detstvo je obdobie, kedy dieťa získava návyky na celý život – a je preto dôležité naučiť ho, že svet sa netočí podľa jeho prianí, ale ono sa musí prispôsobiť okoliu – lebo ak nie, tak to bolí.
vedel to už pán komenský.

takže žiadne extrémy – učiteľ má proste pravdu.
a basta.

;-Q

Názory se různí.

Donedávna jsem neměla ponětí, co Montessori je. V našem městě existuje jedna škola asi z 18 ZŠ v celé ČR. V současné době pokračují žáci na 2. stupni, mám dojem, že v 7. třídě.

Nevím, zda někde byl tento typ školy otevřený dříve, ale přijímacími zkouškami moc uchazečů o studium na SŠ neprošlo, takže se nedá zatím hodnotit. Sama jsem na úspěšnost zvědavá.

Střední školy Montessori zatím u nás neexistují na rozdíl od jiných zemí. V r. 2008 bylo otevřeno první lyceum.

Moje blízká příbuzná na této škole učí od září. I když je kvalifikovaná, musí si doplnit vzdělání, jezdí každý měsíc do Prahy, kde se učí učit v této škole.

Má třídu tzv. trojročí – 1.-3. třídu Za tuto dobu mus dítěí zvládnout základní učivo stejně jako děti z normální ZŠ. Jedno dítě zvládne dříve MAT, jiné CJL atd.

Co jsem se od ní dověděla, je že práce pro učitele je náročná, musí dítěti vypracovat týdenní plán, protože každé dítě pracuje individuálně, jen něco je společného, na začátku hodiny se doví plán. Vyučující zapíše úkoly do seštitu, pak kontroluje zpětnou vazbu. Učitel má k ruce asistentku, která podle plánu připravuje pomůcky.

Když si dítěi neví rady, přihlásí se, ale učí se i trpělivosti, čeká „ve frontě“, než na ně dojde řada. Někdo počítá, jiný se zabývá češtinou, nesedí v lavicích, ale samy si volí místo. Mají kolem sebe pomůcky – využívá se mnohem víc zásada zapojení více smyslů. Musí se dohodnout, kdo kterou učební pomůcku použijte atd.

Ptala jsem se jí na pocity z dvouměsíčního působení, je velmi spokojená, nadšená, chválí i spolupráci s rodiči, kteří se mohou přijít na své děti podívat.

Přínos? Při práci se děti radí napřed mezi sebou, na učitele se obracejí až v druhé fázi – větší samostatnost, spoléhat se na sebe,. trpělivost, slušnost atd. Ve třídě je ticho na rozdíl od normální školy.

Učitel pomáhá jen tehdy, když je třeba, respektuje děti, neruší je při práci, pozoruje je, protože je bude slovně hodnotit.

Děti jsou otevřenější, odvážnější a jak jsem uvedla, hlavně samostatnější. Někdy to vypadá, že provokují, jsou totiž zvyklé kdykoli o cokoli požádat, kdykoli s kýmkoli spoupracovat, diskutovat.. Ddokáží oponovat, ale zároveň vycítí, že by přesáhly určitou míru. S podmínky výuky i se poměrně brzy vyrovnají, mají dobré výsledky, protože se umějí učit a hledat. Vhodné pro výchovu budoucích manažérů.

Jak jsem uvedla, zatím nemohu a nechci posuzovat, co j pro děti lepší či horší. Snad po roce bude poznat rozdíl mezi dítětem z klasické ZŠ a Montessori.

Já osobně bych Montessori nedoporučovala, ale(…), jsou jiné a lepší.
(jsem anthroposofka, tedy konkurence)U Mon­tessori je ale jasná výhoda, že máš děti „mezi svými“(a rodiče jsou akademici atd) a né ve třídě, kde je polovina cikánů(na ZŠ)- ale teď jsem trošku odbočila do budoucnosti, teď to snad ještě není tak žhavě téma :DDD

Já mám známou její dítě na takovou školu chodí, nedávno jsem je potkala a trochu jsme se zakecaly a ten její spratek se začal rozčilovat, že se nudí a když ho pomalu na kolenou poprosila ať počká, tak do ni kopl, no fakt, jsem byla v šoku, no naštěstí nekopl do mě, bo znáte to, reflex:-)))

No z něj bude osobnost:-(((