Jak naučit dítě se učit?

Hlavne ji nenutit nasilim, kazde dite nemusi bavit se ucit pisnicky ci basnicky. Zkuste objevit jinou cinnost, ktera ji bude vyhovovat. Sam na svych detech pozoruju, ze nejlepsi je nechat dite samotne at si najde svoji oblast zajmu a v tom jej podporovat.

Především nemějte na dcerku příliš vysoké nároky. Do školního věku, kdy se opravdu bude muset učit má ještě čas. Nenuťte ji a raději sledujte, co jí opravdu jde a zajímá a snažte se rozvíjet to. Určitě těch pár základních básniček a písniček umí a pokud jí to nebaví, víc jí jich stejně nenaučíte a jen v ní vzbudíte k básničkám a písničkám odpor.
Pokud přeci jen chcete, aby se nějakou naučila, zvolte zábavnou metodu – můžete si písničku společně namalovat, nakreslit, zahrát či zatancovat. Zkuste jí propojit právě s tím, co dcerku nejvíc baví, bude tak pro ni lákavější.

dobrý den, naše dcera třeba donedávna nechtěla, abych si s ní „četla“ – je jí 2,5 roku… a básničky a písniči teď sama začíná vyžadovat a to tím způsobem, že třeba 6–10× za sebou zpívám a nebo říkám jedno a to samý pořád do kola:-) ale už to začíná nést ovoce – už to zkouší sama „zpívat“ a nebo říkat básničky a říkanky…
zkuste třeba CD s písničkama, CD s pohádkama nebo říkadlama – to u nás pořád vede, sama si říká co buď zpívat, a nebo, co jí mám pustit… Hlavně děcko do ničeho NENUTIT !!! to je to nejhorší, co se dá uděat, nechat jí, ať zpěvu a básničkám a tomu ostatnímu sama přijde na chuť…

Nejlépe se děti učí napodobováním. Stylem „opakuj po mně“ dítě odradíme hned na počátku. Takže ve vhodných chvilkách říkanku dítěti přednášíme, postupně zkusíme některé slovíčko vypustit, počkáme, zda ho dítě doplní, a když ne, tak mu napovíme. Potom zkusíme vynechat jinou část a najednou zjistíme, že stačí napovědět začátek a dítě ji přeříká celou. Básnička je na světě!

Nesmí se učit, nesmí mít pocit že se učí… musí si hrát 😉

Začněte s jednoduchými říkankami, nejlépe spojené s pohybem… nejde o logiku či hluboký smysl slov, jde především o rytmus !

Říkanka jako dialog je ideální na procvičování paměti. Dítě se učí doplňovat vždy vhodné slovo nebo veršík. Děti mají tento druh „dialogu“ velmi rády.
Např.
Kde je bába? – Kávu dává.
Kde je děda? – Tátu hledá.
Kde je táta? – Je u auta.
Kde je máma? – Je tu s náma.

ono to půjde…jen netlačit na pilu 😉