemusí nějaké takové referendum vůbec připustit. Jenže ono nejde o těch pár lidí ve vládě, v parlamentu, ve stranách, ale jde o lid a tu formu vlády, kterou on chce.
Plno (nynějších) republik i s jejich ústavami, ve kterých je řečeno, že zrušit tutto ústavu atd. není možné, vzniklo taky nelegálním převratem a zradou. A ne z vůle lidu, většinou z vůle několika jedinců + PÁR jejich podporovatelů – i zahraničních, dokonce za poseldní staletí také z velké části z vůle jiných států (respektive jejich vysoce postavených úředníků) a lid daného státu, o kterém se jedná „nemusí“ tedy rozhodovat o ničem. Ale ono oprávnění se vždycky někde najde, nějak se vymyslí (to je to právo vítěze – jen musí správně formulovat, proč nelegálně udělal to a to, aby to vypadalo legálně a většina to za to považovala).
Ve skutečnosti, ale vždy platí právo vítěze, protože poražený už žádná nemá. Takže oprávnění se hledá, když en v zákonech země, tak ve všech historikých zákonech té země, když ne tám, tak v právu mezinárodních zemí i v jejich historii (úplně jedno, v jaké formě státu ty zákony jsou. Zkrátka se hhledá takové pdoobné právo ve světě, nynější i minulé, které by ospravedlnilo to, co někdo udělal). A když se třeba ani tak nic nenajde, tak se takový zákon/právo vytvoří.

Převrat je tedy násilné převzetí moci svrežením aktuální vlády a jejich představitelů v tom státě. Vždy násilné, ale jestli je oprávněné (opodstatněné) to záleží, jaký režim tam je, a kdo ten převrat dělá. Aby byl převrat legální musí jej vždy uskutečnit lid nebo jednotlivci s plnou podporou lidu.

Když už jsme u té demokracie a legitimity. Viděls jak USA šíří svou demokracii ve světě? Hezky a „mírumilovně“ demokratizuje ostatní státy.

Legální – to nevím, ale mám dojem, že velmi často jde o organizovanou věc, najmou se nějací „křiklouni“, využije se příhodná chvíle – např. při zorganizované demonstraci, křiklouni se rozptýlí, zapojí do demonstrace a strhnou k protestům ostatní atd.