Popkud by jsi ocel dokázal vyrobit tavením křemičitého písku, tak by byla také průhledná

http://media.roz­hlas.cz/_audi­o/02174273.mp3

"Šíření světla je ovlivněno vlastnostmi prostředí, kterým se šíří. Buď světlo prochází látkou téměř beze změny nebo se od předmětů odrazí světlo některé vlnové délky. Ostatní vlnové délky světla buď projdou nebo jsou pohlceny.

Průhlednost znamená, že světlo může látkou procházet a neodráží se zpět. Průhledné jsou kapalné nebo plynné látky, které mají molekuly vzdálené relativně daleko od sebe. U pevných látek, mohou být průhledné krystaly, kdy je uspořádání částic tak pravidelné, že mezi nimi vznikají mezírky, kterými může světelný paprsek projít. Protože se však sklo mnoha svými fyzikálními vlastnostmi chová jako kapalina, má podobnou vlastnost a světlo jím prochází. Nereaguje tak s atomy skla."

"15) Proč jsou látky průhledné? 04.06.2003

Dotaz: Dokázal již někdo přijatelně vysvětlit proč jsou některé látky průhledné a průsvitné? Jak procházejí fotony hmotou? Nezdá se mi, že by šlo o postupné předávání vlnění z čelní plochy skrz až na plochu výstupní. Dopadající fotony přece nemají takovou energii, aby dokázaly rozkmitat celou tlošťku a navíc (u látek průhledných) bez zkreslení. Jak to ty fotony dělají? (Pavel Dombrovský)

Odpověď: Vaše formulace se mi zdá být zatížena takovou „materiální“ představou fotonů jako kuliček z něčeho zformovaných – třeba střel, které si mají prorazit cestu „nepřátelským územím“. Ale tomu tak není. Realitě je stejně blízká představa, že foton je pomluva, která se šíří mezi lidmi – vzruší je (rozkmitá je), oni ji předají dál, a zapomenou na ni. I toto je samozřejmě jen příměr.
Chcete-li hlubší fyzikální obraz, podle kterého by taky šlo něco spočítat, pak nezbyde než sáhnout po nějaké učebnici fyzikální optiky. Z hlediska kvantové teorie je to všecko jednak složitější, jednak jednodušší. Zavádíme tzv. účinný průřez pro to, abychom jednoduše popsali „velikost terče“ při interakci (srážce); průběh srážky se počítá kvantově, ale o tom nemá smyslu mluvil takhle „letmo“. Taky foton (coby kvantovaná elektromagnetická vlna) v látkovém prostředí je „něco jiného“ než foton ve vakuu – v látce se prostě na elektromagnetických kmitech E, B „přiživí“ i nabité částice tvořící látku (jádra, elektrony). Proto vychází ustálená rychlost menší než c. Rozbor přechodových jevů je dosti složitý i klasicky (viz např. Stratton: Teorie elektromagnetického pole).
Mimochodem, takové neutrino dokáže proletět Zeměkoulí s velice vysokou pravděpodobností, že se vůbec neodchýlí.

(J.Obdržálek)"

Doplňuji:
Co že se najednou zajímáš o sklo? áááha… přípomíná ti vodu co? ta je taky průhledná.

>žbluňk<

Upravil/a: bolak

Takže, vysvetlíme si, čo to je svetlo:
svetlo je elektromagnetické vlnenie (obecne);
viditeľné svetlo je elektromagnetické vlnenie s vlnovou dĺžkou 400 – 800 nm.

Každá látka nie je pre elektromagnetické vlnenie absolútne nepriehľadná (optické vlastnosti látok). Niektoré látky (priehľadné) prepúšťajú elektromagnetické vlnenie – viditeľné svetlo, (takmer) bezo zmeny, niektoré vplyvom svojich optických vlastností toto vlnenie modifikujú – mení sa buď vlnová dĺžka žiarenia (napr. ohriatie sa kovu na slnečnom svetle premenou viditeľného svetla na infračervené „svetlo“ – skrátila sa vlnová dĺžka svetla, či prechod iba niektorých „farieb“ cez materiál), alebo jeho frekvencia (tam už to je zložitejšie).
Zákon zachovania energie nedovolí sa „svetlu“ stratiť sa – buď sa odrazí (aj od priehľadnej látky), je látkou pohltené (ako napr. teplo) či ňou prejde.

Optické vlastnosti látok nie sú dané atómami (neexistujú priehľadné a nepriehľadné atómy), ale stavbou (štruktúrou) látky – od kryštálov cez látky amorfné, s ohľadom na skupenstvo, bez ohľadu na teplotu a tlak.
Preto je napr. CO2 priehľadný, ale suchý ľad už nie (ale aj ten môže byť v niektorej modifikácii priehľadný).

Suma sumárum:
Pre elektromagnetické vlnenie (obecne) nepriehľadná látka neexistuje.

Sklo má inú skladbu atómov, než oceľ.
Doplňuji:
Arygnoc,
Ďakujem za odborné rozšírenie mojej stručnej odpovedi

Upravil/a: led