Jak se zachovat, při zvláštním chování feny během hárání.

Pokud se nechcete zabývat odchovem štěňat, kastraci vám doporučuji a to z mnoha důvodů. Pohlavní a rozmnožovací pud patří mezi nejsilnější a jen těžko je ovlivníte jinak než kastrací. Pravidelné hárání feny, která není kryta a neodchovává štěňata s sebou nese často hormonální a psychické poruchy, fena může trpět falešnou březostí, hnisavým zánětem dělohy (pyometra), nádorovým onemocněním mléčné žlázy atd. nehledě na rozruch mezi psy v širokém okolí, který háravá fena vyvolává, ale i možnost útěku a nechtěného nakrytí. Předsudky proti kastraci nemají žádné logické opodstatnění. Kdysi se trvrdilo, že fena „musí“ mít jednou v životě štěňata ze zdravotních důvodů, tedy jako jakousi prevenci, ale tato skutečnost se nezakládá na faktech a je dávno lékařskými výsledky vyvrácena. Bohužel i feny, které rodily (často nejednou) mohou onemocnět. Zatím pouze kastrace je nejjistější prevence, protože tam kde není dotyčný orgán, tam nemůže vzniknout ani nechtěná gravidita ani nemoc. Tento chirurgický zákrok není v dnešní době nic složitého, feny jej zpravidla snáší velmi dobře. Pokud se obáváte narkózy, vyberte si veterinární zařízení, které je vybaveno tzv.inhalační narkózou, která je mnohem šetrnější a vyberte si veterinární kliniku nebo ordinaci pro malá zvířata, které mají zpravidla bohaté zkušenosti s takovými výkony (dnes běžně prováděnými). Ještě před objednáním vaši žádost na vámi vybraném, (nebo někým zkušeným na doporučeném místě ) předem konzultujte s veterinárním lékařem a jistě se vám dostane veškerých potřebných iformací a pokynů ohledně péče před výkonem a po něm. Na internetu ale i zde ve vyhledávací liště najdete o kastraci mnoho informací, ale i názorů . Podotýkám, že odborné názory většinou doporučují a schvalují kastraci, laikové (většinou z řad mužů a konzervativců) ji zavrhují a odsuzují. Faktem je, že neukojený pohlavní a rozmnožovací pud vede nejenom k potížím fyzického rázu, ale hlavně k frustracím a psychickým poruchám. Pokud budete potřebovat ještě něco vysvětlit nebo doporučit web, kde naleznete diskuze na toto téma nebo budete chtít doporučit ve vašem okolí vhodného veterináře, napište mi klidně zprávu .
Doplňuji:
Nikdy jsem to neudělala, ale pokud někdo jako badisko může svými zcestnými radami ohrozit zdraví a v nejhorším případě i život feny, nemohu mlčet. Něco jiného je názorový rozdíl a něco úplně odlišného je popírat klinicky ověřenou praxi bez elementárních znalostí dané problematiky. Mám svůj- odlišný názor vyplývající z mnohaleté chovatelské praxe, ale to neznamená, že tazatelku „nepředám“ k ověření informací jinam- dál. Badisko tazatelku uráží za laický dotaz, kterým se ničím neprovinila. Nevadí mi chyby v pravopisu (ty by měly vadit badiskovi) ale dikce a forma, se kterou sdílí svoji neznalost a diktuje svůj nesprávný názor. Badisko mi napsal zprávu, ve které mě informuje, že jsem neznalá slečna, nemám žádné znalosti ani praxi a on jako výcvikář mě má zapotřebí mě informovat, že jsem vedle. Uvedla jsem ho do situace, od té doby se neozval, ale sem píše. Ano, v mnoha případech tomu tak možná je a bude, může mít kdokoliv jiný nebo mylný názor , ale v chovatelství, zvlášť v kynologii tomu tak bude v mém případě vemi sporadicky. A pokud tomu tak bude, budu šťastná, že se učím nečemu novému. Tazatelka se obrátila s problémem na Odpovědi a nikdo jí nemá právo urážet, osočovat a napadat. Řešilo se tady seriózně mnohem víc banalit a v tomto případě se jedná o důvěru tazatelky a zdraví zvířete. Pokud někdo, jako „badisko“ ji uráží ve tři hod. ráno, snad se dá ta naprostá neznalost dané úproblematiky a urážlivý tón s hrubkami vysvětlit právě touto nočně-časnou hodinou.

Upravil/a: anonym

Je to úplne v normále, cíti potrebu k milostným hrám, potrebuje teplé psie slovo, v tomto období treba sa jej viac venovať. Určitú voľnosť vonku ano, ale treba si uvedomiť, že v tom čase, práve naopak, mať ju na vodítku a vyhýbať sa psom, veď oni prídu, keď ich najmenej čakáte.
Doplňuji:
Nie ste sama, kto má takéto problémy.
Badisko trochu drsnejšie povedal názor mnohých psíčkarov, ktorý sa ale veľmi často zakladá na pravde.
Mnoho ľudí (hlavne mladí) si vezme psa, je krásne sa s ním hrať a prechádzať (keď ja chcem) slovom som IN, ale keď prídu starosti, na psa hystericky kričia, odvrhujú ho, týrajú nielen fyzicky (nechodia von, bitka…),ale aj psychicky – ano aj zvieratá cítia -, prípadne vyhodia na ulicu, do lesa či ináč „zabijú“ ako nepotrebnú hračku.

Žiadne zviera ktoré človek chová doma nie je hračka! Treba sa mu plne venovať, tak isto ako k ostatným členom domácnosti.
Každý, kto si berie psa domov, si musí uvedomiť, že je to záväzok na spolužitie na dlhý čas (u psa aj 18–20rokov) bez ohľadu na počasie, politickú a hospodársku situáciu, bez ohľadu na množstvo členov domácnosti. Treba to tak brať a snažiť sa porozumieť jeden druhému. Vždy to bude vzťah vás dvoch – človeka a psa.

Upravil/a: led

moje kočička ač sterilizovaná a velmi stará občas zatoužila po
kocourovi a to bych ti nepřála slyšet několikrát denně ty skřeky,
ale pro mě to byly lahodné zvuky milovaného zvířátka, jestli se
s tím nedokážeš vyrovnat, tak buď moc láskou nepřekypuješ a
jestli moc nejí, tak jí dáváš to co jí moc nechutná zrovna v době
hárání..pro malá plemena existují taky speciální vitamíny a granule,
ale to bys asi měla vědět a jestli ne poraď se s veterinářem :))

Ano, to je běžné. Slušně vychovaní pejskaři vodí své háravé feny zásadně na vodítku, hrozí-li možnost kontaktu se psem.

pořídit partnera :)