Komunikace s lidmi, jak na to.

Kazdopadne neni chyba v tobe , ale ve zastaralem skolnim systemu, kde je jedno, ze spolecnost prichazi o talenty. Je to v dnesni dobe ostuda, copak nemame dost studovanych hlav, ktere by „tuhle pedagogiku“ zlepsily ?

Buď rád, že máš problém a že víš jaký. Takže ho musíš řešit. Nediv se, co zaseješ, to taky sklidíš. Zaséval jsi více než 12 let, tak teď sklízíš plody. Musíš udělat něco jiného, jinak se chovat. Sleduj ostatní, jak to dělají. Všechno je jenom síla zvyku. Možná se necítíš při dívání se někomu do očí dobře, ale všechno se dá natrénovat, nacvičit. Člověka nejde předělat. Sleduj ostatní, určitě je ve třídě někdo, kdo je tvůj opak. Sleduj ho, jak se pohybuje, jeho gesta, jak mluví, jak stojí, sedí, jak se dívá, když s někým mluví. Nebo si všímej učitele, rodičů, a snaž se je napodobit. Možná že si budeš připadat divně, ale všechno je to podvědomá reakce. Děláš nějaký kroužek, to znamená, že máš nějaké zájmy, k něčemu máš talent. A toto děláš automaticky, i když jsi to dříve neuměl dělat. A s tou stydlivostí je to stejné. Stydlivost, pýcha, ostýchavost, suverenita, to nejsou věci, ani nemoci. Když se postavíš a skloníš hlavu a budeš si říkat pro sebe jaký jsi nešťastný, smutný, budeš u toho brečet, tak nebudeš mít nejlepší náladu, spíše depresivní. Usmívej se, říkej si pro sebe něco pěkného. Neříkej si že se stydíš, ale že se učíš, nebo něco takového. Snaž se mít stejné pocity, jako když jsi ve svém kroužku. Škola může být stresující, může Ti vadit prostředí, spolužáci, učitelé. Nemusí to být co ti říkají, ale jak ti co říkají a jak se při tom tváří a chovají.
A nepodceňuj se, každý má podobné problémy, ale nedává to tak najevo. Je dobré, když si uvědomuješ, že máš problém. Tak se ho snaž řešit. Zační se dívat lidem do očí. Více s nimi mluv a jednej. Raději málo, než vůbec. A zítra to bude lepší než včera.
Doplňuji:
Představ si sebe v roli obhájce u soudu. Bude nevinný, ale ty se budeš stydět promluvit u soudu a on bude odsouzený. Takový lékař řekne, že se styděl dotyčného dotknout aby mu pomohl a on pak zemřel. Jsou to extrémy, ale může to začínat nevinně , jako u Tebe.

Upravil/a: Kelt

jak na to? zkus změnit myšlení z přemýšlení o sobě, jak působím.. na způsob myšlení kdy přemýšlíš o lidech kolem nad čím přemýšlí, jak se cítí, jak jim udělat radost, jak udělat něco užitečného pro je i sebe.

Máš problém. A je skvělé, že si ho uvědomuješ. Nechat si dát pětku, namísto abys předstoupil před třídu, není v pořádku. A podle mě to úplně sám změníš jen těžko, chce to nějakého „kouče“, a především spoustu trpělivosti – rozhodně se nepředěláš za měsíc. Myslím, že by bylo fajn kontaktovat nějakého psychologa (já jsem donedávna měla za to, že se za ně platí, ale jsou i takoví, co fungují zdarma, na kartičku pojišťovny). S ním můžeš rozebrat svou uzavřenost, dopátrat se toho, proč jsi takhle nastavený, a kde se případně stala chyba. On ti pak určitě poradí správné techniky, jak začít pracovat na své proměně. Btw, jak píše Kelt, pozorovat ostatní, jak co dělají, je určitě fajn pro inspiraci, doma to klidně zkoušej, ale zároveň bacha na to. Nápodoba je pořád jen nápodoba a nepůsobí dobře. Snaž se tedy získat inspiraci od ostatních, ale přitom si zachovej svůj styl. A asi bych se nesnažila aplikovat nějaké radikální změny svého chování na lidi, kteří tě znají. Spíš si dej cíl, jak by ses chtěl chovat, a začni od píky, v novém kolektivu – třeba na nějakém novém kroužku. Pokud tě nikdo nebude znát, je jen na tobě, jaké vazby si tam nasatvíš. Jde jen o to ROZHODNOUT SE, že si budeš víc věřit. Hodně štěstí!

Dopředu se neobávej, nemaluj na zeď čertíky. pečlivě se připravuj a uč se věřit si! Nepochybuj o sobě! Někdy je těžké najít nepovrchní kamarády naladěné na podobné vlně. Posiluj zdravě sebevědomí.
/Také můžeš mít „zablokovanou“ 5. (krční) čakru = komunikace a kreativita, zkus vyhledat dobrého mistra Reiki./