Pokud jsem ještě pracoval, stihl jsem více. Je to tím, že si říkám, zítra je taky den?
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
Zajímavá 15Pro koho je otázka zajímavá? annas, Vendys2, iceT, Andělé, johana 56, Jikra, Drap, fcoop, huxa, Damiana, briketka10, otaznik007, osamělývlk, anonym, gagaga před 4282 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Odpoveď byla označena jako užitečná
Maňana (zítra je taky den-říkají mí příbuzní žijící ve
Španělsku), je také momentálně můj problém. Nemůžu sehnat práci,ani
s angličtinou a kdosi mi poradil se naučit němčinu,kterou u nás
vyžadují.Když jsem chodila do práce,školy,veškerý nápor jsem stihla,ale
teď,když nechodím ani do školy,práce nebo učiteli cizího jazyka,nemám tu
správnou motivaci. Stále jsem doufala,že najdu práci a ušetřím tak na
vysokou,po které jsem toužila. Ale peníze nemám,tak je pravda se naučit
alespoň tu němčinu. Jenže tj.právě ten můj problém. Nikam nedocházím a
to mne nemotivuje. Už jsem se sice rozhodla,našla jsem tu i rady,jakou knihu
nebo co si koupit,ale maňana je zatím stále silnější než mé rozhodnutí.
Navíc se mi řeč nelíbí,jako angličtina,kterou jsem se doslova s láskou a
chutí učila.
Je opravdu těžké se do něčeho dokopat,když nás netlačí čas ani nic
jiného. Chce to vůli,sebepřesvědčení a hl.motivaci. Dostala jsem
krásnou radu od -iv-,že i kdybych němčinu nevyužila v práci,dělám to
hl.pro sebe. Takže když není pro co se dokopat,tak hl.pro sebe. A tj.přeci
ta nejlepší motivace…:))
Přeju Vám i sobě,ať maňana už nad námi nevyzraje.:)
2 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?fcoop, anonym Nahlásit |
Když máš víc povinností, musíš si čas umět zorganizovat. Tím pádem
toho i víc stihneš, protože jsi pořád „v poklusu“. Jakmile člověk
vypadne z jakéhokoli zaběhnutého rytmu, musí si své další a nové
aktivity přizpůsobit novému režimu. A to jde obvykle hůř, když tam není
nějaká pracovní povinnost. Začneš rozhodovat sám o sobě a tím pádem se
naučíš i mávat rukou nad spoustou věcí – protože zjistíš, že ono
se fakt nic neděje, když se to odloží.
Jestli ti to ale vadí a chybí (tento problém řeší často důchodci, lidé,
kteří přišli o práci, studenti, kteří dokončili školu,…), musíš to
sám nějak změnit.
Doporučuji ti najít si něco, co vyžaduje nějaký řád. Ať je to práce na
zahradě, pes, pravidelné tréninky, nějaká zájmová činnost, při níž
ale bude tvá dochvilnost důležitá. Nevím ale kolik ti je let a co je nyní
tvou prioritou.
0 Nominace Nahlásit |
Těžko říct, čím to je. Je to ale den ode dne stále obtížnější. Nevím, jestli tě to potěší, ale určitě to neni jenom tvůj problém.
0 Nominace Nahlásit |
Také já si tuto otázku občas položím,při zaměstnání se toho stihlo daleko vív.Možná přibývajícími léty,snad je člověk pohodlnější,pomalejší.Zřejmě slabá útěcha,ale nejste v tom sám.K ničemu se nedokopávám,žádné násilí.Snad proto,že jediné „musím“,které nelze odložit ,je jednou opustit svět…
0 Nominace Nahlásit |
Ne nadarmo se říká, že práce přesně vyplní čas, který na ni máš… Pokud teda máš celý volný den, většino toho uděláš stejně, jako když máš 3 hodiny času. Zkus si třeba něco přečíst na zenhabits.cz či mitvsehotovo.cz
0 Nominace Nahlásit |
Zkuste tuto knihu: http://www.cbdb.cz/kniha-31935-snezte-tu-zabu-eat-that-frog ale spíš to bude otázka přístupu… Slyšel jste o proaktivním chování? Nejdříve by si člověk ujasnit cíl, proč jej chce dosáhnout, uvědomit si, kam chce svůj život směřovat, jakým člověkem chce být… Chcete něčeho dosáhnout? Tak věci neodkládejte ;) na toto téma bych zase doporučila tuto výbornou knihu: http://www.cbdb.cz/kniha-56532-promena-switch-how-to-change-things-when-change-is-hard
0 Nominace Nahlásit |
Řekni si, že prostě musíš. Nebo si za splněný úkol slib odměnu. Jo, jo, čas. Běží a běží a běží…
PS: Mám stejný problém…
0 Nominace Nahlásit |
Česílko,gratuluji k úspěšnému vykročení vstříc aktivitě.Odpovědi Andělé a Damiany i mně vedou k zamyšlení a moc za ně děkuji.Zřejmě nejtěžší bude překonání pocitů nepotřebnosti a zbytečnosti se o cokoli pokusoušet.A ta poslední jistota snad ještě chvíli počká…
Ahoj Johanko :), děkuju,to mě i jistě Damiánku moc těší.:))
To máš velkou pravdu,to bude na tom to nejtěžší…Překonat sama sebe je
kus práce…:)
Mohu říct, že mám své Andělé. Díky ti jsem si udržel bonitu v jednom finančním domu, a doma jsem to trošku zkulturnil.
Andělé mají upřímnou radost z úspěchu druhých.:)) Je to jako
pohlazení po duši.:))
Česílko,moc Ti fandím,klobouk dolů!!! :))
Dnes jsem udělal první krůček, díky za nakopnutí, tohle jsem potřeboval.
díky všem,
Andělé líbí se mi odpověď a nutí k jedné věci, když už nic, tak
aspoň pro sebe, časem se využití najde.
-
Damiana, ano, rozhoduješ o sobě a na mě nezáleží, 50, teď jsem pomohl
kámošovi s kredity, co dělat, něco jsem sepsal, dodal kontakt, který
potvrdil co jsem sepsal, aby to získal zpět, aspoň něco se zase povedlo,
pomoci druhému.
-
Johana 56, ano, poslední tři slova jsou jistota.
-
terry, nepotřebuji, ale chci, bohužel to většinou odsouvám.
-
Orange, to mi připadá jak citát, ale vystihuje to podstatu.
-
Naggi, z knih se dá čerpat spousta moudra, ale uvést do praxe je
problém.
Česílko,děkuju,jsem ráda,že se odpověď líbí a že Vám věta od -iv-
také něco dala.:)
Někdy si neuvědomujeme,že vše co děláme,děláme i pro sebe. I Vaše
pomoc druhým,je přinejmenším dobrý pocit sám ze sebe a to není málo.
Tak teorii máme,teď už zbývá hurá do praxe…
Tak ať se nám zadaří…:))
Drape, díky, nepotěšil si mne, ale zkusím to.
Nechtěl jsem zarmoutit. Ten první krok je asi vždy nejhorší. Jak už se začne, s čímkoli, tak pak už to většinou jde.