Jak umět komunikovat ?

A myslíš, že budeš šťastný, když se budeš muset vlastně celý život přetvařovat?

Máš několik možností. Např. najdi někoho, kdo má podobné koníčky, potom budete mít o čem mluvit pořád. Nebo si najdi nový koníček, dost neobvyklý, který lidi přitahuje, ale málokdo ho praktikuje. A zase bude o čem mluvit.

Mně zas přijde, že po krátké době, co se s někým seznámím, se ode mě zase lidi začnou odtahovat a přitom bych se s nimi tak ráda bavila :) Jestli vysílám nějaký negativní vlny nebo co… Myslím si, že maj strach, protože představuju něco, co oni neznaj a tím pádem se toho bojej. Né, nejsem nějakej kyklop, jen se nedržím nějakého módního standardu.
Je třeba nějakým způsobem vyhledat lidi, kteří smýšlejí podobně jako ty, umí soucítit a bavit se vážně o všem a neohrnovat nos. Nebo jsi evidentně na jiné inteligenční úrovni, než tví vrstevníci, to je normální, zvykni si, já s tím žiju pořád :)

třeba to neni o tom vymýšlet neustále nová originální témata k diskuzi ale nějak tak se pokusit zjistit čím se ten druhý v tu dobu zabývá a zajímat se o to, naslouchat a reagovat.

Skus si neco precist o retorice-umeni komunikace,treba ti hodne napovi.Jsou i kurzy,kde se lide uci komunikovat.Drzim ti palce,verim ze to zvladnes.

Kdysi jsem měl stejný blok – když jsem měl s někým cizím mluvit (a obzvlášť se ženou), tak jsem to nedokázal a věř nebo ne, ale našel jsem si brigádu jako telefonní operátor :D a když mě šéfová viděla, tak konstatovala, že ze mě bude dobrý obchodník, ale musím se toho zbavit. Přišla nějaká kolegyně, asi půl hoďky si se mnou povídala a poslala mě volat a najednou jsem zjistil, že je to pryč. Je to už šest let a já byl vyznamenán nejlepším obchodníkem v České Republice a se ženami? Vůbec nemám problém se bavit a to o čemkoli. Takže moje rada zní – uč se. Čti noviny, knihy, sleduj zprávy … aby jsi zjistil, co se děje, buď neustále v obraze a zjišťuj, co zajímá toho druhého. Jelikož budeš v obraze, pak nebudeš mít problém se s tím člověkem bavit na určité téma. A věř, že žádné „téma“ není tak úzké, aby jsi ho vyčerpal za 2–3 měsíce :)
A na závěr ještě jedna rada – naslouchej tomu druhému, to je to nejdůležitější :)

bud sam sebou. To co si myslis rekni ale zvas zda je to vhodne.

Choďte do kina, do knihovny (tam se mluvit nesmí), plavat, lyžovat, běhat, sportovat cokoliv kde jste oba na druhým konci hřiště, třeba tenis no a máš z půlky vystaráno. Zbytek zařídí práce, každýmu z vás se tam denně něco přihodí a budete si mít o čem povídat vždycky a po zbytek času se jí snaž něčím ucpat pusu (jídlem, jazykem). Já myslím že by to mohlo vyjít. Já když mě někdo nudí, tak ho prostě vodštípnu, normálně mu řeknu „hele už pár měsíců mě nudíš, je to s tebou takový stereotypní, myslím že bysme to měli nějak ukončit“, pak většinou volaj, to já nezvedám (trvá to většinou tak 6–8 měsíců než to vzdaj) a na e-mailu nastavím spam, a nebo jim to ani řeknu proč a z minuty na minutu odejdu bez udání důvodu, ale já sem v tomhle asi tak trochu svině, takže ze mě si příklad neber.

Zadkem to nebude..
Řekl bych že jazykem+rty to půjde nejlépe

Hele, vidíš , já si myslím , že s tebou bych si rozuměla , nikdy nevíš že ticho a pocit bezpečí u druhýho , že nemusíš pořád mluvit je hrozně uklidňující aspoň pro mě , protože jsem jinak na jednu stranu hrozně společenská a na druhou potřebuju mít někoho s kým můžu mlčet… Uvidíš, až potkáš někoho kdo je jako ty nebudeš se muset přetvařovat … :)