Jak rozvijet schopnosti a dovednosti u 1 rocniho ditete?

Záleží trochu, co už umí. Některé roční dítě už chodí, jiné ani náhodou. Některé ještě neřekne aní „máma“ nebo „táta“, jiné umí pár základních slovíček a jsou děti, které jich řeknou víc než „pár“. Ale obecně – věnujte se mu a poskytněte mu, co nejvíc vjemů a nových objevů – a samozřejmě rozvíjejte to, co už zná. Můžet zpívat, prakticky cokoliv, ale takové ty jednoduché dětské písničky: Já mám koně, Pec nám spadla… Když to bude něco s pohybem, ještě lepší. Můžete mu odříkávat říkanky. Stavte kostky, prohlížejte si spolu knížky, nejlépe leporela. Jste-li odvážná, vemte velký kus obyčejného balicího papíru (bez vzoru) a silnější pastelky nebo omyvatelné fixy a můžete zkusit i malovat. Choďte na procházky a ukazujte mu cokoliv, co uvidíte. Roční dítě zaujme i naprostá samožřejmost.
Doplňuji:
IK: Roční dítě chodit může, ale ani zdaleka nemusí. I podle těch nejšílenějších tabulek to má stihnout do ukončeného 18 měsíce. Mám dvě děti, ani jeden v roce nechodil, do 18 měsíců to ale stihli oba, s tím, že ten druhý ještě dost kuriozním způsobem.

Upravil/a: Nuk nuk

nejdůležitější je se plně věnovat ..vnímat potřeby.
Vím, že to zní jako samozřejmost, ale není, tak mi to přišlo užitečné napsat.

V roce by dítě mělo už chodit. Přesněji:
chodí přidrženo za jednu ručku
chodí po rukách a nohách jako medvěd
šoupe se po zadečku
rozumí jednoduchým otázkám: „kde je tvé autíčko, kdepak máš panenku" apod.
dává pusinku
říká 2 až 3 smysluplná slova, stydí se

Všechno to už v roce dítě je schopné dělat takže můžeš i cvičit a zlepšovat. Mluvit na něj a ukazovat, pojmenovávat známé věci, pokládat jednoduché otázky, dodat kostky na stavění věže, a různé předměty které nemůže spolknout a jde s nimi manipulovat, strkat do podobných otvorů a vše s čím si může trpělivě a samostatně hrát…

Zdroj: http://www.vol­ny.cz/novacka/voj­ta/vyvoj.htm

Já teď chodím s patnáctiměsíční dcerou na batolecí cvičení. Moc jí to chytlo a cvičení v kolektivu stejně starých dětí jí vyloženě prospívá. Ony ty děti se učí od sebe navzájem a spoustu toho odkoukají. Docela mě překvapilo, že i když je to jen jednou týdně, jak moc se posouvá dopředu. Motoricky, i mentálně.

Nám asi nejvíc v rozvíjení pomohlo být mezi svými vrstevníky.Malý od nich lecos pochytil :), pak jsme začli chodit do rodinného centra Honzík, kde si vyhrál ještě víc.Hrou se učí

i před porodem dokáže už díte vnímat jazyky a bezproblémů je rozeznávat,hudbu také vnímají,vše co kdo povídá..jeho smysly jsou funkční,takže cokoliv umí vnímat,i když to si člověk myslí,že ne..

K tomu chození (kromě toho, že může, ale nemusí). Nám všichni v oboru vzdělaní (narozdíl od babiček, tetiček apod) stále zdůrazňují že děcko nemáme posazovat, nemáme učit chodit voděním za ručičky apod. Pouze dát prostor, dát motivaci a nechat ať si všechno vyzkouší samo.