Jak probíhá schvalování zákonů?

SLOŽITĚ:

1. návrh zákona může předložit kterýkoli poslanec, senátor, vláda nebo zastupitelstvo kraje… a to do rukou předsedy směnovny
2. dále je návrh předán všem poslancům a poslan.klubům a vládě (pokud není sama překladatelem návrhu)
3. vláda musí do 30 dní dát stanovisko
4. pak je návrh zařazen do programu nejbližší schůze směnovny
5. První čtení – k návrhu probíhá rozprava, která může skončit usnesením sněmovny, že návrh zamítá nebo vrací k dopracování
6. A nebo je návrh puštěn dál a je přikázán nějakému výboru k dalšímu projednávání (zde může nastat ´hádanice´ kterýže výbor to má projednávat 🙂
7. Druhé čtení – schválený výbor překladá směnovně doporučení zda návrh schválit či nikoli, navrhne změny… a následně směnovna rozhoduje zda návrh zamítnout nebo vrátit výboru k dopracování
8. A nebo je návrh puštěn dál nejprve do obecné rozpravy a pak do detailní rozpravy, během které jsou projednávány pozměňovací návrhy…i nyní může být návrh zamítnut nebo vrácen výboru k dopracování
9. Třetí čtení – po rozpravě lze měnit pouze legislativní chyby, gramatické a tiskové chyby
10. Schválený návrh zákona je odeslán do Senátu a po jeho schválení je zákon PŘIJAT…
11. Pokud Senát návrh zamítne, je vracen zpět do sněmovny a pak musí svůj původní návrh schválit 101 poslanci
12. PREZIDENT může (neústavní) zákon nepodepsat, ale sněmovna jej může přehlasovat opět 101 poslanci
13. Schválený zákon může být případně napaden jen u Ústavního soudu… a nebo samozřejmě novelizován v Poslanecké sněmovně

HOWG

tri poznamky ke standovi:

1. Senat muze navrhnout zmeny, pak poslanecka snemovna hlasuje o zneni navrzenem senatem (prosta vetsina), pokud neschvali pak o puvodnim zneni (nadpolovicni vetsina vsech)
2. prezident muze nepodepsat jakykoliv zakon, s jeho ustavnosti to nesouvisi
3. krapet jiny proces je u zakonu ustavnich a zakona o rozpoctu