Náhodou jsem dnes „potkala skvost“ – návod „Jak postupovat při odvolání proti nepřijetí na SŠ“.
Obsahuje gramatické chyby, dokument není správně (viz např. předložky na koncích řádků, osamocený nadpis na konci stránky, …) formátován, autor zřejmě nezná ani normu pro úpravu písemností. A to nemluvím o vzoru textu odvolání, který je stejně jako většina (ještě jsem neviděla správný vzor žádné písemnosti) vzorů v internetu hrozný.
Přemýšlím, jak dobře žáci řevnické ZŠ zvládají češtinu a jak asi uspěli v přijímacím řízení…
Přiložený obrázek je zmenšený pritscreen dokumentu v odkazu (formát PDF, 176 kB): http://www.zsRevnice.cz/subdom/new/sites/default/files/dokumenty/poradenstvi/Jak-postupovat-p%C5%99i-odvol%C3%A1n%C3%AD-proti-nep%C5%99ijet%C3%AD-na-S%C5%A0.pdf
Mohou se děti na základě takových příkladů něčemu pořádně naučit? Co si o tom myslíte?
_________
Doplňuji:
Podle mne je jedno, kdo dokument psal → jestli výchovný poradce, češtinář nebo sekretářka. Snad se shodneme v tom, že to nepsal/a uklízečka kuchařka či školník a všichni ostatní by češtinu umět měli. Sekretářka by navíc měla zvládat i formátování.
Pořád se mluví o výchově příkladem → v oblasti školství to podle mne platí dvojnásob.
Děkuji všem za odpovědi.
[Tentokrát mám těžké rozohodování, čí odpověď ohodnotit.]
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
Zajímavá 4Pro koho je otázka zajímavá? annas, quentos, marci1, gecco před 2749 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Odpoveď byla označena jako užitečná
Ten text je samozřejmě dosti kostrbatý, ale zase bych z toho moc nevyvozoval. Nevíme, kdo konkrétně to psal. Předpokládám, že to nebyl češtinář, a také bych se nedivil, kdyby to byl nějaký u nás dlouhodobě žijící cizinec. Patrně by bylo dobré, aby texty, které škola zveřejňuje, vždy zkontroloval někdo kompetentní.
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?ivzez Nahlásit |
😉
No – nejsem si jist, zda to ´za mne´ bylo lepší…
Znalost češtiny jsem získal až na SŠ – a to, domnívám se, hlavně
vlastní četbou…
😉
0 Nominace Nahlásit |
Profesorku češtiny jsme měli super, hodně nás naučila. Dnešní děti a mládež to má asi trochu těžší. Jediná rada: číst, číst, číst. 🙂
0 Nominace Nahlásit |
Češtinářky jsme měli fajn, mé dcery též.
Měli jsme kvalitní základy ze ZDŠ, na SŠ se jen „piloval“ sloh,
diktáty a hlavní byla literatura.
Ostatní učitelé mluvili hovorově.
Když slyším kantory z některých ZŠ, SŠ na Moravě, říkám si, jak asi
probíhá výuka ČJ? A jak mohou jejich studenti zvládnout nebo odmaturovat
z ČJ. 😉 Alespoň v TV nebo rozhlase bych čekala jiný projev a češtinu.
…
Na VŠ je to z vyučujících zřejmě samý dyslektik nebo je jim pravipis
ukradený… ..Některé dopisy, pokyny, odpovědi zasílané prostřednictvím
internetu jsou k pousmání. 😁 Nejsem přímo gramatický „nácek“,
nedokonalost ráda odpustím 🙂.
Další komické počtení (po jazykové stránce) jsou soudní rozsudky
staršího data
a lékařské zprávy i dnes 😉.
0 Nominace Nahlásit |
Tak jako se někdo neumí jasně a srozumitelně vyjadřovat při slovním
projevu, tak se někdo neumí vyjadřovat jasně a srozumitelně písemně. Pak
by bylo ale nutno, aby nebyl „připuštěn“ k tomu, že dělá škole
takovouto zápornou reklamu.
Jinak, „škola, základ života“, ale celoživotní vzdělávání (četba,
psaní-co se týče písemného projevu) absolutní nutnost.
Já měl vždy na učitele češtiny štěstí. Ale z teorie si už moc
nepamatuju. Ale protože jsem byl celý život nucen při své práci hodně
číst a psát, myslím si, že je to hlavní příčina, že se snad vyjadřuji
srozumitelně a snad ani moc pravopisných chyb nedělám.:-)))
@Gecco:
Já jsem na tom naopak, češtinu umím hlavně ze základky. Na gymnáziu
už jsme se z mluvnice (téměř) nic nového neučili, snad jen ve
stylistice…
Možná, že jsem na základce měla štěstí, učila mne vynikající
češtinářka.
Ivzez – to´s měla štěstí…
Já si ZŠ pamatuju jednu vynikající učitelku výtvarky (to, že umím
houbeles, není její vina), jednu výbornou fyzikářku a naprosto geniálního
učitele ´dílen´, jinak o nich asi nedokážu říct nic moc
pochvalného…
☹
SŠ – to byla jiná…
😉