Jak se mam chovat aby si lidi myslely ze sem uz velka holka a ne dítě??

Není to jednoduchá otázka. Nevím kolik je Ti let, ale pravděpodobně moc ne. Chovej se zodpovědně, samostatně, pomáhej doma. Vždy je lépe, pokud něco uděláš sama, než kdyby Ti to rodiče museli přikazovat. Potom Tě okolí bude brát za „velkou“, „rozumnou“ holku. Je hezké, že máš zájem „být velká“. Držím palce ! 🙂

Těžká věc. Každý člověk má jiné nároky a představu o tzv. „dospělosti“.
Není podstatné, co si lidé o tobě mají myslet. Důležitější možná je to, co vyplyne z tvého chování, co budou cítit a ev. vidět.
Od dospělých se mimo jiné požaduje zodpovědný přístup k životu „povinnostem“, samostatnost třeba v rozhodování, stabilizují se životní postoje. Postupně se osvobozuje od závislosti na rodině (ideální je zachovat kladné vztahy). Dospělý člověk nese zodpovědnost za sebe a své jednání, dokáže sladit své potřeby s potřebami jiných.
Každý den je schopen vykonávat přiměřené množství práce (spolupráce a rozvržení v rámci rodiny) a skloubit vše s odpočinkem. Rozvíjet se, vzdělávat, klást si cíle…
Tak už dost pouček :D, ve většině z nás naštěstí zůstává kus malého děvčete a chlapce :)
Zkus si na toto téma popovídat s rodiči. Zjistíš, jakou mají představu, co od tebe vlastně očekávají. Pak se rozhodni, co s tím můžeš a chceš udělat TY sama.
Pokud jsou v rodině zdravé vztahy, láska a tolerance, bude to hračka.
(Pravda, někteří rodičové mají někdy nároky nesmyslné a své nesplněné ambice vkládají do dětí. Bývají také unavení, nevrlíí… Nikdo není dokonalý :), ani my dospěláci!).

na čom vám viac záleží:

• aby si ľudia mysleli, že ste už >velká holka<
• aby ste boli >velká holka<

ak sa chováte ako dieťa, je to v poriadku, dospievame našťastie nie podľa kalendára.
verte, my chlapi o tom niečo vieme, vraví sa, že muži z puberty vychádzajú 5 minút po smrti.

Viete ako je fajn si hrať s vláčikom i po päťdesiatke?

To neni dulezite…hlavni je , abys nezkousela kourit nebo neco podobneho,co by bylo zdravi skodlive,neod­pustila by sis to az bys mela dite, mohlo by mit nejake postizeni, to jsou opravdu dulezitejsi veci, dale,vyjadruj se slusne,normalne pozdrav sousedy…

Rodiče po tobě nejspíš vyžadují zodpovědnost za „něco“ (a to může být cokoliv od školy, přes domácí práce, kamarády atd.). Marná sláva je ale na nich, aby ti vše řádně vysvětlili. Do hlavy jim nevlezeš a pokud ti neřeknou, co od tebe očekávají, tak jim asi nebudeš umět vyhovět.
Takže buď sama sebou a nelámej si hlavu s tím, co po tobě kdo chce.
(Mám vnučku, která od rodičů „dostala“ k 6. narozeninám povinnosti – vynášet koš a obstarávat myčku. Takže doma je to „už velká holka“. U mne jako u babičky je taková, jakou se být cítí a jakou být chce. Nemyslím si, že by děti měly být předčasně vyspělé jenom proto, že si rodiče myslí, že jsou na to dost velké.)
Každý musí na změnu dozrát. Až přijde tvůj čas, budeš vědět, že jsi velká holka a budeš také chápat, co to znamená.

dobré je, když máš co poradit, protože ti všichni, co radí tobě, očividně nevědí, kudy kam :o
Doplňuji:
..a těch rodičů se zeptej konkrétně, co si pod tím představují a sleduj bedlivě, co z nich leze ..možná ti to pomůže a možná porozumíš tomu, jak dospělí jsou oni

Upravil/a: zjentek

Tvoji rodiče to jistě myslí dobře, ale říkají to špatně. Správně by měli říkat "nechovej se jako hloupé dítě, ale chovej se jako rozumný člověk. Jak se chová rozumný člověk? Netrucuje, rodičům neodmlouvá, ale má je rád a snaží se být pro ně užitečný. Těší se, až jednou vyroste, že pro ně bude oporou.

Začíná to odpovědným přístupem ke svým povinnostem.
Např. přípravou do školy, formulací otázky, vyjadřováním, …

…, aby si lidi mysleli, že ..

Jednoduše, dospět v ženu. Je to dlouhá cesta. Hlavně se o to nesnaž předem ve třinácti. Hraj si podle libosti doma s hračkama i jinak, ale ne s dospělýma lidmy, dokud Ti nebude 15.