Avatar uživatele
Mirdas

Jak se dá vysvětlit Stockholmský syndrom?

Co je to Stokholmský syndrom zřejmě všichni víme, ovšem proč tomu tak je ?
Doplňuji:

Trpí tímto syndromem také někteří obyvatelé diktatorských režimů ?
_

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Zajímavá 9Pro koho je otázka zajímavá? annas, samicek333, iceT, johana 56, zzzzz, marci1, Stingo, Dane, Nazdar Bazar před 3746 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
Nazdar Bazar

Jakmile přerušíme člověku veškeré vazby, a zůstane mu jediný lidský kontakt. Je jen otázka času kdy se pro něj jediný člověk, se kterým se stýká, stane středobodem světa. Toho využívají agresoři, únosci i vůdci sekt.
Doplňuji:
To je dobrý postřeh, uplatňují se zde stejné principy-vyvolání strachu a závislosti, izolování od okolního prostředí. Diktátor se stává bohem a sluncem pro ty, které utiskuje.

Upravil/a: Nazdar Bazar

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
bolak

Jednoduché vysvětlení v jedné větě: „Každý potřebuje mít nějakého přítele.“

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
annas

K doplnění otázky.
Asi před rokem jsem v TV zhlédla pořad, proč se u nás v 50. letech zbožňoval Stalin. Stejně tak tomu bylo v Rusku,. Mezi nejvýznamnější Rusy totiž patří Lenin a Stalin. NJistým způsobem šlo o lásku, složitý vztah, jímž mnozí ji vyjadřovali především Stalinovi z vděčnosti za vítězství ve 2. sv. válce. Podobně u nás – všechno se přebíralo jen černobíle a vnucovaly se ostatním zkreslené informace. Přidaly se sliby, ale i vyhrůžky. . Vždyť z Východu přichází jen dobro, protože spojenci nás zklamali … .

U nás především levicově orientovaní vládci potřebovali někoho, kdo jim ukáže cestu, byť později vyšlo najevo, že nebyla správná. Proto milovali ruského diktátora, potřebovali ho tak jako fotbalisté trenéra.

Proto se domnívám, že jistým způsobem šlo v totalitě o jednu formu „Stockholmského syndromu“, a to z důvodu psychického teroru, často z obavy o život. Proto se někteří přizpůsobili a schvalovali různá zvěrstva, třeba při tzv. kolektivizaci vesnice, politických procesech atd. I když někteří opravdu věřili …

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
marci1

Vysvětlení historie Stockholmského syndromu :
„V roce 1973 se Jan-Erik Olsson a Clark Oderth Olofsson (nyní Daniel Demuynck) pokusili vyloupit jednu z bank ve Stockholmu. Loupež nevyšla a muži zadrželi rukojmí. Vyjednávání trvalo 130 hodin. Po propuštění považovali rukojmí únosce za své ochránce a policisty za nepřítele.“

Zdroj: http://cs.wiki­pedia.org/wiki/Stoc­kholmsk%C3%BD_syn­drom

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
anonym

Ad Doplnění: Ne, nemyslím – tomu se říká ´vymytí mozku´ – někteří natolik podlehnou propagandě, že nejsou sto reálně (logicky) hodnotit děje v totalitním režimu – stávají se loutkami ovládanými psychologickými ´triky´ a metodou cukru a biče.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Dane

Když to vezmeme z pohledu domácího násilí, tak oběť často nedokáže z nějakého důvodu (nejčastěji finančního) vztah s trýznitelem ukončit. Většinou přijímá nepsané zákony a uznává, že chyba není na straně toho, kdo ubližuje..
Doplňuji:
Vemme si třeba období druhé světové války (popř. korejského hladomoru), kdy lidi sužoval hlad natolik, že byli vděční za každou suchou kůrku chleba. Asi není překvapivé, že oběť v takové situaci vyvine pozitivní emoční vazby k trýzniteli… (Myslím si, že stockholmský syndrom se vyskytuje nejen u lidí žijících v nedemokratických systémech.)

Upravil/a: Dane

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Coldy

Za Stockholmský syndrom může příroda a evoluce. V přírodě je (a vždycky bylo), že skupina primátů mohla napadnout druhou. A primáty byli naši předci a jsme jimi i my. Vítězové unesli ženy a dívky do svého harému a když bylo třeba (třeba ze strachu před další skupinou), tak i chlapce nebo dokonce i muže. A ten kdo se přizpůsobil a přijmul fakt, že nyní žije s „vrahy“ svojí skupiny, ten přežil a měl šanci předat svoje geny dál. Kdežto ten kdo tuto situaci nepřijmul a vzdoroval, byl zabit a jeho geny se nedochovaly. Dělo se tak v pravěku, starověku, středověku… Mamlúci v Egyptě, indiáni v severní Americe (systém jejich adopce), domorodci v Africe… A děje se to i dnes viz. islamisti a jejich únosy žen. Toto chování je pozorovatelné nejen u člověka, ale i u šimpanzů a předpokládám i u ostatních primátů.

Tudíž je to to podvědomá/nevědomá reakce, která samotnou osobu ochraňuje/zvyšuje její šanci na přežití.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
bolak

Často je to vidět ve filmech, i když tam to není takhle přímo pojmenovaný. Člověk mu zabije přítele, pak ho zajme nebo unese, a jak spolu trávěj chvíle, jeden s druhým, začnou komunikovat a i když ho ta unesená osoba nenáviděla, tak po čase ty prvotní emoce oslábnou, a když nastane nějaká podobná situace a jsou v ohrožení, tak jeden druhýho chrání.

před 3748 dny Odpovědět Nahlásit
Nový příspěvek