Jak získal uran svoji radioaktivitu?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Uran i řada dalších prvků je radioaktivní proto, protože mají nestabilní jádro atomu, které se různou rychlostí samovolně rozpadá. Při rozpadu jádra dochází k vyzáření určitého množství energie a té se říká radioaktivita. Energie (radioaktivita) se uvolňuje v různých formách: proud elektronů, elektromagnetické vlnění, proud částic alfa. Kromě energie je produktem radioaktivní přeměny také vznik jiného chemického prvku, který to je, záleží na tom, jaký radioaktibní prvek se rozpadá i na dalších vlivech. Obvyklé rozpadové řady končí vznikem olova.

Zdroj: http://www.prvky­.com/92.html

Radioaktivita neboli radioaktivní rozpad je samovolná přeměna jader nestabilních nuklidů na jiná jádra, při níž vzniká ionizující záření. Změní-li se počet protonů v jádře, dojde ke změně prvku. Radioaktivitu objevil v roce 1896 Henri Becquerel u solí uranu.

Přirozená radioaktivita
Přirozená radioaktivita je důsledkem samovolného rozpadu atomového jádra. Přirozeně radioaktivních je mnoho látek v přírodě (takové látky se pak označují jako radioaktivní látky), včetně tkání živých organismů.

No a pak je ještě umělá radioaktivita.

Zdroj: http://cs.wiki­pedia.org/wiki/Ra­dioaktivita

Uran je radioaktivní chemický prvek, kov, patří mezi aktinoidy. Prvek objevil v roce 1789 Martin Heinrich Klaproth, v čisté formě byl uran izolován roku 1841 Eugene-Melchior Peligotem.[zdroj?]
Prvek byl pojmenován podle tehdy nově objevené planety Uran, která dostala jméno podle boha Urana v řecké mytologii (otec Titánů a první bůh nebes, manžel bytosti Gaia). Uran se tak stal prvním prvkem pojmenovaným podle nově objevené planety – později následovaly ještě neptunium a plutonium.

Zdroj: wikipedia